Centrální banka – co je její úloha?

4.6
(17)

Zprávy a souhrny

Ing. Jaroslav Jarolím
Jsem vystudovaný ekonom, který našel zálibu ve slavných dílech autorů jako je Adam Smith, David Ricardo a John Keynes. Téměř čtyři roky se věnuji technické analýze kapitálových trhů, k čemuž jsem později začal komplementárně využívat i fundamentální analýzu. Zaobírám se ovšem i makroekonomii, a především měnovou politikou. Jedná se totiž o zásadní disciplíny, které jsou třeba pro pochopení celého kontextu finančního trhu. Na všechna zmíněná témata už roky pravidelně publikuji. Především se snažím své čtenáře v těchto okruzích vzdělávat a poskytnout jim ucelenou myšlenkovou mapu, jak nad celým finančním světem přemýšlet. Osobně totiž preferuji komplexní znalostní základ, díky kterému může každý účastník trhu minimalizovat případná rizika.

Centrální banka má mnoho úloh, které jsme si již částečně nastínili v předešlých článcích – kvantitativní uvolňování, úrokové míry, měnové stimuly. Centrální banka je takovou kvazi-institucí centrální vlády. Kvazi proto, neboť se od jiných institucí státu liší v tom, že je zcela nezávislá na centrální vládě. Vlády se dost často mění a mají zcela odlišnou politiku. A právě centrální banka by tohle celé měla vyvažovat nezávisle na aktuálně vládnoucí politické garnituře.

Centrální banka

Pojem centrální banka se datuje do 19. století. Nicméně centrální banky existovaly již dlouho předtím. Taková Bank of England byla založena již v roce 1694. Vůbec první centrální banka vznikla asi v roce 1668 ve Švédsku. Federální rezervní banka (USA) byla založena těsně před válkou v roce 1913.

V dnešní době existuje asi 170 centrálních bank, které se rozdělují dle vlastnictví do tří skupin. Výjimečně je centrální banka plně soukromá, což je příklad Švýcarské centrální banky. Nejčastěji se ovšem setkáte s tím, že je centrální banka plně státní – Čína, VB, Francie, ČR. Pak je tu ještě kombinace obojího, kdy je centrální banka částečně v rukou státu a částečně soukromá (smíšené vlastnictví) – typickým příkladem je právě Federální rezervní banka (Fed) nebo Japonská centrální banka.

Mezi primárními úkoly centrální banky patří, že má nezávisle vykonávat měnovou politiku a poskytovat centrální vládě úvěry. Úvěry se ovšem poskytují pouze ve výjimečných případech, není to standardní a vlastně by se to nemělo dělat. Výsledovka centrální banky je součástí rozpočtu centrální vlády, ale má to pár háčků. Zisk a ztráta této instituce totiž vyloženě nefiguruje jako složka příjmů a výdajů centrální vlády.

Zisk centrální banky jde do rozpočtu vlády, což implikuje 100% zdanění. Zatímco zisk je příjmem rozpočtu centrální vlády v plné výši, případnou ztrátu si již musí centrální banka v podstatě hradit sama (není výdajem rozpočtu centrální vlády). Centrální banky ztrátu rolují do dalších období, kde se zaplatí z případných zisků. Vzhledem k tomu, že výsledovka je součástí rozpočtu, náklady jsou součástí výdajů rozpočtu centrální vlády a výnosy zase příjmem.

Dalším specifikem centrální banky je, že i když má záporný kapitál, nemůže zkrachovat. Pokud by se jednalo o komerční banku, při dlouhodobě záporném kapitálu hrozí logicky bankrot. V případě centrálních bank to problém není, protože akumulovaná ztráta je součást dluhu centrální vlády. Kromě toho se uvádí, že v dlouhém období jsou centrální banky ziskové. Jednoduše řečeno, její kapitál nás nemusí zajímat. Tady ovšem upozorňuji, že příliš velké ztráty by mohly ohrozit kredibilitu v očích veřejnosti.

Centrální banka a její úloha

Jak už bylo řečeno, centrální banka má v gesci především měnovou politiku. Sem patří například cílování inflace a plná zaměstnanost, čehož se dosahuje skrze kontrolu krátkodobých úrokových sazeb. V moderním centrálním bankovnictví patří do měnové politiky i kvantitativní uvolňování. Tento nástroj se ale častuje jako nekonvenční nástroj, což je ovšem absurdní. Kvantitativní uvolňování se v moderních ekonomikách používá čím dál častěji.

Centrální banka a její úlohy
Centrální banka a její úlohy

Pověděli jsme si, že měnová politika centrální banky je nezávislá na centrální vládě. To ale neimplikuje, že nemůže fiskální politiku vlády nijak podporovat. Je vcelku standardní předpoklad, že když se aplikuje určitá fiskální politika, centrální banka pomůže. Typickým příkladem je fiskální expanze, díky které se stát velmi zadlužuje.

A nákladem dluhu jsou úroky. Centrální banka proto může za pomocí operací na volném trhu a kvantitativního uvolňování držet úroky dole po celé délce výnosové křivky. To je snem každého politika, protože si půjčuje při velmi nízkých nákladech. Ovšem centrální banka se na tomto podílet nemusí.

V září/říjnu 2021 Česká národní banka započala markantní zvyšování základní úrokové sazby, což se samozřejmě nelíbilo tehdejší ministryni financí. Neboť možnost levného dluhu se tímto způsobem ztratila. Faktem je, že centrální banka má v tomto ohledu obrovskou moc. Když se bankovní rada rozhodne, že nepomůže, centrální vláda s tím nic nenadělá. Stát se pak nemůže tolik zadlužovat.

Mezi další úlohy centrální banky patří centrální platební systém a vedení běžného účtu obchodních bank. Pak je tu bankovní dohled, mezi který například patří udělování bankovních licencí – v článku na tvorbu peněz jsme si vyjasnili, že komerční banky mají takřka speciální povolení na vytváření nových peněz v ekonomice.

Asi nejznámější úlohou centrální banky je emise oběživa, kdy vydává mince a bankovky. Komerční banky pro své vlastní potřeby oběživo vůbec nepotřebují, ale kvůli klientům musí mít k novým bankovkám a mincím přístup. Centrální banka jim je vydá na požádání, protože komerční banka má již od svého založení u centrální banky rezervní účet. S oběživem souvisí samozřejmě i tisk bankovek a ražba mincí.

V gesci je i správa cizoměnových rezerv a provádění cizoměnových intervencí. Cizoměnové intervence jsou typické pro režim fixních kurzů, který jsem popsal v článku na finanční krize. Jako poslední úlohu si uvedeme organizaci primárního prodeje dluhopisů centrální vlády – centrální vláda neprodává své dluhopisy licencovaným dealerům sama, dělá to za ni centrální banka.

Závěrem

Přemýšlel jsem, zda mám do tohoto článku vtěsnat i kritiku centrálních bank. Jedná se ovšem o dost rozsáhlé téma, takže tomu někdy v budoucnu budu věnovat samostatný text. Navíc bylo hlavním cílem čtenáře seznámit s tím, co tyto instituce vlastně provádějí. A to si myslím, že bylo splněno.

Byl pro vás tento článek přínosný a dobře napsaný?

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 4.6 / 5. Počet hlasujících 17

Buď první kdo článek ohodnotí

2 KOMENTÁŘE

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
2 Komentáře
nejstarší
Nejnovější S nejvíce hlasy
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře
arnostbouzek CZ
Hodnocení článku :
     

Jo!… už se těším na kritiku centrálních bank piš o té bandě mafiánů 🙂

Peppa
Hodnocení článku :
     

FED není soukromá banka?

Rychlý a bezpečný nákup:

Reklama: