Investiční riziko a jeho druhy

5
(8)

Zprávy a souhrny

Ing. Jaroslav Jarolím
Ing. Jaroslav Jarolím
Šéfredaktor, vystudovaný ekonom, který našel zálibu ve slavných dílech autorů jako jsou Adam Smith, David Ricardo a John Keynes. Více jak čtyři roky se věnuji technické analýze kapitálových trhů, k čemuž jsem později začal komplementárně využívat fundamentální analýzu. Zaobírám se makroekonomii, a především měnovou politikou. Jedná se totiž o zásadní disciplíny, které jsou třeba pro pochopení celého kontextu finančního trhu. Na všechna zmíněná témata už roky pravidelně publikuji. Především se snažím své čtenáře v těchto okruzích vzdělávat a poskytnout jim ucelenou myšlenkovou mapu, jak nad celým finančním světem přemýšlet. Osobně totiž preferuji komplexní znalostní základ, díky kterému může každý účastník trhu minimalizovat případná rizika.

Investiční riziko je v současné době jedno z nejvíce opomíjených témat. Jako kdyby snad ani žádné riziko neexistovalo, což je dáno tím, že ta ochota riskovat byla v posledních letech nesmírně silná. Investory proto investiční riziko příliš netrápilo. Což je ale z dlouhodobějšího hlediska obrovská chyba.

Kvantitativní utahování (QT) – jak nástroj funguje?

Co je rizikovost na finančním trhu?

Každá investice do libovolného finančního instrumentu má jistou míru rizika. Pokud tedy investor koupí instrument, k čemuž ho motivuje očekávaný výnos, je s tím spojeno riziko. Obecně se dá říct, že čím vyšší je očekávaný výnos, tím větší plyne riziko. V dnešní době uvedená učebnicová poučka už tolik neplatí jako dříve. Ale stále je možné ji brát do určité míry jako relevantní.

S rizikem je samozřejmě spojeno ono očekávání, které má v krátkodobém horizontu nemalý vliv na kurzový vývoj akcií. Investiční riziko je možné rozdělit na několik druhů. A v podstatě se primárně jedná o makroekonomické faktory. Čili se nejedná o zrovna jednoduchou disciplínu, protože ne každý investor je vzděláním ekonom. Leč pochopit úplný základ rizikových faktorů by měl být schopen každý, kdo chce investovat.

Investiční riziko – jednotlivé druhy

Riziko změn úrokových měr

Prvním rizikem jsou úrokové sazby. Respektive riziko změn v úrokových mírách. Jedná se o vůbec nejčastěji zmiňované investiční riziko a to právem. Změna v úrokových sazbách je totiž asi nejvíce robustní makroekonomický faktor.

Potenciální růst/pokles úrokových měr je pro každého investora nemalé riziko. Jejich změna totiž ovlivňuje tržní cenu naprosto každého investičního instrumentu. Neexistuje žádné finanční aktivum, které by ignorovalo změnu v úrokových mírách.

V obecné rovině je za nejvíce negativní pokládáno, když dojde k růstu úrokových sazeb. Jakmile totiž vzroste cena za zapůjčení peněžních prostředků, vzroste i tzv. opportunity costs. Když jsou peníze levné, investoři polopaticky řečeno rozhazují. Jakmile ale cena peněz roste, mnohem více si musí promyslet, zda očekávaný výnos kompenzuje očekávanou rizikovost.

Čili si jednotlivé trhy mnohem více navzájem konkurují. Typickým příkladem jsou různé bezpečné investice – spořicí účty, termínované vklady, státní dluhopisy. Když jdou úrokové sazby nahoru, investoři je mohou preferovat před mnohem rizikovějšími instrumenty, jako jsou akcie nebo bitcoin.

Riziko inflační

Dalším rizikem je rostoucí inflace, která doslova požírá výnosnost z daných investic. Když se proto mluví o výnosnosti finančního instrumentu, vždy je to myšleno v nominálních číslech. Podstatná část finančních investic však inflaci kopíruje.

Když investoři předpokládají, že budoucí hodnota vůči současnosti poklesne, nutí je to investovat. Proto je v časech vysoké inflace normálním jevem, že nominální výnosy rostou. Nicméně reálné výnosy mohou klidně klesat nebo být záporné. Typickým příkladem jsou americké federální dluhopisy. Všechny jednotlivé splatnosti po celé délce výnosové křivky mají reálné výnosy záporné.

Nominální, reálné výnosy a inflace
Nominální (černá), reálné výnosy (modrá) a inflace (červená)

Na přiloženém grafu můžete sledovat právě vývoj výnosů a inflace. Nominální výnos je v tomto případě myšlen výnos z 1letého federálního dluhopisu. Nominální výnos je u tohoto instrumentu zhruba 0,5 %. Nicméně vzhledem k inflaci je reálný výnos -6,5 %.

Inflační riziko dále souvisí s rizikem růstu úrokových sazeb. Když inflace roste, je logické, že investoři do dluhopisů požadují mnohem větší úrok. Vysoká inflace mimo jiné způsobuje dost nejisté finanční prostředí, což je nevýhodou pro akciový trh. Pak je pro akcie typické, že jejich kurzy jsou extrémně volatilní. Úrokové sazby mohou jít samozřejmě nahoru i díky měnové autoritě, která se rozhodne s inflací bojovat.

Riziko událostí

Riziko událostí souvisí se vznikem nějaké neočekávané událostí, která může mít hodně nepříznivý vliv na tržní kurzy akcií. Vzhledem k tomu, že pro nás je to pořád čerstvé, určitě lze za takovou událost považovat začátek zpočátku roku 2020.

Riziko insolvence/úpadku emitenta

Uvedený druh rizika spočívá v tom, že emitent cenných papírů může jednoduše zkrachovat/upadnout do platební neschopnosti. Řadíme sem kromě akcií i například dluhopisy. Tohle riziko se po splasknutí dot com bubliny a finanční krize z roku 2008 ukázalo jako zcela možné i u velkých zavedených společností.

Řečená období totiž ukázala, že velké korporáty a banky dlouhodobě fixlovaly ve svém účetnictví. Typickým příkladem je americká energetická společnost Enron, která měla před svým zánikem 22 000 zaměstnanců a obrat o více jak 100 miliardách USD ročně. Firma měla ovšem dlouho problémy, které řešila účetními podvody.

Riziko ztráty likvidity předmětného investičního instrumentu

Poslední zmíněné riziko je spojeno se ztrátou likvidity investičního instrumentu. Čili jej není možné přeměnit na peněžní prostředky. Přesně tohle se stalo během finanční krize v roce 2008, kdy investoři drželi obrovská množství tzv. CDO (collateralized debt obligation). Což jsou hypoteční zástavní listy, nebo prostě obligace zajištěné dluhem.

CDO
CDO. Zdroj: marketbusinessnews.com

Tehdy se jednalo o obrovský investiční boom pro nejrůznější velké fondy. Dalo se totiž sehnat CDO s nejvyššími ratingy a s mnohem lepším výnosem než u federálních dluhopisů. Pak se ale ukázalo, že nemají absolutně žádnou hodnotu a nebylo prakticky možné je prodat. Částečně se to týkalo souvisejících swapů úvěrového selhání (dredit default swap).

Závěrem

Investiční riziko není vůbec moudré ignorovat. Je sice zrovna doba levných peněz, ve které si mnozí zvykli hodně riskovat. Časem se jim to ovšem může vymstít. Proto je dobré si popsaná rizika dostatečně nastudovat, rozumět jim a být schopen je případně identifikovat.

Byl pro vás tento článek přínosný a dobře napsaný?

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet hlasujících 8

Buď první kdo článek ohodnotí

5 KOMENTÁŘE

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
5 Komentáře
nejstarší
Nejnovější S nejvíce hlasy
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře
Libor

Veľmi dobrý článok ! Dodám len, že ešte väčší problém ako je klasifikácia rizík je určenie hodnoty veľkosti rizika investičného produktu. V tomto boli experti od Lehman Brothers – výroba a predaj toxických aktív. Inak Bitcoin sa v tomto dosť podobá na toxický investičný produkt od Lehman Brothers. Len nech si inštitúcie, fondy, štáty / Bukele / nakúpia toxické kryptá…na konci dňa budú ich držitelia odpisovať straty z toxických aktív.

LHTS

Moc nerozumim tomu, proc ctete kryptomagazin.cz, kdyz povazujete BTC za toxicke aktivum.

Mario

Taky považuji krypto za spekulaci a stejně s ním obchoduji.

Prostě většina kryptonadšenců nevidí reálné rizika kryptoměn…

LHTS

Nejsem zadny moonboy, pouze vidim znacny potencial v technologii blockchain. Nikdy jsem neobchovoval toxicka aktiva, takoveto obchodovani mi pripada jako ruska ruleta. Coz o BTC a kvalitnich altech se neda vubec rici. Ze nekdo vstupuje na trh pri cene 60tis. dolaru a prodava ve strachu pri 30tis. je jeho vec.

Stefan
Hodnocení článku :
     

Ahoj, dakujem za clanok, pekne napusane. Viete niekto o webe, kde su cisla/grafy credit default swaps podla krajiny/regionu? Idealne free, nejde mi to vygooglit. Diky

Reklama: