Myšlenka stojící za vznikem kryptoměn se opírá především o decentralizaci. Kryptoměny mají navrátit lidem zpět kontrolu nad jejich majetky, kterou dnes moc nemáme. V cestě jim však stojí mnohé překážky ať již v podobě centrálních bank nebo negativních postojů některých vlád.

Pojďme si položit jednoduchou otázku. Jak je vlastně s vašimi penězi nakládáno? Spousta lidí to neví a de facto nad svým majetkem ztrácí kontrolu. V řadě případů se nemohou rozhodovat, jak bude jejich majetek využit a rovněž častokrát pociťují negativní dopady, plynoucí z rozhodnutí někoho jiného. Může nám v takovém případě pomoci decentralizovaná měna?

O investování do kryptoměn se můžete více dozvědět na naší stránce TRADING11

Historické okénko, aneb veřejné peníze v historii

Vlády pomáhaly velkým společnostem již po staletí. Téměř vždy, jakmile nastane finanční krize, začnou firmy požadovat od úřadů a vlády záchranu. Zatímco přímé poskytování finančních prostředků nebo jen půjčky společnostem, jako jsou výrobci automobilů, letecké společnosti a podobně, je pro ekonomiku škodlivé, v očích veřejnosti se jedná o snadněji přijatelný krok, jelikož se díky němu zachrání celá řada pracovních míst. Ekonomové však vidí záchranu bank jako špatnou pobídku vedoucím a ředitelům. A to hlavně díky tomu, že mohou i nadále provádět riziková rozhodnutí, protože mají pocit, že jakmile se něco pokazí, budou velké ztráty vždy pokryty daňovými poplatníky.

Na druhou stranu bankovní výpomoci bývají téměř všeobecně nenáviděné. Široká veřejnost má totiž za to, že bankéři dostávají finanční „injekce“ pouze díky jejich přátelským vztahům s politiky. Právě proto musí vlády a centrální banky vždy označit situaci za národní problém a varovat, že čistka bankovního systému by mohla způsobit úplný kolaps ekonomiky.

Jako příklad si můžeme uvést finanční krizi ve Spojených státech amerických v roce 2008. Po hypoteční krizi, která nastala o rok dříve, musely velké americké finanční instituce vyhlásit insolvenci. K jejich štěstí jim na záchranu přispěchala tehdejší vláda prezidenta Bushe s programem Troubled Asset Relief Program. Zkráceně TARP. Program sloužil k podpoře bank, které uchovávaly peníze daňových poplatníků čítající stovky miliard dolarů. TARP byl nakonec prosazen, i přes značný nesouhlas ostatních politiků a to z řad republikánů i demokratů.

Před rokem 2008 a programem TARP byl největší záchranou amerických bank zákon o reformě finančních institucí a vymáhání (FIRREA) z roku 1989, který vznikl v důsledku krize úspor a půjček. Daňové poplatníky stál odhadem cca 200 miliard dolarů.

Výsledkem obou zmíněných událostí byla větší vládní kontrola, dohled a regulace ekonomiky.

Tip redakce Přehledná mapa aktuálních regulací kryptoměn a ICO ve světě

Co může být horšího než vnější pomoc? Takzvaná „záchrana zevnitř“

Jakkoliv může být poskytování vládní finanční injekce bankám špatné, přeci jen se jedná o jeden z šetrnějších způsobů. Tím horším způsobem může být například takzvaná „záchrana zevnitř“, neboli „bail-in“. Jedná se o nový koncept, který byl použit teprve v posledních několika letech. V případě bail-in zachraňují banku sami vkladatelé, nikoliv daňoví poplatníci. Jelikož se jedná prakticky o přímou konfiskaci bohatství a majetků, snaží se vlády tomuto konceptu co nejvíce vyhnout. To se děje například vytištěním většího množství oběžné měny nebo zadlužením. Tedy, ještě větším zadlužením.

Nutno však poznamenat, že se nejedná o výmysl některé diktátorské mocnosti. Ba naopak, první zemí, která tento koncept vyzkoušela byl Kypr, jedna z členských zemí Evropské Unie, a to v roce 2013. Kyperská vláda souhlasila s pomocí ECB a MMF, které v rámci záchranné finanční injekce poskytly Kypru celkem 10 mld EUR. Vláda poté odsouhlasila, že uvalí na všechny nezajištěné vklady v druhé největší zemské bance daň. Počet takových vkladů čítal až 48%. Výsledkem byla masivní ztráta důvěry obyvatel k bankám a vládě obecně.

Doporučujeme článek Kryptoměny vs. banky – jsme svědky finanční války?

Může být kryptoměna lepší ?

Podíváme-li se zpětně na informace v článku, dojde nám, že v současnosti nemáme nad svými majetky příliš velkou kontrolu. Veliké společnosti podstupují rizikové kroky a přijde-li krize, je vládní pomoc jedinou cestou, jak zachránit stovky a tisíce pracovních míst. Za chyby vedoucích pracovníků však zaplatí především daňoví poplatníci.

S pomocí kryptoměn jako je Bitcoin a spousta dalších, můžeme díky jejich decentralizaci tuto kontrolu převzít nazpět. A nejen to, digitální měny nabízí řadu dalších výhod, jako daleko větší transparentnost, rychlejší transakce a větší bezpečnost zároveň. Vládám a bankám se však tato cesta příliš nezamlouvá a kryptoměnám staví do cesty řadu překážek, jako jsou například příliš přísná regulační pravidla či úplné zákazy. A samozřejmě že jsou proti, přišly by tím o obrovskou moc. Zdá se však, že díky nátlaku jim v budoucnu nezbude nic jiného, než kryptoměny přijmout a umožnit plné využití jejich potenciálu. Zůstává otázkou, kam nás takový krok může v budoucnu zavést.

Mohlo by vás zajímat Generální ředitelka MMF: Regulace jsou nevyhnutelné