Ať si tuto skutečnost připouštíme nebo nikoliv, peníze vládnou současnému světu. Peníze, peníze a zase peníze. Buď peníze vlastníme, anebo se celý život plahočíme za jejich získáváním. Peníze jsou ukryty všude kolem nás. Jsou skryty v počítači, na kterém si čtete tento článek, v hrnečku, ze kterého pijete svou kávu nebo v televizi, na kterou se každý večer díváte. Přemýšleli jste ale někdy o tom, odkud peníze pocházejí a jak se vlastně vytváří?

Pravda o penězích

Stěžujete si stále na to, že si nemůžete koupit své vysněné auto? Že si nemůžete pořídit byt nebo rodinný dům, nemůžete jet na dovolenou k moři a že nemůžete sehnat dobrou práci? A co je tedy tím hlavním důvodem, proč se to vše děje? Věřte, nevěřte, je to právě díky způsobu, jakým jsou naše peníze vytvářeny.

A proč je kolem peněz tolik složitostí a tajností? I na to je poměrně jednoduchá odpověď. Aby se skryla pravda.

Dva druhy peněz

V každé moderní ekonomice máme dva druhy peněz – jsou to peníze klasické (papírové) a peníze elektronické. Právě elektronické peníze patří v dnešní době k nejčastěji používaným penězům. Proč tomu tak je, není asi potřeba vysvětlovat. Platit elektronickými penězi je jednoduše pohodlnější.

A co to vlastně jsou ty elektronické peníze? No je to jednoduše pouze soubor číslic, které vidíte na svém bankovním účtu nebo na své platební kartě, kterou využíváte například při každodenním placení v obchodě.

Pokud se zamyslíme nad tím, jaký je vlastně z hlediska každodenního použití rozdíl mezi papírovými a elektronickými penězi, zdá se, že zcela nepatrný nebo dokonce žádný. Vždyť když si například v obchodě s elektronikou koupíte notebook, je zcela lhostejné, zda za něj budete platit v hotovosti nebo svou platební kartou. Cena daného zboží bude v každém případě stejná. A rozdíl mezi těmito dvěma druhy peněz je pouze otázkou pohodlí či preference. 

Způsob vytváření peněz

Obrovský rozdíl mezi papírovými a elektronickými penězi objevujeme až z hlediska jejich vytváření. Papírové peníze totiž vytvářejí centrální banky jednotlivých států, které je vydávají ve formě papírových bankovek nebo mincí. Proto také mnoho lidí žije v omylu, že centrální banka vydává většinu našich peněz. Ve skutečnosti však tyto papírové peníze, které centrální banka vydává, představují pouhých 3 – 5 % celkové peněžní zásoby.

Ten zbytek, tedy celých 95 – 97 %, představují elektronické peníze. A kde se tyto peníze berou? Vytvářejí je komerční banky. Většina lidí žije v domnění, že elektronické peníze jsou jen a pouze elektronickou verzí peněz papírových. Ale chyba lávky. Elektronické peníze jsou ze strany komerčních bank vytvářeny tehdy, když tyto banky vydávají půjčky.

Když si tedy jdete do banky vypůjčit určitý obnos peněz, dejme tomu 1 milion korun, zřídka kdy bude taková půjčka vyplacena v hotovosti. A když poté tyto elektronické peníze utrácíte, jednoduše je převádíte ze svého účtu na účet druhé osoby. A v tomto procesu tedy nedochází k převodu elektronických peněz na papírové peníze a poté následně zpět na elektronické. Když tedy banka vydá tuto půjčku, řekněme 1 milion korun, znamená to ve skutečnosti pouze to, že banka jednoduše vytvoří a přidá tuto sumu k celkové peněžní zásobě v dané ekonomice.

Pokud si v tuto chvíli kladete otázku, kde si vlastně banka tuto sumu půjčila, je to otázka správná. Ovšem představa, že jsou zde tisíce a statisíce drobných střadatelů, kteří tyto peníze do banky vložili a banka je nyní používá, je zcela mylná. Prostě a jednoduše banka prakticky z ničeho připsala na váš účet čísla. A právě takovýmto způsobem je vytvořeno oněch 95 – 97 % veškeré peněžní zásoby. Říkáte si, že není možné, aby banka při každé půjčce vytvořila ze vzduchu nové statisíce nebo miliony korun? V našem „moderním“ světě je možné prakticky vše.

„Při peněžní interakci mezi dvěma fyzickými osobami není možné nafouknout objem cirkulujících peněz v oběhu pomocí půjček, a to proto, že věřitel nemůže půjčit to, co sám nemá. Banky to však dělat mohou. Jen komerční banky a fondy mohou půjčovat peníze, které vyrobí tím, že je někomu půjčí.“

prof. Irving Fisher, ekonom (1935)

Úloha bank

Naše společnost dala jednoduše tuto obrovskou pravomoc do rukou bank. Bank, které fungují jako soukromé společnosti ženoucí se za ziskem. A moc, to jsou přece peníze. A zde je ten základní problém a kámen úrazu – nechat banky vytvářet peníze. Bankovní sektor jednoduše dostal příliš velkou moc. Přílišnou moc ve formě vytváření peněz a půjčování peněz. A výsledek již znáte. Banky při poskytování půjček peníze vytvářejí. A právě tato skutečnost má na nás všechny přímý dopad.

Toto je přesně ten hlavní důvod, proč nemůžete sehnat dobrou práci a proč si nemůžete koupit to, po čem toužíte – nový dům nebo hezké auto. Banky jako soukromé firmy chtějí samozřejmě maximalizovat své zisky a minimalizovat svá rizika. A proto se při půjčování peněz orientují na určité méně rizikové sektory. A takovým málo rizikovým odvětvím jsou nemovitosti. Banka přece nebude investovat do malého podniku, u kterého hrozí, že může zkrachovat. Ale jinou písničkou jsou hypotéky. To je naprostá jistota. Když dlužník nemůže hypotéku zaplatit, vezme si banka na pokrytí těchto ztrát jeho majetek.

Trh s nemovitostmi

A tak tyto nově vytvořené peníze proudí do trhu s nemovitostmi. A logicky zase chybí na jiných potřebnějších místech, jako jsou obnovitelné zdroje, školy, nemocnice, atd.

Na první pohled se může zdát, že společnost z těchto levných hypoték těží. Pravda je ale úplně jiná. Ceny domů se totiž neustále zvyšují. Společnost se mylně domnívá, že domy jsou drahé kvůli imigraci, nárůstu počtu obyvatel a poklesu výstavby nových domů. Jistě že i tyto faktory mohou mít na cenu nemovitostí jistý vliv, ale nejsou to hlavní důvody jejich vysokých cen. Největší dopad má totiž zvýšení hypotečních úvěrů.

A pokud jdou následně tři čtvrtiny nově vytvořených peněz do nevýrobních sektorů, ke kterým patří i trh s nemovitostmi, a ze kterých nemá ekonomika ani pracovní trh žádný prospěch, nemůžeme se divit tomu, že se nevytvářejí nová pracovní místa a nezaměstnanost stoupá. A je třeba dodat, že v některých zemích je nezaměstnanost opravdu hrozivá.

Je to jednoduše obrovské plýtvání lidmi, kteří by mohli dělat něco užitečného. Tito lidé ovšem vlivem toho, jak jsou v moderním měnovém systému peníze vytvářeny a distribuovány, nemohou odpovídající uplatnění nalézt.

Závěr

Závěrem je tedy nutné říct, že je opravdu špatný nápad nechat banky vytvářet peníze a ovládat je. Jedinou entitou, která z tohoto systému opravdu těží, je banka samotná. V této elektronické době totiž banky mohou rušit bankomaty, nemusí najímat nové lidi a nemusí pořizovat ani převozová auta na hotovost. Výsledkem jsou pak nižší náklady bank a hlavně obrovské zisky, které získávají vytvářením peněz z ničeho.

Také se vám nechce věřit, že peníze v dnešní době vznikají tímto způsobem? No, věřte. Ale na druhou stranu můžete být relativně v klidu, protože v tom rozhodně nejste sami. Spousta lidí žije stále v přesvědčení, že banky půjčují peníze svých vkladatelů. Ovšem tuto skutečnost, že banky vytvářejí peníze z ničeho, potvrdila například i anglická centrální banka:

„Obchodní banky vytvářejí peníze formou bankovních vkladů tím, že vydávají nové úvěry. Když banka poskytuje půjčku například někomu, kdo si vezme hypotéku na koupi domu, obvykle to neudělá tak, že jim dá tisíce bankovek. Místo toho jim na účet připíše kredit v hodnotě hypotéky.“

Abraka, dabraka, simsala bim! A máme tu nově vytvořené peníze.