Ať si tuto skutečnost připouštíme nebo nikoliv, peníze vládnou současnému světu. Peníze, peníze a zase peníze. Buď peníze vlastníme, anebo se celý život plahočíme za jejich získáváním. Peníze jsou ukryty všude kolem nás. Jsou skryty v počítači, na kterém si čtete tento článek, v hrnečku, ze kterého pijete svou kávu nebo v televizi, na kterou se každý večer díváte. Přemýšleli jste ale někdy o tom, odkud peníze pocházejí a jak se vlastně vytváří?
Pravda o penězích
Stěžujete si stále na to, že si nemůžete koupit své vysněné auto? Že si nemůžete pořídit byt nebo rodinný dům, nemůžete jet na dovolenou k moři a že nemůžete sehnat dobrou práci? A co je tedy tím hlavním důvodem, proč se to vše děje? Věřte, nevěřte, je to právě díky způsobu, jakým jsou naše peníze vytvářeny.
A proč je kolem peněz tolik složitostí a tajností? I na to je poměrně jednoduchá odpověď. Aby se skryla pravda.
Dva druhy peněz
V každé moderní ekonomice máme dva druhy peněz – jsou to peníze klasické (papírové) a peníze elektronické. Právě elektronické peníze patří v dnešní době k nejčastěji používaným penězům. Proč tomu tak je, není asi potřeba vysvětlovat. Platit elektronickými penězi je jednoduše pohodlnější.
A co to vlastně jsou ty elektronické peníze? No je to jednoduše pouze soubor číslic, které vidíte na svém bankovním účtu nebo na své platební kartě, kterou využíváte například při každodenním placení v obchodě.
Pokud se zamyslíme nad tím, jaký je vlastně z hlediska každodenního použití rozdíl mezi papírovými a elektronickými penězi, zdá se, že zcela nepatrný nebo dokonce žádný. Vždyť když si například v obchodě s elektronikou koupíte notebook, je zcela lhostejné, zda za něj budete platit v hotovosti nebo svou platební kartou. Cena daného zboží bude v každém případě stejná. A rozdíl mezi těmito dvěma druhy peněz je pouze otázkou pohodlí či preference.
Způsob vytváření peněz
Obrovský rozdíl mezi papírovými a elektronickými penězi objevujeme až z hlediska jejich vytváření. Papírové peníze totiž vytvářejí centrální banky jednotlivých států, které je vydávají ve formě papírových bankovek nebo mincí. Proto také mnoho lidí žije v omylu, že centrální banka vydává většinu našich peněz. Ve skutečnosti však tyto papírové peníze, které centrální banka vydává, představují pouhých 3 – 5 % celkové peněžní zásoby.
Ten zbytek, tedy celých 95 – 97 %, představují elektronické peníze. A kde se tyto peníze berou? Vytvářejí je komerční banky. Většina lidí žije v domnění, že elektronické peníze jsou jen a pouze elektronickou verzí peněz papírových. Ale chyba lávky. Elektronické peníze jsou ze strany komerčních bank vytvářeny tehdy, když tyto banky vydávají půjčky.
Když si tedy jdete do banky vypůjčit určitý obnos peněz, dejme tomu 1 milion korun, zřídka kdy bude taková půjčka vyplacena v hotovosti. A když poté tyto elektronické peníze utrácíte, jednoduše je převádíte ze svého účtu na účet druhé osoby. A v tomto procesu tedy nedochází k převodu elektronických peněz na papírové peníze a poté následně zpět na elektronické. Když tedy banka vydá tuto půjčku, řekněme 1 milion korun, znamená to ve skutečnosti pouze to, že banka jednoduše vytvoří a přidá tuto sumu k celkové peněžní zásobě v dané ekonomice.
Pokud si v tuto chvíli kladete otázku, kde si vlastně banka tuto sumu půjčila, je to otázka správná. Ovšem představa, že jsou zde tisíce a statisíce drobných střadatelů, kteří tyto peníze do banky vložili a banka je nyní používá, je zcela mylná. Prostě a jednoduše banka prakticky z ničeho připsala na váš účet čísla. A právě takovýmto způsobem je vytvořeno oněch 95 – 97 % veškeré peněžní zásoby. Říkáte si, že není možné, aby banka při každé půjčce vytvořila ze vzduchu nové statisíce nebo miliony korun? V našem „moderním“ světě je možné prakticky vše.
„Při peněžní interakci mezi dvěma fyzickými osobami není možné nafouknout objem cirkulujících peněz v oběhu pomocí půjček, a to proto, že věřitel nemůže půjčit to, co sám nemá. Banky to však dělat mohou. Jen komerční banky a fondy mohou půjčovat peníze, které vyrobí tím, že je někomu půjčí.“
prof. Irving Fisher, ekonom (1935)
Úloha bank
Naše společnost dala jednoduše tuto obrovskou pravomoc do rukou bank. Bank, které fungují jako soukromé společnosti ženoucí se za ziskem. A moc, to jsou přece peníze. A zde je ten základní problém a kámen úrazu – nechat banky vytvářet peníze. Bankovní sektor jednoduše dostal příliš velkou moc. Přílišnou moc ve formě vytváření peněz a půjčování peněz. A výsledek již znáte. Banky při poskytování půjček peníze vytvářejí. A právě tato skutečnost má na nás všechny přímý dopad.
Toto je přesně ten hlavní důvod, proč nemůžete sehnat dobrou práci a proč si nemůžete koupit to, po čem toužíte – nový dům nebo hezké auto. Banky jako soukromé firmy chtějí samozřejmě maximalizovat své zisky a minimalizovat svá rizika. A proto se při půjčování peněz orientují na určité méně rizikové sektory. A takovým málo rizikovým odvětvím jsou nemovitosti. Banka přece nebude investovat do malého podniku, u kterého hrozí, že může zkrachovat. Ale jinou písničkou jsou hypotéky. To je naprostá jistota. Když dlužník nemůže hypotéku zaplatit, vezme si banka na pokrytí těchto ztrát jeho majetek.
Trh s nemovitostmi
A tak tyto nově vytvořené peníze proudí do trhu s nemovitostmi. A logicky zase chybí na jiných potřebnějších místech, jako jsou obnovitelné zdroje, školy, nemocnice, atd.
Na první pohled se může zdát, že společnost z těchto levných hypoték těží. Pravda je ale úplně jiná. Ceny domů se totiž neustále zvyšují. Společnost se mylně domnívá, že domy jsou drahé kvůli imigraci, nárůstu počtu obyvatel a poklesu výstavby nových domů. Jistě že i tyto faktory mohou mít na cenu nemovitostí jistý vliv, ale nejsou to hlavní důvody jejich vysokých cen. Největší dopad má totiž zvýšení hypotečních úvěrů.
A pokud jdou následně tři čtvrtiny nově vytvořených peněz do nevýrobních sektorů, ke kterým patří i trh s nemovitostmi, a ze kterých nemá ekonomika ani pracovní trh žádný prospěch, nemůžeme se divit tomu, že se nevytvářejí nová pracovní místa a nezaměstnanost stoupá. A je třeba dodat, že v některých zemích je nezaměstnanost opravdu hrozivá.
Je to jednoduše obrovské plýtvání lidmi, kteří by mohli dělat něco užitečného. Tito lidé ovšem vlivem toho, jak jsou v moderním měnovém systému peníze vytvářeny a distribuovány, nemohou odpovídající uplatnění nalézt.
Závěr
Závěrem je tedy nutné říct, že je opravdu špatný nápad nechat banky vytvářet peníze a ovládat je. Jedinou entitou, která z tohoto systému opravdu těží, je banka samotná. V této elektronické době totiž banky mohou rušit bankomaty, nemusí najímat nové lidi a nemusí pořizovat ani převozová auta na hotovost. Výsledkem jsou pak nižší náklady bank a hlavně obrovské zisky, které získávají vytvářením peněz z ničeho.
Také se vám nechce věřit, že peníze v dnešní době vznikají tímto způsobem? No, věřte. Ale na druhou stranu můžete být relativně v klidu, protože v tom rozhodně nejste sami. Spousta lidí žije stále v přesvědčení, že banky půjčují peníze svých vkladatelů. Ovšem tuto skutečnost, že banky vytvářejí peníze z ničeho, potvrdila například i anglická centrální banka:
„Obchodní banky vytvářejí peníze formou bankovních vkladů tím, že vydávají nové úvěry. Když banka poskytuje půjčku například někomu, kdo si vezme hypotéku na koupi domu, obvykle to neudělá tak, že jim dá tisíce bankovek. Místo toho jim na účet připíše kredit v hodnotě hypotéky.“
Abraka, dabraka, simsala bim! A máme tu nově vytvořené peníze.
Tyhle články tnou do živého. A popsané skutečnosti jsou zdrojem i mého rozčarování už léta. Konečně o tom někdo píše bez skrupulí a já tleskám. Navíc do konceptu magazínu o kryptoměnách toto téma krásně zapadá, protože podněcuje chápání jejich smyslu oproti tradičním podvodným měnám. Je s podivem, kam se Svět dostal. Opravdu se zbláznil. Doufejme, že to lidem konečně někdy docvakne. Vím, že je to téměř Sisyfovská práce, ale určitě ne bezvýznamná.
Bohužel bohatství, generované v článku uvedeným způsobem, už vygenerovalo spoustu zbraní a donucovacích prostředků, které někdo drží, kdyby bylo potřeba je použít proti rozčilenému davu k vlastní obraně. Aliance samozřejmě bude tvrdit, že lid chrání, protože pak je pro něj (pro lid) skutečnost držení zbraní hromadného ničení v rukou těchto organizací přijatelná. Zrodila se ohavnost a je celkem s podivem, jak se také “inteligence” v tomto angažuje. A jedině tím, že lidé zmoudří, může ohavnost ztratit sílu. Kéž by to tak mohlo být. V opačném případě zvítězí nad člověkem autonomní bojové stroje a AI. Možná to tak má být. Objektivně vzato vše špatné je vždy pro něco dobré, ale z mého pohledu člověka – ohroženého druhu – je to obrovská škoda…
Lidé a obzvláště ti, kteří dnes drží kryptoměny, by se měli zajímat o vybudování lepšího životního prostředí. A to proto, že jsou jedni s prvních a tedy jejich (některé) kryptoměny se velmi zhodnotí. Nicméně kryptoměny už ze své podstaty nemají schopnost neustále generovat zisk (a to raději pomíjím metriku, ve které zisk vnímáme). A to proto, že jich bude vždy omezené množství (zde předpokládám, že se uchytí jen ty, které mají smysl) stejně, jako je omezené množství lidí na planetě a produktů, které vytváří. Nyní jsme v růstové fázi jen proto, že dochází k adopci a přerodu. Růst kryptoměn je spíše iluzí. Ve skutečnosti dochází k znehodnocování fiat peněz oproti kryptoměnám. V další fázi adopce budou různé kryptoměny padat a posilovat podle jejich významu až do bodu jakéhosi ustálení, ale pak budou sloužit PŘEDEVŠÍM coby uchovatel hodnoty a prostředek směny, ikdyž z dnešního pohledu mají jiný, především spekulativní charakter, což je naprosto logický start a zároveň fáze, kdy se zrodí něco dobrého nebo něco špatného.
Stablecoiny podle mého názoru přestanou také dávat smysl. Ve výjimečných případech může být jejich smyslem, že si lidé budou chtít někde za ně fyzicky vyzvednout komoditu, která zajišťuje jejich krytí a tedy tokeny budou jakousi poukázkou, že si mohou někde něco konkrétního vyzvednout. Mám za to, že krytí je jen pojistka proti bezbřehé inflaci, když to nejde jinak zajistit, což je případ fiat peněz. A jak vidíme na případu USD vs. ropa (která přitom měla zajišťovat jeho krytí v poměru tuším $100/barel), ani tento koncept nefunguje. Uchovatel hodnoty musí mít především určitou přirozenou resistenci proti jeho samovolnému generování, což je ale zcela přirozená a klíčová vlastnost kryptoměn. Krytí fyzickou komoditou tedy v zásadě není potřeba a postačí jen důvěra, kterou ospravedlňuje koncept decentralizovaného blockchainu, který navíc má X dalších přidaných hodnot v závislosti na jeho sekundárním využití. Krom toho stablecoiny samozřejmě už z principu trpí centralizací.
Kryptoměny způsobí, že nebude možné uměle stimulovat ekonomický růst, takže ekonomika samotná se zpomalí a některá odvětví, která se ukáží jako nepodstaná, zaniknou bez milosti. Bolesti těchto proměn nejméně pocíti ti, kdo dosáhnou co možná nejvyššího stupně samostatnosti. Tím mám na mysli, že si budou obdělávat pole, starat se o dobytek atd. Prostě návrat ke kořenům. Kryptoměny se stanou perfektním prostředkem směny, ale ne růstovým instrumentem, jak je tomu dnes (tím mohou být například tokenizované akcie firem). Ale protože jsme teď ve fázi masivního růstu kryptoměn oproti fiat penězům (nebo spíše masivního poklesu hodnoty fiat peněz oproti kryptoměnám), které se dnes stále primárně používají jako platidlo komfortní zóny, dostanou kryptoměnoví nadšenci určitou moc, kterou budou moci využít buď špatně (budou myslet jen na sebe a vlastní komfort) nebo dobře (pokusí se vytvořit udržitelné a příjemné životní prostředí, které nebude vyžadovat iluzi neustálého ekonomického růstu). První možnost každopádně povede v dlouhodobém horizontu k zániku civilizace.
Užitečné a v mnohém pravdivé shrnutí, problém mám pouze s dvě posledními odstavci předposlední kapitoly. Tady se podle mě autor pustil na velmi tenký led a dopouští se chybných závěrů. Ano, v některých zemích je opravdu hrozivá nezaměstnanost a v jiných zase není (před coronou ČR, DE, USA…). Ta totiž s pumpováním nových peněz do ekonomiky nesouvisí, tištění dalších a dalších peněz naopak pomáhá roztáčet její kola. Developer, který obdrží “peníze ze vzduchu” vyplacené jako hypoteční půjčku s nimi zaplatí dodavatelům, zaměstnancům, koupí si nové auto atd. atd. Problémem je spíš to, že tento systém funguje jen za dobrého počasí. Jakmile dojde k ekonomickým otřesům, tak lidé velmi rychle zjistí že “peníze na účtu” jsou jim k ničemu ve chvíli, kdy má banka zavřené všechny pobočky, prázdné bankomaty a internetové bankovnictví je z “technických důvodů” mimo provoz…
Přesně tak jak se tom popisuje v článku se to v kapitaismu děje. Doporučuji všem film Duch doby stále kupředu (2011) tam je to popsáno ve fimové podobě a podrobněji. Vše pro prachy úzké skupiny lidí, ostatní se pachtí aby přežili, ve stresu a shonu kapitalismu se těžko lidem žije, chce to nastolit nový světový řád, který by tohle tržní hospodářství založené na vytváření penz z ničeho a kšeftování se všém možným za účelem zisku zatrhl. Stručně řečen do hrobu si stejně nokdo žádný prachy ani hmotný statky nevezme. Proto patří kapitalismus i ostatní nismy do odpadu dějin.
Ano, problém je o to horší, že zisky komerčních bank tečou v dnešním globalizovaném mimo naši republiku. Zkrátka lidé platí “výpalné” za bydlení zahraničním firmám. Pak ty peníze chybí v naší ekonomice a není divu že jaksi nedoháníme ty západní země a jsme jenom v postavení kolonie.
Díky za článek, tohle jsem četla s otevřenou pusou – nikdy by mě nenapadlo, že tento mechanismus tvorby peněz je možný. Ještě mi poraďte, jak si mám založit banku – přijde mi to jako dobrej kšeft, vytvářet iluze a pak je prodat.
Komerční banky tedy vyrábí imaginární peníze na hypotéky. Tyto imaginární peníze půjčí – převedou koncovému zákazníkov a ten je utratí a později vrací s nějakým úrokem. Ale proč se tedy u těchto hypoték mění úrokové sazby podle sazeb které aktuálně nastavuje centrální banka? Má snad komerční kanka ty imaginární peníze půjčené od centrální a ta jí mění úroky?