Inflační spirála je snad největší noční můra každého národohospodáře, protože se jedná o stav, kterému se určitě chce vyhnout. Inflační spirála je totiž něco jako vězení, ze kterého je těžké ekonomiku dostat. Respektive se jedná o situaci, kdy je ekonomika hrozně vzdálená od makroekonomické rovnováhy.
Inflaci jsem na tomto webu věnoval již vícero článků. Prvně jsem se zaměřil na druhy inflace a pak vliv inflace na finanční trhy. Čili dnešní text bude zase tím jedním dílkem z celé skládačky, který je potřebný pro dostatečné pochopení souvislostí.
Inflační spirála – obecná definice
Jak už jsem řekl v úvodu, inflační spirála je zlý sen každého národohospodáře. Vlastně i pro politiky se nejedná o nic příznivého, protože to s vysokou pravděpodobností znamená, že prohrají volby. Voliči prostě drahotu neodpouštějí, bylo to tak v historii a na tom se nikdy nic nezmění.
Jak pojem napovídá, inflační spirála je jakýsi zacyklený stav. Takový ten často skloňovaný začarovaný kruh, ze kterého se nedá uniknout. Vlastně dá, ale musíte přinést oběti, což si za chvíli ještě vysvětlíme.
Inflační spirála je proces vzájemného doplňování růstu mzdových nákladů a monetárního přizpůsobení se. Rostoucí míra inflace totiž tlačí na růst mezd. Následkem růstu mezd je další růst inflace. Když bych to měl hodně zjednodušit, v inflační spirále inflace živí další růst inflace.
Inflační spirála na ASAD modelu
Popsaná inflační spirála je vizualizovaná na přiloženém grafu pomocí tzv. ASAD modelu, který musí znát každý, kdo prošel alespoň 1. semestrem ekonomické fakulty. A pokud model neznáte, nevadí, protože je naprosto primitivní – stručně vysvětlím.
Na ASAD modelu je právě ukázáno, jak je inflační spirála takový nekonečný cyklus. Máme počáteční stav, kdy se agregátní poptávka (AD) rovná agregátní nabídce (AS), což se rovná ceně P. Tohle je ta naše makroekonomická rovnováha. Nicméně náklady vzrostou a agregátní nabídka (AS1) je na ceně P1.
To je ale pro mnohé problém, takže poptávají vyšší mzdy, aby si mohli vyšší cenu dovolit. Čili agregátní poptávka se posune a tím vznikne AD2 s ještě vyšší cenou na P2. Aby ovšem firmy mohli zaměstnancům platit vyšší mzdy, musí na to někde vzít. Je to zvýšený náklad, takže zvednou ceny. Agregátní nabídka (AS2) se tedy posune a tím vznikne nová cenová hladina na P3. A takhle je to pořád dokola.
Často inflační spirálu vysvětluji na obyčejném příkladu s pekařem a jeho jedním zaměstnancem, na kterém už snad každý bez problému problematiku pochopí.
Takže si představte pekaře, co má jednoho zaměstnance. Zaměstnanec má mzdu x korun. Zaměstnanci ovšem díky inflaci vzrostou náklady na život natolik, že mu mzda o velikosti x už nestačí. Pekař se rozhodne zaměstnanci mzdu zvýšit, protože jinak o zkušeného zaměstnance může přijít. Ale se zvýšením mzdy zaměstnance se pojí i zvýšení ceny pekařova produktu.
To samé však učiní úplně každý, respektive každá ekonomická jednotka. Čili zaměstnanec sice na první pohled dosáhne svého a získá vyšší nominální mzdu, ale reálná mzda nevzroste – náklady na život mu totiž opětovně vzrostou. Což si za jistý čas uvědomí. Svého zaměstnavatele (pekaře) proto požádá o další zvýšení mzdy a ten nemá na vybranou, než zase zvednout ceny, aby dodatečný mzdový náklad zaplatil. Uvedený cyklus se pořád opakuje – inflační spirála.
Je spirála v současnosti neodvratná?
Když v roce 2021 začala v USA inflace akcelerovat, bylo zřejmé, že nám tu vzniká velký problém, ze kterého teoreticky může vzejít něco jako inflační spirála. Nicméně pro vznik inflační spirály je nutný silný tlak na růst mezd. A ten nepřijde, dokud není inflace skutečně markantní.
A markantní je tehdy, když dosahuje dvojciferných hodnot – tzv. pádivá inflace. Pádivá inflace je již velmi nebezpečná a spouští právě tu inflační spirálu. Ptáte se proč? Když je inflace řekněme do 5 %, je to pro lidi sice nepříjemné, ale mohou se uskromnit, aniž by je to nějak znatelně negativně ovlivnilo. Tudíž si růst cen okamžitě nemusí kompenzovat vyšší mzdou. Při vysoké inflaci nemají ale na vybranou.
Osobně jsem nevěřil, že inflace dosáhne natolik vysokých hodnot, alespoň ne ve Spojených státech. Leč počítal jsem s tím, že se těmto úrovním bude blížit. Jakmile ale přišla nová ropná krize, jsem si téměř jistý, že USA okusí dvojciferné inflace ze 70. a 80. let minulého století. Záleží ovšem, jak se nabídka s ropou bude vyvíjet – třeba to tak hrozné nakonec nebude, ale v současnosti je to očekávání velmi negativní.
Pak je rozumné skutečně kalkulovat s tím, že vysoká inflace se zakoření na dlouhá léta. V takové situaci hodně záleží na centrální bance, ale nevěřím příliš tomu, že Federální rezervní banka zvýší základní úrokové sazby nějakým závratným způsobem.
Ne kvůli nekompetentnosti, ale protože federální vláda je nemálo zadlužená. Vysoké sazby nemusí utáhnout. Na přelomu 70. a 80. let měly Spojené státy veřejné finance v pořádku. Proto si tehdejší předseda Fedu Paul Volcker mohl dovolit zvýšit sazby téměř na 20 %. To je v podstatě jediná možnost, jak inflační spirálu zastavit – utnout poptávku vytažením likvidity.
Bohužel tuzemská ekonomika už na hraně inflační spirály je. Za únor roku 2022 meziroční inflace dosahovala 11,1 %. Vůbec poprvé od 90. let musí česká ekonomika čelit pádivé inflaci. To osobně hodnotím jako naprostou tragédii, které se dalo možná předejít dřívějším zvýšením úrokových sazeb ze strany České národní banky. Nicméně na rozdíl od jiných měnových autorit na světě naše centrální banka už s inflací jistou dobu bojuje.
Závěrem
Inflační spirála je fenomén, který je z makroekonomického hlediska hrozně nebezpečný. Osobně mám z inflační spirály strach, protože po určitém čase může přejít do tzv. stagflace. Ze znalostí, co mám, je inflační spirála spíše krátkodobější záležitost. Pokud z ní ovšem vznikne stagflace, makroekonomická nerovnováha tu zůstane po mnoho let.
Clanek ze ktereho mrazi az v zadech kazdy kdo chape oc se tady jedna. Je mi lito vsech, co maji penize doma pod perinou a ze jich stale je… 🙁
Ahoj,
díky za zajímavý článek.
Mám obavu, že ČR už v inflační spirále je. Ač ČNB začala bojovat s inflací relativně brzy (ve srovnání s jinými centrálními bankami), inflace stále roste (což mě nepřekvapuje, ale očekával bych že v eurozóně by měla být ještě vyšší než v ČR vzhledem k politice ECB, to se ale neděje). Otázka jak z toho ven? Osobně si myslím, že jediná cesta je pokles reálných mezd (mzdy porostou pomaleji než inflace) a tím snížení poptávky. Pokud zná někdo jiné řešení klidně mě opravte.
Inflace v ČR je vyšší než v eurozóně, protože koruna je výrazně slabší než euro. A v nejisté geopolitické situaci bude i nadále oslabovat. ČNB s tím nic neudělá, protože nemůže zvednout sazby někam k 10 – 15 %, což je myslím asi jediné, co by inflaci u nás zastavilo.
Jak nemůže? Může, resp. by měla… Hasit je třeba, než se to rozhoří!
Rusnok na poslední tiskovce kde zvedali sazby prohlásil, že ČNB bude dál chránit měnovou stabilitu a sazby bude zvedat jak bude potřeba a to i mnohem výše než byl původní plán. Takže pokud to poleze nahoru, těch 10% se můžeme v klidu dočkat.
Já si naopak myslím, že dřív nebo později k podobně vysokým sazbám bude muset ČNB přistoupit.
To by znamenalo, že asi zbankrotují všichni, kdo si vzali hypotéku a podniky nedosáhnou na investice. Bumerang se vrátí z jiné strany.
Když tu bude stagflace, tak taky zbankrotují. Teď babo raď!
Mno, tak ale hypoteka byl a vzdy bude pakovej produkt s urcitymi riziky. To si lidi asi zapomneli uvedomovat…
Nezbankrotují, maximálně byt/dům prodají a půjdou zase do nájmu. Tak to má normálně fungovat. Proč by podniky neměli dosáhnout na investice při reálně vysoce záporných úrokových sazbách? Tady by si každý nejradši půjčoval na 30 let zadarmo s tím, že mu splátky vyřeší inflace. To ale není dlouhodobě dobrý model fungování ekonomiky/společnosti.
Přesně tak, ty záporné reálné úrokové sazby jsou uz delší dobu na pováženou
.
Ten realitní trh je prostě prehodnocený a to těžce, ČNB očekávala(Rusnok, už nevím která tiskovka), že to praskne kovid, ale stal se opak. Jednou to prostě musí šplouchnout. Co se týká hypotéky,tak je jasné, že pokud to i ve dvou dřeš na krev příjem/výdej, musíš počítat i s tím, že se jí jednou budeš muset zbavit, dříve než jsi plánoval. Je to pozice na trhu a pokud je nezajištěná, může se stát cokoli. Tím neříkám, že přijde apokalypsa a všichni budou bez domova, hold to ale budou muset řešit jinak, byt, patro u rodičů apod., tak jako to řeším teď já, protože kvůli těm cenám nejsem schopen nic koupit ani za 5 mil., Protože na to nevychází bankovní odhady. To je realita do které jsem se probudil a některé to teprve čeká….
Nezajištěná myslím, že třeba máš někde cash nebo pozemek nebo něco, co když prodáš, tak snížíš splátku na tolik, že to ustojiš nebo jí splatíš kompletně.
Nebo zlato 🙂
Díky za článek a informace. Nečeká nás asi nic pěkného…
V ekonomice kde všechny peníze jsou vzniklé z dluhu a krize se řeší jen dalšími novými penězi které naředí ty původní je asi inflace dost pravděpodobná.Blbý je ,že v práci chtějí po nás stále větší výkon a nepřidají skoro nic takže tenhle rok muj realny přijem klesne tak o 10 procent.
Ale zase si můžeš připadat jako deflační hrdina!
Výborný článek, díky za něj. Shodou okolností jsem zrovna dnes narazil na jiný pohled na růst cen. Jednalo se o ropu a ve zkratce jde o to, že vysoké ceny se “vyléčí samy” . Prostě vysoké ceny ropy podtrhnout poptávku a ta následně i produkci. A vzhledem k naprosté dominanci cen ropy na cenotvorbu všeho ostatního by to dávalo smysl. Ovšem jen do chvíle, než si člověk uvědomí, že po tom poklesu může následovat opačný cyklus a pak…… Ještě jednou díky za vynikající články, které pochopí i takový ekonomický analfabet jako jsem já.👍😄
Děkuji velice! Stále to hodně lidí strašně podceňuje …
Většina lidí ani pořádně nechápe pojem inflace, natož stagflace. Pokoušel jsem se to takhle pár lidem vysvětlit, marně. Drtivá většina lidí má peníze v nejlepší případě na nějakém spořicím učtu.
Tak ale z jednej strany aj tychto ludi chapem. Niekedy skor pre beznych ludi bolo len stavebne sporenie vklady na knizky a kazdy drzal +- peniaze v bankach neni to zas taka doba u nas co sa pise o obchodovani krypte burzach… Takisto minule som zapol Tv a tam poradca a dalsi bankar hovirili ako investovatze delit portfolio tj. priklad fondy dalej pozemok dalej nejaku nehnutelnost potom zlato hotovost a podobne ked tieto rady pocuva niekto komu z vyplaty ostanu nejake drobne a tu radia veci v radovo milionoch ak to nie je na dedine tak chapem ze na to ludia kaslu lebo im nikto nepovie ze mozu investovat aj postupne len to treba zacat cim skor pretoze s neskorsim vekom a drobnymi investiciami sa uz vela muziky neurobi…malo by to byt v skole zaklady investovania a vediet spravovat svoje peniaze.. Ale nie je
Protože v kontinentální Evropě je prostě taková tradice. Peníze spoří, resp. se dají do banky a ta s nimi hospodaří. Bohužel ve světě peněz zdarma tento koncept najednou vůbec nefunguje. To ale není problém těch lidí, kteří tak žili po generace.
Anglosaský svět je jiný, tam jede většina na celoživotní dluh a umí i jakž takž investovat.
Asi jako kupa ostatnich lidi by me zajimalo jak se proti tomu ma branit normalni clovek, kterej nema na nakup pozemku, bytu apod a ma na uctu zlomek jejich ceny, kam s penezma…fondy, akcie, zlato?
BITCOIN
Bitcoin, zlato, stříbro..popřípadě věci reálný potřeby, kterých může být nedostatek. Navíc třeba zásoby trvanlivých potravin, to není na škodu nikdy. Nějakou hotovost. Ano vím, požírá to inflace, ale pokud by nešly bankomaty, tak hotovost je hodně dobrá věc. Samozřejmě jen zlomek portfolia v hotovosti, ne zase moc.
Děkuji za skvělý text. Další článek na téma stagflace?