V minulém roce jsme mohli být svědky divokých výkyvů cen na trhu s kryptoměnami. V letošním roce, zdá se, přijdou na řadu dlouho omílané regulace. Jaký však bude jejich dopad na ceny digitálních aktiv, je nejisté.

O připravovaných regulacích se můžete dočíst více v tomto seriálu:

• Regulace kryptoměn ve světě – část první
• Regulace kryptoměn ve světě – část druhá
• Regulace kryptoměn ve světě – část třetí

Za nestálostí trhu v minulém roce stojí především deflační povaha modelu, na kterém je současný trh s kryptoměnami postaven a také fakt, že digitální měny jsou v současné době považovány spíše za investici než za možnou platební metodu budoucnosti. Na tržní ceny má však vliv i řada dalších faktorů. Zvýšený zájem o kryptoměny, především pak Bitcoin, který ze všech kryptoměn zažil největší nárůst, přilákal do tohoto byznysu celou řadu investorů, ale také začal přitahovat zájem vlád několika zemí po celém světě. Ty postupně volají po regulaci kryptoměn. Jaký však mohou mít vliv na jejich tržní vývoj?

Dodd-Frankův zákon a finanční krize z roku 2008

První otázka může znít, zdali jsou regulace ten nejlepší nápad. Pojďme se tedy podívat na důsledek finanční krize z roku 2008, který dal vzniknout Dodd-Frankovu zákonu. Ten je totiž zdárným příkladem toho, jak regulace mohou vést k nezamýšleným důsledkům. Kvůli tomuto zákonu byla řada velikých finančních institucí nucena omezit své tržní aktivity, aby byly splněny předpisy, které zákon nařizoval. Takové nařízení může mít však za následek, že namísto snížení nestálosti trhu, dojde k jejímu zesílení. Může se tak stát především na dluhopisovém trhu, který není tak likvidní jako devizové nebo akciové trhy.

Zákonem byly ovlivněny především malé podniky, jejichž majitelé byli během úvěrové krize nuceni hledat finanční prostředky jinde, jelikož banky musely dodržovat požadavky nastavené v Dodd-Frankově zákoně. Velké firmy si v takové situaci mohou finančně pomoct například čerpáním z finančních rezerv nebo půjčkou od dceřiné společnosti. Malí podnikatelé však takové možnosti nemají. Řada podnikatelů tak byla donucena propustit několik zaměstnanců nebo dokonce celou živnost zrušit.

K čemu regulace?

Trh s kryptoměnami zažil svůj největší rozvoj v prostředí bez jakékoliv regulace či kontroly a to i přes nadále se zvyšující medializaci a pozornost nejen veřejnosti, ale i vlád. Tedy až do minulého roku, kdy se objevily první snahy o regulaci kryptotrhu. Zvláštní pozornost různých regulačních institucí přilákal především trh s ICO, který se za minulý rok chlubí ziskem čítajícím až 4 miliardy dolarů. Čím se však chlubit nemůže, je nespočet problémů a podvodů, které se ve spojitosti s ICO udály. Ty totiž poukazují na zranitelnost a potencionální nezákonnost celého modelu. To přilákalo dokonce pozornost komise Spojených států amerických pro cenné papíry a burzu.

Hartej Sawhney, spoluzakladatel společnosti Hosho, která zajišťuje kontrolu protokolů tzv. „chytrých smluv“ a blockchainu, poukazuje na to, jak počet (bohužel) úspěšných útoků a úniků dat v oblasti kryptoměn vypovídá o tom, že ekosystém celého trhu má značné chyby. Dodává, že řada společností však tyto vady ignoruje, což je také jedním z velikých faktorů, který ovlivňuje nestálost trhu.

„Regulace tohoto prostředí bude mít za následek to, že sofistikované projekty v oblasti blockchainu budou mít ze strany investorů a burz daleko silnější podporu. Zdárným příkladem budiž Gibraltar, který jasně stanovil svůj postoj k regulaci blockchainu a přilákal tím spoustu investorů,“ prohlásil Hartej a dodává, že „nějaká zřetelnost zákonů je lepší než žádná“.

Reakce trhu na regulace kryptoměn

Ačkoliv záměr institucí je pomocí regulací trh spíše zklidnit, prozatím dochází spíše k opačnému jevu. Vlivem potencionálně blížících se regulací dochází k velkým výkyvům cen na trhu, a to jedním i druhým směrem. Někteří investoři totiž ve strachu z regulací pospíchají svůj krypto majetek prodat. Naopak jiní, s vidinou jistější investice díky regulacím, jej spěchají nakoupit. Výsledkem je, že například Bitcoin ztratil téměř polovinu své hodnoty. Největší americká burza Coinbase dokonce spustila interní vyšetřování, zdali nedošlo v rámci jejich platformy k podvodnému jednání a manipulacím s trhem.

K nestálosti cen většiny kryptoměn v poslední době přispělo také prohlášení jihokorejských regulačních orgánů, které oznámily, že chtějí obchodování s kryptoměnami zakázat úplně. Výsledkem byl až 15% pokles ceny Bitcoinu a téměř poloviční ztráta cen Etherea, Ripplu a Litecoinu. Později však Jižní Korea svůj postoj změnila a trh chce pouze významně regulovat, což se na cenách odrazilo výrazným růstem. Taktéž zářijové prohlášení čínské vlády o zákazu obchodování s kryptoměnami, které způsobilo propad cen až k hranici 3000 dolarů, ke stabilitě trhu nijak nepomohlo.

Protichůdně naopak postupuje Japonsko, jehož oznámení o legalizaci Bitcoinu a jeho využívání coby platební metody způsobilo v Asii rozmach a šílenství v podobě vyšších nákupů kryptoměn.

Regulace mohou trhu prospět, zákazy spíše škodit

Advokátka Aviya Arika z advokátní společnosti Porat & Co. prohlásila, že regulace trhu prospívá. Naopak nejistota panující kolem regulací, jakož i úplné zákazy, trhu velmi škodí. Podle ní platí, že pokud si je investor nejistý legitimitou nebo způsobem zdanění kryptoměn, pak se tomuto trhu spíše vyhne.

„Pokud však regulační orgány osvětlí svůj postoj ke kryptoměnám a budou tyto otázky řešit, pak si investoři budou svým jednáním jistější,“ prohlásila Arika. Dále dodává, že „čím více bude trh regulován a bude objasněn legální status kryptoměn, tím se trh stane stabilnějším a více respektovanějším.“

Nejistá budoucnost

I přesto, že kryptoměny existují již skoro 10 let a zájem o ně stále roste, pro mnohé jedince a finanční instituce se stále jedná o neznámou oblast. Myšlenka regulace kryptotrhu je stále ještě „v plenkách“. Největší starosti pro řadu vlád a regulačních orgánů představuje především ICO. Ten je ze všech nástrojů kryptotrhu nejzranitelnější k celé řadě podvodů, krádeží, hackingu a jiných nekalých praktik, čehož jsme také mohli být svědky.

Prozatím se nejistota kolem regulací projevuje spíše prohlubováním nestálosti celého trhu, ačkoliv například Japonsko, kde došlo k významné podpoře kryptoměn jak ze strany veřejnosti tak vlád, se mohou pochlubit výrazným vlivem na růst cen v oblasti kryptotrhu.

Dlouhodobý efekt regulací na celý trh je rovněž nejistý, a to převážně z důvodu jeho krátké existence. Dojde-li v tomto roce k významným regulacím kryptoměn, pak by se právě rok 2018 mohl stát milníkem v celém kryptoprůmyslu.

Pár věcí však zůstává více než jasných. Jednak technologie blockchainu, která stojí za úspěchem kryptoměn, je celosvětově uznávaná a jeví se jako fundamentální základ řady budoucích technologií. Na druhou stranu regulace kryptotrhu mohou vývoj blockchainu negativně ovlivnit a přinejmenším jej zpomalit.

Druhou věcí je fakt, že postoj veřejnosti nadále převažuje nad schopnostmi kryptoměn zachovat si hodnotu. Rovněž divergence vůči reálným aktivům, jako je například zlato, znamená, že spekulace a nejistota budou mít i nadále výrazný vliv na cenové výkyvy a nestálost trhu.

Ačkoliv regulace mohou mít na trh spíše stabilizující účinek, zdá se, že je třeba je důkladně promyslet a jejich prostřednictvím řešit otázky a nejistoty potencionálních investorů, jako jsou například zranitelnost, zdanění a další záležitosti spojené s obchodováním na kryptoměnovém trhu.