Základy investování s doktorem: Co je deflace? Jaké jsou dopady?

Makroekonomika je v tomto roce v kurzu. Bez základních pojmů jako inflace, deflace nebo úroková sazba je investor ztracen. Ekonomika se řídí hospodářskými cykly, na nichž se v principu příliš mnoho nezměnilo. Nová je pouze rychlost jejich opakování, protože trh i výroba jsou již zcela vzdáleny přirozeným cyklům plynoucím ze zemědělství. Jelikož ve světě je vše v rovnováze, měla by po inflaci přijít deflace, její protipól. Jenomže dnes je vše jinak než dřív a může za to zrušení zlatého standardu. Deflace navíc nemusí být nutně pozitivní fenomén, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Definice deflace

Kruhová definice by zněla, že deflace je opakem inflace. Inflaci zná dnes každý jako růst cen v obchodě, a deflace je tak logicky pokles cen. Můžeme ji tedy definovat jako absolutní meziroční pokles cenové hladiny v dané ekonomice a vyznačuje se tedy nárůstem kupní síly obyvatel. Při deflaci roste síla peněz. To by mělo znamenat, že se jedná o pozitivní fenomén. Když se však podíváme do historie sto let zpátky, zjistíme, že v USA bylo delší období deflace jen dvakrát.

Ve 30. letech 20. století za Velké hospodářské krize a po druhé během Velké recese letech 2007 až 2009. Odhaduje se, že mezi lety 1929 až 1933 se ceny v USA snížily o 25 %. Nemusíme být brilantními analytiky, abychom pochopili, že deflace je odezvou ekonomické krize. Jiný známý příklad poskytuje Japonsko. Zde deflace začala v 90. letech 20. století. Na chvíli ji přerušila inflační krize po koronaviru, ale i ta Japonsko zasáhla velmi málo. O období 90. let se mluví jako o japonské ztracené dekádě. Již z názvu chápeme, že deflace není nic lichotivého.

Dlouhá deprese v USA

Deflační období v USA v 19. století, známé také jako Long Depression (dlouhá deprese), bylo ekonomické období (ekonomická krize) charakterizované poklesem cen, sníženou poptávkou, vysokou nezaměstnaností a hospodářskou stagnací. Toto deflační období začalo v roce 1873 a trvalo až do poloviny 1890.

V roce 1873 došlo k velké ekonomické krizi, která byla vyvolána pádem akciového trhu ve Spojených státech. Krize byla způsobena především nadměrnou výstavbou železničních tratí a přeinvestováním, což vedlo ke kolapsu stavebního a železničního sektoru. Tím začalo deflační období.

Po velké ekonomické krizi došlo k výraznému snížení poptávky spotřebitelů a firem. Snížená poptávka způsobila přebytek zboží na trhu a vedla ke snižování cen. Ceny zboží a zemědělských produktů výrazně klesly, což mělo negativní dopad zejména na zemědělce a podnikatele.

Hospodářská stagnace a pokles poptávky vedly k vysoké nezaměstnanosti. Spousty lidí ztratili práci, což vedlo k sociálním nepokojům a protestům. Mezi nejznámější patří železniční stávky roku 1877, které se rychle rozšířily po celé zemi.

Deflace a ekonomická krize měly také politické dopady. V této době se v USA rozvíjela hnutí, která se snažila hájit zájmy pracující třídy a zemědělců. Rytíři práce (Knights of Labor) a Lidová strana (People’s Party) požadovaly změny v ekonomickém systému a sociální reformy.

Státní orgány se snažily zmírnit dopady ekonomické krize. Federální vláda přijala některá opatření, jako například rozšíření emisí peněz, aby stimulovala ekonomiku.

Celkově lze říci, že deflační období v USA v 19. století bylo charakterizováno poklesem cen, sníženou poptávkou, vysokou nezaměstnaností a sociálními nepokoji. Mělo to také politické důsledky a vyvolalo snahy o změnu a reformu ekonomického a sociálního systému.

Příčiny deflace

Klasicky se rozlišují dvě příčiny deflace: na straně poptávky a na straně nabídky. Stejně jako u inflace je deflace vyvolaná nerovnoměrným stavem mezi nabídkou a poptávkou. Covidová pandemie, ale i hlubší proměna spotřebitelských návyků na tuto rovnováhu silně působí. Hlavním aktérem zůstává samozřejmě měnová politika, která určuje cenu peněz.

Jelikož jsou peníze dražší, měly by vést konzumenta k racionálnější spotřebě. Schválně jsem použil podmiňovací způsob, protože dnešní svět je nejvíc emocionální v historii, takže ani zvedání úrokových sazeb nemusí automaticky vést ke změně chování. Případně může, ale tato doba musí být velmi dlouhá. To se mezi řádky nyní snaží komunikovat americká centrální banka, protože často upozorňuje, že sazby nechá zvednuté hodně dlouho. Čas bude pomalu měnit chování spotřebitelů, které je v ekonomice velmi důležitě. Proberme si tedy nyní dvě příčiny deflace:

1. Pokles spotřebitelské poptávky

Jednoduše řečeno to znamená, že lidé začínají šetřit. To nutí výrobce snížit cenu, aby své zboží prodali. Důvodů k šetření může být hned několik, jednak to může být dlouho trvajícím inflačním prostředím. Inflace sníží natolik kupní sílu obyvatel, že přestanou nakupovat. Často donutí lidi sáhnout do svých úspor, pokud je samozřejmě má. Většinou své úspory již použili během inflace a následně žádné nemají.

Deflace se taktéž prohlubuje spotřebitelským chováním, kdy lidé odkládají nákup aktiv. Důvodem je právě pokles ceny. Když jdou ceny dolů, všichni čekají na okamžik, kdy budou nejníže. Deflaci samozřejmě nezpůsobuje pouze chování spotřebitelů. Pokud se stát rozhodne šetřit a začne škrtat výdaje, může také on poslat ekonomiku do deflace. Další možností jsou vysoké úrokové sazby, které způsobí, že bude výhodnější šetřit než konzumovat. Vysoké úroky by dlouhodobě měly změnit chování aktérů, protože se jim víc vyplatí spořit než půjčovat.

2. Zvýšení nabídky

Druhou příčnou deflace je nadbytek zboží, kdy produkce zboží a služeb silně převyšuje spotřebitelskou poptávku. V důsledku toho mohou začít klesat ceny. K tomuto jevu dochází hlavně v případě technologického pokroku. Jelikož je v současnosti jediným technologickým pokrokem na dohled umělá inteligence, lze těžko určit, nakolik tento novodobý fenomén způsobí převis nabídky nad poptávkou.

Dopady deflace

Jednou z nejzajímavějších otázek je, zda je deflace dobrá, nebo špatná. Tak jako u všeho může být pro určitou skupinu pozitivní a pro jinou zase negativní. Z tohoto úhlu se můžeme na spor o pojetí deflace dívat jako na ideologický. V současnosti se deflace vnímá jako něco velmi špatného, jelikož v ekonomickém mainstreamu převažuje moderní keynesiánství. Za ryze pozitivní věc považují keynesiáni naopak monetární expanzivní politiku. Ta je ve skutečnosti pouze jiným označením pro inflaci. Je-li inflace pozitivní, musí být deflace automaticky špatná. Rakouská škola oproti tomu nemá tak jednoznačný úsudek. Samozřejmě představitelé Rakouské školy kritizují keynesiány proto, že inflace je jednoduché přerozdělování peněz ve společnosti ve prospěch státu. Z toho důvodu nemusí být ani deflace tak špatná, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Deflace má konkrétní negativní dopady na ekonomiku. Následující jsou některé z možných dopadů deflace:

1. Odložená spotřeba: Pokud se očekává pokles cen v budoucnosti, spotřebitelé mohou odložit svou spotřebu a čekat na ještě nižší ceny.
2. Nízké investice: V době deflace se mohou firmy setkávat s nižší poptávkou po svých produktech, což může vést ke snížení jejich zisků. To má za následek snížené investice do nových projektů, inovací a rozvoje, což může ovlivnit nabídku a výběr produktů dostupných spotřebitelům.
3. Zvyšující se dluh: Deflace vede ke zvýšení reálné hodnoty dluhu. Když je úrok třeba 3 % a deflace 2 %, reálná úroková míra je vlastně 5 %. Když se snižují ceny zboží a služeb, ale výše dluhů zůstává stejná, spotřebitelé a firmy mají větší potíže s jejich splácením. To může vést k finančním problémům a omezení spotřeby.
4. Pokles nominálních mezd: Deflace může také ovlivnit mzdy a příjmy spotřebitelů. Když ceny klesají, firmy mohou čelit tlaku snižovat náklady, včetně mezd svých zaměstnanců. Pokles mezd pak může vést k nižší spotřebě a hospodářskému poklesu.
5. Oslabení ekonomického růstu: Deflace může vyvolat spirálu poklesu cen a ekonomické aktivity. Když spotřebitelé očekávají pokles cen, odloží své nákupy. To snižuje poptávku, což vede k poklesu produkce a zaměstnanosti. Nižší produkce pak může vést ke snižování cen a vytvářet začarovaný kruh stagnace.

1. Dopady deflace na spotřebitele

Deflace je pro obyčejného spotřebitele pozitivní, protože mu roste kupní síla. Pokud vede střízlivý život, ve kterém se snaží víc ušetřit, než spotřebovat nebo si půjčit, je pro něj deflace dobrá věc. Během ní se obecně vyplatí spořit, je to posílení střední třídy ve společnosti.

Pokud deflace trvá dlouho, negativně se projeví na hospodářském růstu. Klesá při ní HDP, s čímž je spojený nárůst nezaměstnanosti. Právě nezaměstnanost bývá za deflace velkým problémem. Pokud si ale dokážete na sebe vydělat nezávisle na státu nebo velkých korporacích, je pro vás deflace výhodná. Taktéž ji vítají všichni, kdo mají rádi silnou domácí měnu a dokážou v tomto prostředí ekonomicky fungovat.

2. Dopad deflace na podniky

Pro podniky je deflace už větší oříšek. Snížení poptávky se musí odrazit i v poklesu výroby. Jak jsme už dříve uvedli, k deflaci může dojít v době vyšších úrokových sazeb. Pro zadlužené podniky se může jednat o konečnou. Zadluženým firmám, kterým klesá obrat, by půjčil peníze jen šílenec. Mnohé jsou vystavené velkému tlaku, který může skončit bankrotem. Je proto pochopitelné, že v období deflace roste nezaměstnanost.

3. Dopad na investory

Deflace je pro investory velmi složité období. Jelikož se firmám nedaří, nelze předpokládat, že akcie porostou. Právě naopak. Držet akcie nebo ETF během deflace není výhra. Roste za ní jen velmi málo firem, jako učebnicový příklad se dává řetězec spotřebního zboží Walmart. Tomu se i v takovém období daří, protože lidé nemůžou donekonečna odkládat nákup zboží pro každodenní potřebu. Walmart tak systém výhodných prodejů a slev využil k udržení solidních marží.

To platí i pro investice, jako jsou nemovitosti. V době, kdy klesají ceny, jejich nákup všichni odkládají, protože chtějí chytit cenové dno. Deflace má špatný vliv i na zlato a cenné kovy, po kterých stoupá poptávka naopak v dobách inflace.

Jedinou možností jsou dluhopisy s vyšší úrokovou sazbou. Zde nastala oproti minulým třiceti letům novinka. Deflace bývala pro investory strašákem, protože ani dluhopisy nebyly dobrou volbou, většina jich nabízela velmi nízké úroky. Jelikož cestou z deflace je snížení úrokových sazeb a kvantitativní uvolňování, budou investoři současné dluhopisy s dobrým ročním výnosem naopak vyhledávat.

Dopady deflace na investice v bodech:

1. Nižší investiční poptávka: V době deflace se může snížit poptávka po investicích, protože spotřebitelé a firmy mohou odložit své nákupy čekáním na další pokles cen. Tento pokles poptávky může mít za následek snížení investic do nových projektů, rozšíření podnikání a kapitálových investic.
2. Snížené zisky: Deflace může mít negativní dopad na zisky firem. Pokles cen a snížená spotřeba mohou snižovat tržby společností a tím i jejich ziskovost. Snížené zisky mohou následně ovlivnit schopnost firem investovat do nových projektů a růst.
3. Odkládání investic: Investoři se v době deflace mohou snažit minimalizovat rizika a čekat na příznivější podmínky. Místo investování mohou preferovat ukládání peněz do bezpečných aktiv, jako jsou dluhopisy nebo hotovost. Toto odkládání investic může způsobit zpomalení hospodářského růstu a snížené podnikání.
4. Ovlivnění hodnoty aktiv: Deflace může mít vliv na hodnotu různých aktiv. Například hodnota nemovitostí a akcií může klesat v reakci na celkový pokles cen v ekonomice. To může mít negativní dopad na majetek investorů, zejména pokud jsou investováni do těchto aktiv.
5. Zvýšené riziko zadlužení: Deflace zvyšuje reálnou hodnotu dluhů. Investoři s vysokým zadlužením se mohou potýkat s většími obtížemi při splácení svých dluhů, pokud jejich příjmy klesají a zároveň se zvyšuje reálná hodnota dluhů.

Závěr: Deflace otevře prostor pro diskuzi o penězích

Připravovat se na deflaci na konci května 2023, kdy tento článek píši, je možná ještě předčasné. Inflační špička je konečně za námi. Teď se nabízí otázka, za jak dlouho se inflace dostane pod inflační cíl. A zde se právě otvírá možnost pro deflaci. Velkým překvapením restriktivní měnové politiky byla dlouhá odezva mezi zvedáním sazeb a poklesem inflace. Co platilo při zvyšování sazeb, může platit i u jejich snížení. To je právě riziko. V současnosti zůstává Fed stále velmi jestřábí. Není až tak důležité, zda se dočkáme dalšího kosmetického růstu sazeb, ale spíše, jak dlouho zůstanou sazby nahoře. Nechá-li je Fed vysoko, až dokud inflace nepoklesne do záporných hodnot, budeme muset čelit deflaci.

V mentálním světě keynesiánů je deflace popravdě největší zlo. Určitě by byl vyvinut obrovský mediální tlak, aby Fed jednal dřív než deflace. Ta by totiž odhalila, že keynesiánský bůh je nahý. Americký Fed však může tomuto pokušení odolávat, protože ví, že rychlý pokles úrokových sazeb by z krabičky znovu vypustil strašáka inflace. Deflace by tak mohla otevřít prostor pro diskuzi, co by mohlo být novým měnovým standardem. Právě to by se tak stalo novým velkým přínosem deflace, pokud tedy v následujících letech nastane.

Často kladené dotazy k deflaci (FAQ)