Investování s doktorem: Co je míra nezaměstnanosti? Jak vám pomůže při investování?

Míra nezaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších makroekonomických faktorů, který však zdaleka není jednoduché interpretovat. A to z mnoha důvodu. Zejména ve vyspělých západních ekonomikách je boj s nezaměstnaností prioritní problém. U nás se již mnoho let zdá, že máme problém spíš s nedostatkem pracovních sil. Míra nezaměstnanosti je v ČR zatím naštěstí opačný problém než v západním světě. To ukazuje na to, že problém nezaměstnanosti je velmi komplexní.

Plná zaměstnanost vede ke komunismu. Všichni mají práci, takže z hlediska pracujících se to může jevit jako výhra. Avšak z hlediska zaměstnavatelů to není dobrý stav. Firmy potřebují, aby měly z čeho vybírat a existovala konkurence na trhu práce. To byl taky důvod, proč americký ekonom Milton Friedman mluvil o přirozené míře nezaměstnanosti. Ale začneme pěkně od začátku a položme si otázku: jak se míra nezaměstnanosti počítá?

Výpočet míry nezaměstnanosti

V České republice se míra nezaměstnanosti vypočítává pomocí metodiky stanovené Úřadem práce České republiky. Existuje několik způsobů, jak tato míra může být vypočítána, ale nejčastěji se používá metoda registrované nezaměstnanosti.

Výpočet míry nezaměstnanosti není proto nijak složitý. Je to podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat. Míra nezaměstnanosti se udává v procentech. Většinou lze tento údaj získat přímo od úřadů práce dané země, který eviduje všechny nezaměstnané. Následně se toto číslo porovná s aktivní populací, ve věku mezi 15 – 64 lety, tedy lidí, kteří pracují a nebo si aktivně hledají práci. Pracovní populace je takto definována společnou metodikou pro Evropskou unií.

Registrovaná nezaměstnanost zahrnuje osoby, které jsou přihlášeny na úřadech práce a aktivně tedy hledají zaměstnání. Úřad práce shromažďuje údaje o lidech, kteří se zaregistrovali jako nezaměstnaní a jsou dostupní k okamžitému nástupu do zaměstnání.

Úřad práce také provádí pravidelné průzkumy nezaměstnanosti, které poskytují další informace o stavu trhu práce. Tyto průzkumy mohou zahrnovat i osoby, které nejsou registrovány na úřadech práce, ale stále hledají zaměstnání.

Je důležité si uvědomit, že míra nezaměstnanosti je pouze jedním ukazatelem stavu trhu práce a nemusí plně odrážet skutečné množství nezaměstnaných osob. Existují také další faktory, které mohou ovlivnit míru nezaměstnanosti, jako je například sezónnost pracovních míst.

Druhy nezaměstnanosti

Většinou se rozlišuje několik druhů nezaměstnanosti, každá z nich má naprosto jiný dopad na ekonomickou situaci země.

Frikční nezaměstnanost

To je druh krátkodobé nezaměstnanosti spojené zpravidla s přechodem z jednoho zaměstnání do druhého. Tento druh nezaměstnanosti se považuje za nejméně škodlivý, a dokonce můžeme říct, že je pozitivní v tom, že ukazuje, že daný pracovní trh funguje. Respektive je dostatečně flexibilní. Je to přirozená fluktuace pracovních sil.

Frikční nezaměstnanost je obecně často považována za přirozený jev na trhu práce a může být snížena pomocí opatření, která usnadňují informovanost a propojení mezi uchazeči o zaměstnání a zaměstnavateli. Například zlepšením veřejných služeb zaměřených na pracovní trh, vytvářením online pracovních portálů nebo poskytováním odborného poradenství a podpory při hledání zaměstnání.

Strukturální nezaměstnanost

Strukturální nezaměstnanost bývá také označována jako systematická. Tento druh nezaměstnanosti je způsoben neefektivní strukturou ekonomiky. Nezaměstnaný nemůže najít uplatnění v oboru, ve kterém dříve pracoval nebo který vystudoval. Jedná se o nesoulad mezi nabídkou a poptávkou práce. Jednou z mnoha příčin je technologický pokrok a industrializace západních ekonomik. V tuzemsku se v souvislosti se strukturální nezaměstnaností často zmiňuje Ostrava a její okolí, kde byl za minulého režimu těžký průmysl, který v 90. letech de facto zanikl.

Nízko kvalifikované dělnické profese prakticky zmizely ze západních ekonomik ve prospěch továren v Asii. Následně nejsou evropští dělnici schopní překvalifikovat se na jiný obor. Tento druh nezaměstnanosti je velmi nebezpečný, protože pokud trvá dlouho, může stáhnout celou ekonomiku dané země. Strukturální nezaměstnanost stojí daňové poplatníky velké peníze, které státu chybí jinde.

Když to ještě vztáhneme do Českého prostředí. Nám se sice zdá, že problémy s nezaměstnaností v naší společnosti neexistují. Ale pokud přijde hluboká a trvalá změna od aut se spalovacím motorem k elektroautům, bude mít v české ekonomice velký počet nezaměstnaných z automobilového průmyslu, kteří budou jen těžko hledat nové uplatnění.

Sezonní nezaměstnanost

Tento druh nezaměstnanosti je vázán především na změnu ročních období a sezonních prací v zemědělství. Během zimy klesá nezaměstnanosti v okolí horských středisek, stejně tak mnoho lidí najde práci během času dovolených. Tento cyklus prací se týká například stavebnictví, kde aktivita doznává značného útlumu. Zde je třeba připomenout, že pro stát je důležité, aby se našlo řešení umožňující sezonním pracovníkům jejích práci měnit během roku v závislosti na poptávce po sezonních pracích.

Cyklická nezaměstnanost

Tento druh nezaměstnanosti je pro investory nejzajímavější, protože se zakládá na hospodářských cyklech recese a růstu HDP. Taktéž v tomto druhu nezaměstnanosti mají prsty centrální banky, které svou měnovou politiku můžou hospodářský růst tlumit a nebo mu pomáhat kvantitativním uvolňováním. O této nezaměstnanosti platí, že když hospodářství roste, nezaměstnanost klesá. Stejně tak pokud se ekonomika ocitne v recesi, tak nezaměstnanost stoupá, protože klesá počet pracovních míst.

Poučení z Francie během vlády socialisty Hollanda (ve funkci francouzského prezidenta v letech 2012 – 2017), který udělal z boje s nezaměstnaností svoji prioritu. Francie vykazovala slabý hospodářský růst. Hollande se radoval, že dokázal Francií dostat ze strukturální nezaměstnanosti, protože HDP rostlo.

Avšak tento růst byl příliš slabý. Francois Hollande velmi rychle vystřízlivěl z představy, že i malý růst HDP bude znamenat malý pokles nezaměstnanosti, který by se mohl prezentovat jako politický úspěch. Z té doby si velmi dobře pamatuji, že francouzští ekonomové vysvětlili, že aby nezaměstnanost začala klesat a začaly se tvořit nová pracovní místa je potřeba, růst minimálně 1,5 % HDP.

Dobrovolná nezaměstnanost

Tento druh nezaměstnanosti je velmi důležitý. Ani ne proto, že je to velký výdobytek oproti letům komunistickým, kdy takové osobě hrozil pobyt ve vězení za příživnictví. Avšak ani pád plánovaného hospodářství neznamená, že by dobrovolná nezaměstnanost nebyla ve hledáčku státního aparátu. Nyní je většinou administrativ využívána k boji s nezaměstnaností na papíře, protože tento nezaměstnaný již není považován za aktivně činnou populaci.

Phillipsova křivka

Nás nejvíc bude zajímat Phillipsova křivka, která popisuje vztah mezi inflací a nezaměstnaností. Jedná se prakticky o intuitivní záležitost. Wiliam Phillipse v roce 1958 publikoval vědeckou práci, kde ukazuje, že mezi inflací a nezaměstnaností je vztah nepřímé úměry. Když inflace stoupá, nezaměstnanost by měla klesnout. Z toho tedy vyplývá, že když centrální banka bude bojovat s inflací, měla by nezaměstnanost růst. Zde se dostáváme k aktuálnímu problému, který si však popíšeme později. Keynesiánská škola získala v Phillipsově křivce cenného pomocníka, protože nás utvrzuje, že stát přes centrální banku může ovlivňovat nezaměstnanost a inflaci.

Jenomže nic není ideální a podle těchto jednoduchých ekonomických pravidel svět funguje hlavně na papíře. Phillipsova křivka byla používána především k ospravedlnění zásahů ze strany státu do tržní ekonomiky. Americká ekonomika v sedmdesátých letech prošla obdobím stagflace, kdy měla vysokou nezaměstnanost i vysokou inflaci. Stagflace by podle keynesiánské školy neměla nastat.

Milton Friedman kritizoval Phillipsovu křivku, protože je založena na krátkodobých tendencích. Stát by měl však být především orientován k dlouhodobým strategiím nikoli k těm krátkodobým. V dlouhodobém měřítku se vztah mezi inflací a nezaměstnaností vyčerpá a nezaměstnanost se vrací ke své přirozené hodnotě. Vyšší inflace dokáže nezaměstnanost snížit, ale vždy jen dočasně. To jsou důležité informace k pochopení toho, co se dnes děje a možná i důvod, proč nevidíme nezaměstnanost stoupat tak rychle, jak by si centrální banky přály.

Nízká míra nezaměstnanosti, politikův sen

Až do boje s inflací, který začal minulý rok, v západních ekonomikách platilo, že politici měli za cíl nezaměstnanost snižovat. To byl důvod, proč se výpočet nezaměstnanosti stal předmětem různých manipulací a snah její hodnotu snižovat uměle. Výpočet nezaměstnanosti totiž umožňuje dostatečně podporovat tvořivost ze strany státu, a snižovat nezaměstnanost pomocí administrativních kliček.

Klíč k manipulacím nezaměstnanosti leží ve slově aktivní pracovní populace. Najdou se totiž početné skupiny, které je těžko zařadit. Mezi tyto skupiny patří pracující důchodci nebo pracující studenti. Je otázkou každé země, jak přesně tyto skupiny evidují a kolik musí odpracovat, aby byly započítaní mezi aktivní populaci.

Praktický příklad míry nezaměstnanosti z Francie

Největší tvořivost dává stát do evidence nezaměstnaných. Obecně platí, že vyškrtnutí z evidence uchazečů o práci se člověk stává dobrovolně nezaměstnaným a není považován za aktivně hledajícího. Tento člověk je pro systém považován za pracujícího. Největší stupeň tvořivosti v tomto oboru dosáhla Francie, kde existuje pět kategorií nezaměstnaných, ale pouze kategorie A tedy nezaměstnaný na plný úvazek a kategorie B a C, kteří mají částečnou pracovní aktivitu, jsou počítaní do statistiky nezaměstnaných. Jiné kategorie D a E nejsou počítaní (jedná se o 700 000 lidi).

Mezi nezaměstnané se taktéž nepočítají lidé na sociální dávkách. To je hlavní důvod, proč se často mluví o tom, že čísla o nezaměstnanosti v USA a v západní Evropě jsou zkreslená. Francie znovu slouží jako dobrý příklad. Lidí pobírajících sociální dávky, a tudíž lidí, kteří nejsou počítaní mezi aktivně hledající práci, je na konci roku 2022 1,89 milionů. Ve Francií v prvních třech kategorií je asi 5 milionů nezaměstnaných oficiálně. Pokud by se započítali všichni, kteří skutečně nepracují, situace by byla daleko horší. Je důležité si uvědomit, že prezentovaná čísla o nezaměstnanosti jsou v každém případě lepší, než je realita.

Změna paradigmatu aneb když centrální bankéři nezaměstnanost vyhlížejí

Po Covidu žijeme ve světě na ruby. Nízká nezaměstnanost není již chápána jako čiré dobro. Finanční trhy dnes porostou, pokud se dovíme, že nezaměstnanost stoupá. To není logické, protože větší počet nezaměstnaných automaticky znamená pokles kupní síly. Jak je to možné?

Důvodem je zvedání úrokových sazeb, které by měly porazit inflaci. Nyní můžeme sledovat, že inflace již klesá. HDP se zpomaluje, avšak americký trh práce je pořád velmi odolný. To je hlavní důvod, proč Jerome Powell ještě může zvedat sazby. Dokud bude americký pracovní trh fungovat dobře, inflace nebude úplně uhašena.

Nízká nezaměstnanost totiž pomáhá roztočit inflační spirálu. Díky růstu životních nákladů si pracující dožadují zvýšení mezd, ale jelikož situace na trhu práce je napjatá, zaměstnavatel raději mzdu zvýší, než by riskoval, že na danou pozici nikoho nenajde. Zvýšená mzda pak roztáčí inflační spirálu.

Záhada v USA

Čísla americké míry nezaměstnanosti jsou překvapivě velmi nízká. Sazby jsou vysoko a zprávy o propouštění zaměstnanců především v IT jsou pravidelně oznamovány při prezentaci hospodářských výsledků. Počty propuštěných jsou vysoké, ale na růstu nezaměstnanosti jsme to neviděli. To je velká záhada.

Tento jev se vysvětluje hned několika způsoby. Prvním je velký odliv zaměstnanců během Covidu. Lidé důchodového věku, kteří pracovali anebo ti, kteří si chtěli vzít předčasný důchod, se prostě po Covidu již do práce nevrátili. V USA, kde je důchod tvořen investicemi na burze, byl velmi dobrý nápad vybrat své zisky na konci roku 2021. V americké ekonomice se tak uvolnilo velké množství pracovních míst, která pořád nejsou zaplněna.

Dalším možný vysvětlením je, že zrušená místa jsou především v Silicon Valley, kde je většina lidí na nějakou dobu zajištěna a nemusí se primárně registrovat jako nezaměstnaní. V neposlední řadě je celý administrativní systém nastaven tak, že nezaměstnanost spíše snižuje, a tudíž dosáhnout obraceného efektu není až tak jednoduché. V každém případě platí to, že čísla o nezaměstnanosti nemusíme chápat jako dogmatickou pravdu. Daleko důležitější než samotná čísla je trend nezaměstnanosti.

Jak investovat za pomocí nezaměstnanosti?

Studium nezaměstnanosti je především záležitost teoretické ekonomiky. Můžete se tedy ptát, na co mi, jako investorovi, bude sledování čísel o nezaměstnanosti?

Na tuto otázku najdete odpověď na následujícím obrázku:

Obrázek nám ukazuje průběh jednotlivých signálu. Obrácení výnosové křivky na dluhopisech indikuje příchod ekonomické recese nebo ekonomické krize a s ním blížící se propad akcií. Následuje Credit crunch, neboli nedostatečná úvěrová aktivita bank. Do ekonomiky tak proudí čím dál měně peněz a ekonomický stroj se pomalu zadrhává. Na celou situaci pak reaguje Fed, který začne sazby snižovat. A po té má přijít propad trhů.

Všimněte si, že propad trhů není očekáván, dokud Fed sazby zvyšuje. Krize přijde až pak. Avšak žádná krize netrvá věčně. Krize ustoupí a cesta k růstu bude otevřená. Nástup býčího trendu je však doprovázen právě změnou v nezaměstnanosti. Když nezaměstnanost začne klesat, je to silný signál, že býci jsou připraveni. A to je důvod proč bychom měli sledovat křivku nezaměstnanosti.

Závěr: Jsme pořád ještě na začátku

Podle klasického pohledu jsme stále ještě na začátku další megakrize, která by měla vyvrcholit nárůstem nezaměstnanosti a pak jejím poklesem. Tak by tomu mělo být podle klasických učebnicových příruček. Jenomže dnešní doba je výjimečná hned z několik důvodů.

Rychlost přemisťovaného kapitálu se nyní děje v mikrosekundách. Robotické obchodování způsobuje, že trhy nejsou tak citlivé na dlouhodobou perspektivu, ale spíše na okamžitou technickou analýzu. Proražení důležitých technických úrovní ovlivňuje trh více než zpráva o malém meziměsíčním přírůstku nezaměstnanosti. Avšak pokud nezaměstnanost roste dlouhodobě, tak jednou se zcela jistě projeví na poklesu kupní síly.

Druhou velkou změnou je fluidnost pracovního trhu. V Americe patří k normám mít dvě nebo více práce. Zároveň si lidé zvykli brát delší sabatické prázdniny, pokud mají vyděláno. To vše se odráží na číslech zaměstnanosti. Trh práce dnes je mnohem více komplikovanější, klasické pracovní smlouvy nahrazují mnohem volnější kontrakty. S příchodem umělé inteligence se celý přechod ještě víc urychlí. Otázka po smyslu práce bude velmi důležitou.

FAQ – Často kladené otázky