[Seriál]: Ženy v kryptoměnách – část třetí – zapomenuté programátorky

0
programátorky v dějinách

Pokud si se slovy počítač, IT, nebo programátor spojujete především muže, je to v dnešní době pochopitelné a rozhodně nejste sami. Nicméně v začátcích rozvoje počítačových technologií a programování tomu tak nebylo. Programování se totiž věnovaly převážně ženy. Kupodivu o tomto faktu dnes téměř nikdo neví.

Víte vy, kdo byl první programátor? Ne? Neví to ani většina studentů z věhlasné univerzity Stanford, kde byl vyvinut první počítač vůbec. Možná to bude tím, že to nebyl programátor, ale programátorka.

První programátorky

Jean Jennings Bartiková vzpomíná, jak se dostala k práci na tomto počítači. Když v roce 1945 prováděla výpočty raketových a kanónových trajektorií a počítala vše z hlavy a v ruce, našla inzerát na práci na úplně novém typu stroje.

„Objevilo se takové oznámení, že se hledají operátoři pro nový typ stroje, který stavěli pod názvem ENIAC,“ vzpomíná Bartiková. „Samozřejmě jsem neměla tušení co to bylo, ale věděla jsem, že to nedělá výpočty z ruky.“

Bartiková byla jednou ze šesti matematiček, které vytvořily programy pro jeden z prvních plně elektronických univerzálních počítačů na světě. Muži si v té době nemysleli, že to je důležitá práce.

Muže tehdy zajímalo spíše sestavování hardware a ženy byly velice dobré v matematice. Dokonce nebylo neobvyklé, že si ji volily jako hlavní obor na univerzitách, přestože poté se spíše než vědě věnovaly vyučování. To se změnilo během druhé světové války.

Válečná léta

Muži odešli do války, nebo se věnovali vývoji válečných systémů a zbraní a ženy se hlásily do dobrovolné služby i k těmto technologiím. Práce programátorek ale měla malou prestiž. Dokonce i přesto, že byly ženy s prvním počítačem často fotografovány, nebyly na fotkách ani označeny jmény.

UNIVAC a první programovací jazyk

Po válce Bartiková se svým týmem programátorek pokračovala v práci na UNIVAC, jednom z prvních velkých komerčních počítačů.

Tady se k týmu přidala i Grace Hopperová, profesorka matematiky. Právě Hopperové se podařil historický průlom. Přišla na způsob, jak naprogramovat počítače pomocí slov, místo čísel používaných do té doby – a vyvinula první programovací jazyk nazvaný COBOL.

Vyvinula tak programovací jazyk, který umožnil dávat instrukce téměř v běžné angličtině a fungoval pro jakýkoli hardware (neberte to doslovně – pozn. korektora). Tím se programování stalo důležitějším, než hardware.

Jak se programování stalo téměř výhradní doménou mužů?

V osmdesátých letech se už ale začínala situace obracet. Programátory se stávali spíše muži. Tou dobou se také začínalo v médiích psát o jistých pánech jménem Steve Jobs a Bill Gates. Jednou z mnoha teorií je, že univerzity si do svých nových oborů o počítačích spíše vybíraly mladé muže, kteří se zajímali o hardware a tak se dostali k programování. Navíc tím, jak se o ženách v začátcích programování nepsalo v médiích, neexistovaly téměř žádné vzory pro mladé ženy.

Doufáme, že tímto seriálem se nám povede situaci trochu napravit a v budoucnu bude v IT více žen. Kvízová otázka – víte, kdo je na ilustračním obrázku ke článku a proč? Můžete se podělit v komentářích.

Příští díl

Příště si představíme další osobnost ze světa kryptoměn – Blythe Masters – bývalou bankéřku z JPMorgan Chase & Co., která dala v bance výpověď, aby mohla založit vlastní společnost Digital Asset Holdings.

První díl seriálu: Ženy v kryptoměnách – jasná nerovnost
Druhý díl seriálu: Ženy v kryptoměnách – Elisabeth Stark

Edit: Na základě komentáře od čtenáře přidáváme doplňující informace o Adě Lovelace a Charlesovi Babbageovi. Charles Babbage se jako první vůbec věnoval jak stavbě HW, tak i pokusům o kód. Ada Lovelace je tak nesprávně označována jako první člověk co programoval, programátor(ka) ale první nepochybně byla. Charlesovi Babbageovi se budeme věnovat samostatně v některém z našich dalších článků.

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na