Klouzavé průměry – jaké je využití v technické analýze?

Klouzavé průměry patří mezi matematicko-statististické indikátory, které se v technické analýze využívají již desítky let. V podstatě se jedná již o jednoduchou statistickou analýzu dat, která je obecně vzato považována za efektivní. Díky tomu jsou klouzavé průměry tolik oblíbené. My si v tomto článku ukážeme i jejich konkrétní použití.

Osobně považuji klouzavé průměry jako za jakýsi doplněk, který případně v kombinaci s dalšími faktory vytváří konfluenci. Můžete se ale setkat s mnohými obchodními strategiemi, kde jsou klouzavé průměry gró. Hlavně ty, které jsou automatizované. Klouzavé průměry se rozdělují mezi jednoduché, vážené a exponenciální. My se zaměříme pouze na jednoduché a exponenciální klouzavé průměry.

Zkuste dřívější vzdělávací článek na Volume Profile (objemový profil) – jeden z nejužitečnějších nástrojů

Z čeho jsou klouzavé průměry složeny?

Jednoduché klouzavé průměry

Jednoduché klouzavé průměry jsou složeny z průměrné ceny aktiva za určitou periodu (stanovenou dobou). Pokud je časová jednotka jeden den, každá jednotka má stejnou váhu. Pokud si stanovíte délku periody 20 dní, 20denní klouzavý průměr se vypočítá průměru cen za posledních 20 dní. Klouzavé průměry nejsou statické, ale dynamické úrovně – považujeme je za supporty a rezistence.

Tudíž s každým novým dnem se do výpočtu přidává i nová průměrná zavírací cena. Zatímco ta poslední z výpočtu vypadává. Jsou to tedy hranice podpory a odporu, které se spolu s cenou pohybují. Jednoduché klouzavé průměry se vypočítávají dle přiloženého vzorce, kde n je počet period (roky, měsíce, týdny, dny, hodiny,…) a A₁ je nejnovější cena patřící do sledované periody. Zatímco A_n je nejstarší cena ze sledované periody.

• První den 10ti denního MA: (1 + 2+ 3 + 4 + 5 + 6 + 7 + 8 + 9 + 10) / 10 = 5,5
• Druhý den 10ti denního MA: (2 + 3 + 4 + 5 + 6 + 7 + 8 + 9 + 10 + 11) / 10 = 6,5
• Třetí den 10ti denního MA: (3 + 4 + 5 + 6 + 7 + 8 + 9 + 10 + 11 + 12) / 10 = 7,5

Jak můžete vidět, výpočtově se nejedná o nic komplikovaného. Faktem je, že ani nic počítat nemusíte, protože je na to software, který vše v reálném čase kalkuluje za vás. Nicméně je dobré vědět, z čeho je vlastně indikátor složen. Je ve vašem zájmu, abyste chápali, z čeho je vámi používaný indikátor tvořen. Jelikož je to velmi důležité pro správnou interpretaci.

Výhodou a zároveň nevýhodou jednoduchého klouzavého průměru je, že odezva na aktuální cenový pohyb je pomalá. Jednoduché klouzavé průměry se pomaleji tzv. vyhlazují. Dříve jsem využíval exponenciální, protože ty mají vyhlazování mnohem rychlejší. Pak jsem ale začal preferovat jednoduché, protože takřka ignorují jednorázové pumpy/dumpy. Jestli dáte, nebo nedáte přednost jednoduchému klouzavému průměru, je pouze na tom, co od indikátoru očekáváte.

Exponenciální klouzavé průměry

Exponenciální klouzavé průměry fungují na podobném principu jako vážené. Tudíž se zde například dnům přisuzuje určitá váha. Přesněji řečeno, čím novější den, tím větší váhu má zavírací denní cena ze sledované periody. Vzhledem k tomu, že indikátor funguje na exponenciální bázi, dřívějším dnům se přiřazuje ještě větší váha.

Díky tomu reaguje exponenciální klouzavý průměr mnohem pružněji na aktuální cenový vývoj. Současné větší cenové fluktuace se do něj mnohem rychleji promítnou. Potenciální výhoda je ale zároveň i nevýhodou. Sice je reakce mnohem rychlejší, ale zvyšuje se pravděpodobnost vygenerování falešných signálů.

Výpočet je samozřejmě o něco komplikovanější než u jednoduchého klouzavého průměru. Jak jsem ale říkal, nic počítat nebudete. Dnes za vás software vše udělá. Je ale dobré vědět, z čeho je indikátor vlastně složen.

Zkuste dřívější vzdělávací článek na Quantitative easing (kvantitativní uvolňování) – jak tento nástroj centrálních bank funguje?

Jaké jsou nejvhodnější periody pro klouzavé průměry?

Čím kratší je perioda, tím větší citlivosti přirozeně dosáhnete a naopak. Nejčastěji se setkáte s periodami jako je 20, 30, 50, 100 a 200. Proč se zrovna uvedené periody používají? Na to vám bohužel zcela akurátně neodpovím. V podstatě se jedná o kulaté hodnoty, které mohou mít psychologický význam.

Nebo se třeba traduje, že velké instituce využívají právě periodu 100. Věnoval jsem dříve tématu hromadu času, ale nikde jsem nenašel nějaké exaktní zdůvodnění, proč zrovna tyto časové úseky brát jako relevantní. V obecné mluvě jsou ale zmíněné hodnoty skutečně tržními účastníky respektovány a grafy to víceméně potvrzují.

Praktické využití

Klouzavé průměry lze používat jednak jako dynamické S/R levely, nebo jako generátor signálů. Vše si ukážeme na týdenním grafu trhu s Bitcoinem. Jednotkou časové periody jsou tudíž týdny. V grafu jsou hned čtyři periody – 20týdenní (žlutá), 50týdenní (červená), 100týdenní (modrá) a 200týdenní (bílá).

Jak můžete z grafu vypozorovat, 20týdenní klouzavý průměr fungoval vcelku spolehlivě jako support v rámci býčích cyklů – je zde mnoho odrazů. Jakmile však došlo k cenovému průlomu, většinou následovaly masivní výplachy. Tudíž řečený klouzák trh dlouhodobě respektuje. A dokonce i v posledním bull trendu.

Co se týká 50týdenního klouzavého průměru. Když kurz tuto křivku prolomí, historicky to velmi často znamenalo změnu trendu. Výjimkou je průraz z období začátku pandemie, kdy byla panika a následné zachraňování ze strany centrálních bank. Ale zase v obecné rovině můžeme konstatovat, že průlom tohoto průměru je silný signál avizující změnu celkového směřování trhu.

A co 100týdenní klouzavý průměr? Ten je na první pohled v grafu k ničemu. Dotyků s touto křivkou bylo příliš málo, abychom si mohli říct, zda je na tomto konkrétním trhu a časovém rámci jakkoliv užitečný. Jiná situace je ale 200týdenní klouzavý průměr. Na tomto klouzáku se prakticky vytvořilo dno (cca 3 000 – 4 000 USD) medvědího trhu z let 2018/2019. Obrovská snaha o obranu v blízkosti MA 200 bylo i v březnu 2020.

Pak je tu ještě generování signálů formou překřížení klouzavých průměrů s různou periodou. Mezi nejznámější se řadí překřížení křivek 50denního a 200denního klouzavého průměru. Přezdívá se mu Death cross. Už jsem viděl ale mnoho forem Death crossů. Respektive křivky s různými periodami. Zase ale lze konstatovat, že je lepší používat to, co sleduje nejvíce tržních účastníků.

Zkuste dřívější vzdělávací článek na Risk-on a Risk-off – jak poznat sentiment trhu a proč je to užitečné?

Závěrem

Klouzavé průměry jsou rozhodně výborným pomocným nástrojem. Pokud sledujete moje analýzy pravidelně, jistě jste si všimli, že je v technické analýze používám jako jeden z mniha faktorů v rámci konfluence. Tudíž samostatné využití klouzavých průměrů nemá moc smysl. Ale v kombinaci s dalšími nástroji se klouzáky rozhodně neztratí.