Výnosová křivka – co reprezentuje její tvar a jaké je využití?

Výnosová křivka úzce souvisí s předešlým článkem na dluhopisový trh. Tam jsme si vysvětlili, proč je pro každého investora dluhopisový trh nesmírně důležitý indikátor. Neřekli jsme si však, že úrokové míry amerických federálních dluhopisů tvoří výnosové křivky, které mají rozdílné tvary. A právě ty rozdílné tvary implikují rozdílná očekávání investorů ohledně inflace a ekonomické výkonnosti.

Opakuji tedy to, co jsem říkal posledně. I když vás dluhopisový trh z investičního hlediska vůbec nezajímá, stejně byste mu měli věnovat pozornost. Především investoři do Bitcoinu mají tendenci vše ostatní upozaďovat, což je obrovská chyba. Trh s kryptoaktivy je totiž součástí globálního finančního trhu.

Zkuste dřívější vzdělávací článek na Dluhopisový trh – proč je pro investory tolik důležitý?

Co je to výnosová křivka?

Výnosová křivka (yield curve) znázorňuje, jak se mění úrokový výnos dluhopisového trhu s měnící se dobou splatnosti. Jedná se tedy o spojnici, která je tvořena jednotlivými úrokovými mírami dle splatnosti. V našem případě mluvíme o trhu amerických federální dluhopisů. Spojené státy mají největší vliv na globální trh, takže proto úplně postačí sledovat tamní trh. Nic ale nepokazíte, když budete věnovat pozornost i výnosové křivce eurozóny.

Jak bylo již řečeno, samotný tvar výnosové křivky je pro nás velmi důležitý, protože implikuje očekávání tržních účastníků. Současná výnosová křivka nám říká, že sazby u federálních dluhopisů s krátkou splatností (1 měsíc až 1 rok) jsou téměř nulové. Což je holt dáno tím, že Federální rezervní banka skrze operace na volném trhu, za každou cenu udržuje krátkodobé úrokové sazby striktně při zemi.

Pomáhá tomu i kvantitativní uvolňování, které je však zaměřeno na snižování dlouhodobějších úrokových sazeb – dlouhý konec výnosové křivky. Zatímco skrze operace na volném trhu se snižují sazby u krátkodobých splatností – krátký konec výnosové křivky.

Abychom se ale vrátili k samotné křivce, s vyšší dobou splatnosti sazby rostou. Vůbec největší úrok je u nejdelší doby splatnosti – 30 let. S nadsázkou mohu konstatovat, že tento konkrétní tvar výnosové křivky je běžný. Respektive je správně, když úrokové míry stoupají s delší dobou splatnosti.

Zkuste dřívější vzdělávací článek na Quantitative easing (kvantitativní uvolňování) – jak tento nástroj centrálních bank funguje?

Druhy výnosových křivek

Běžná výnosová křivka má následující tvar. Nejnižší sazby jsou na krátkém konci křivky a s delšími splatnostmi sazby postupně stoupají. Uvedené reflektuje fakt, že čím déle investor dluhový cenný papír drží, tím větší risk podstupují. A s rostoucím rizikem musí jít úrok nahoru. Ale pozor, nemluvíme o riziku spočívajícím v platební neschopnosti emitenta dluhopisu (viz. text níže).

Výnosová křivka pouze zrcadlí očekávání investorů. Pokud má výnosová křivka běžný tvar, znamená to, že neočekávají žádné velké ekonomické problémy. Vlastně počítají s ekonomickou expanzí. A ekonomická expanze implikuje rostoucí inflaci. Rostoucí inflace se vykompenzuje právě vyšším úrokem.

V případě, že je ekonomika zdravá a stabilně roste, úrokové míry stoupají. Než tvar výnosové křivky začaly ovlivňovat centrální banky, každá silná ekonomika se vyznačovala vysokými úrokovými mírami. Jednalo se o jakousi seberegulaci, kdy nebylo dlouhodobě možné výstup ekonomiky táhnout za pomocí dluhu. Dnes tohle již neplatí.

Tzv. steep výnosová křivka je obdobou běžné. S tím rozdílem, že má mnohem strmější sklon. Strmě rostoucí výnosová křivka znamená, že investoři předpokládají hodně silný ekonomický růst. Tedy strmě rostoucí inflaci, takže požadují mnohem větší úrok s delší splatností dluhového cenného papíru.

Právě současná výnosová křivka má strmě rostoucí tvar. Investoři zkrátka očekávali, že přijde vysoká inflace, což se i stalo. Inflace je roku 2021 v USA za posledních cca 13 let vůbec nejvyšší. V obecné rovině se uvádí, že tento tvar se objevuje na počátku růstového ekonomického cyklu. Zmíněná skutečnost je hrozně zajímavá, protože období ekonomické recese bylo nesmírně krátké. Fakticky investoři vsadili na to, že americká vláda a Federální rezervní banka vše zachrání.

Výnosová křivka může mít i obracený tvar (inverted). Pokud běžný tvar výnosové křivky implikuje ekonomický růst, pak analogicky obrácený tvar avizuje ekonomickou recesi. Tady pozor, mnozí z vás možná nyní tápou. Dávalo by totiž dle selského rozumu smysl chtít vyšší úrok, když investoři očekávají krizi.

Vtip je v tom, že americké federální dluhopisy jsou tzv. risk-free. Je velmi malá pravděpodobnost, že se americká vláda dostane do platební neschopnosti. Raději zvednou daně, nebo jim pomůže Fed. Proto investoři chtějí kompenzovat pouze inflační riziko. Když úrokové míry klesají s rostoucí délkou splatnosti, očekává se pokles ekonomiky. Pokles ekonomiky se rovná nižší inflaci.

Jak jsem u prvního grafu říkal, když se ekonomice daří, úrokové míry stoupají. Pokud ovšem slábne, úrokové míry jdou dolů.

Výnosová křivka může být i plochá. Všechny doby splatnosti mají proto stejnou sazbu. Plochá výnosová křivka se objevuje, když dochází k přechodu mezi běžným tvarem křivky a obráceným tvarem. Je to v podstatě taková dělící čára, která je mezi ekonomickým růstem a recesí.

Poslední podobou je tzv. hrbatá (humped) výnosová křivka. Největší úrok tak nesou dluhopisy se střednědobou splatností. Uvedený tvar není příliš častý a zjednodušeně řečeno implikuje to samé jako u obracené výnosové křivky. Lépe řečeno se tržní účastníci připravují na zpomalení ekonomického růstu.

Zkuste dřívější vzdělávací článek na Volume Profile (objemový profil) – jeden z nejužitečnějších nástrojů

Závěrem

Výnosová křivka je taková základní pomůcka, která může být dost užitečná. Navíc se nejedná o nic těžkého, protože interpretace tvaru křivek je velmi jednoduchá. Určitě by měl proto každý investor výnosové křivky brát v potaz, protože špatné očekávání je pro riziková aktiva výrazným nebezpečím. Dá vám to s předstihem najevo, zda jste ochotni riziko přijmout.