Toto není tradiční odpočinkový článek, jaké čas od času na Kryptomagazínu vydáváme, abychom si společně odpočinuli od kryptoměn. Chápu, že někteří z vás již mají dost všeho okolo slovíček Covid-19 a koronavirus. Budu rád, když si v takovém případě vyberete jiný článek. V rubrice Bohatství již zaznělo mnoho o penězích a štěstí. Věnovali jsme se osobnímu rozvoji, mezilidským vztahům, financím i prosperitě. Nyní přišel čas, abychom si společně připomněli jiné hodnoty. V době, kdy nám život naléhavě připomíná, že jednou musíme umřít.
Neztrácejme hodnoty
Přišla doba, kdy se ukazuje, kdo je kdo. Koronavirus nás dokázal dokonale demaskovat a díky tomu vyšlo na povrch mnoho našich dobrých stránek, ale i těch špatných. Skryté stinné zákoutí lidské povahy vacházejí najevo a nabírají neúprosně reálné kontury. Děje se to napříč společností. Když jsme na jaře slýchali, že již společnost nebude taková, jako před koronavirem, stěží jsme si uměli představit, jak moc se tato domněnka ukáže být pravdivá a reálná.
Problémy, se kterými se potýkáme, mají řadu rovin. Covid nám neodbytně připomíná, že jednou musíme všichni umřít. Naše pozornost se teď ubírá k autonehodám, rakovině, smrtelným nemocem, ale i takové chřipce. Kolik omluvenek jsme se jako malí nanosili ve svých žákovských, kdy jsme chřipku brali jako skvělou příležitost být doma a nemuset do školy? Koho z nás by tehdy asi napadlo, že i na tuto nevinnou nemoc umírají lidé?
Žijeme své životy jak nejlépe umíme. Děti mohou jen tak bezstarostně žít, ale dospělí musí bojovat. Bojujeme, i když víme, že jednou stejně příjde náš čas. Každý jednou musí umřít, takový je zákon přírody, který ani nejvyspělejší technologické objevy nedokážou zvrátit. A přesto bychom zachránili ohrožené dítě, pomůžeme starci přes přechod, darujeme léky nemocnému a potrestáme toho, kdo týrá svého psa, bije svoji ženu, nebo zneužívá dítě. Máme své důležité hodnoty, na kterých společnost stojí a za které mnozí z nás v minulsti bez váhání položili životy.
Mít se dobře, a nechat druhé umřít
Jsem si vědom toho, že za mými slovy si mnozí najdou věci, které jsem vůbec nenapsal. Toto je téma, které hýbe společností a je zde tolik emocí a panuje tolik názorů, že ať napíšu cokoli, vždy si v tom někdo dokáže najít důvod k nesouhlasu, rozhořčení, nebo dokonce k nenávisti. Nezapomínejte ale, že ten, kdo soudí druhé, často ve skutečnosti soudí sebe. Mnohdy nakonec zjistíme, že jsme tím, co nám nejvíc vadí u ostatních.
Niki Lauda přežil svou vlastní smrt. Byl to závodník, který odmítl pohodlí, prosperitu a jistotu ekonomické nadřazenosti potomka vlivné rodiny, a vydal se za svými sny. Nikola Tesla prožil život bez uznání a přesto nám po sobě zanechal mnoho důležitých objevů a vynálezů, z nihž řada mu byla odepřena a odcizena. Steve Jobs byl bláznem, který dělal nemožné věci. Zatímco všichni ostatní tvrdili, že něco nejde, on to udělal. Tyto a mnohé další velikány lidských dějin spojuje touha, udělat něco velkého, a ochota, obětovat kvůli tomu své pohodlí a riskovat ztrátu všeho finančního majetku.
My žijeme v době, kdy stačí otočit kohoutkem, a hned nám teče čistá pitná voda, teplá nebo studená, podle našich přání. Můžeme mít, co chceme. Prostě jdeme do obchodu a koupíme si jaké jídlo chceme, skoro všichni máme mobil, auto, počítač… Jako společnost jsme bohatí. Ano, mohli bychom se mít lépe, kdyby nebyly takové rozdíly mezi bohatými, kteří bohatnou, a chudými, kteří chudnou. Přesto si přiznejme, že žijeme v době, o které se mnohým před námi ani nesnilo. Stále však tento svůj blahobyt stavíme na pustošení a rabování přírody, rozkrádání chudých zemí a dalších zločinech. Není tedy divu, že když přišel koronavirus, část z nás se neštítí navrhnout, že bychom mohli chránit tento náš blahobyt a jednoduše nedělat žádná opatření a několik procent lidí nechat umřít.
Závěr
K tomu již není co dodat. Snad jen, že nám dal osud do rukou šanci se změnit. Nyní vidíme, co jsme dříve neviděli. Za jakou cenu jsme si udržovali vidinu neustálého růstu. Říkáme, že rouška je omezení svobody, ale jako bychom přehlíželi, že jsme ve skutečnosti natolik spoutáni ekonomickými okovy, že je pro nás problém zůstat chvíli doma. Přehlížíme, že nás systém oddělil od našich dětí. Natolik nás zaslepilo vlastní ego, že protestuje proti tomu, abychom s nimi na chvíli trávili více času, i když je to skvělá šance, jak napravit chyby, kterých se celou dobu dopouštíme.
Zjištění, že jednou musíme umřít, není důvodem poplivat život, ale naopak žít lépe, s menším strachem a větší pozorností na to, co tu po nás zůstane. Budou naše děti jednou vzpomínat na to, jak jsme odmítali nosit roušky, jak jsme se zdráhali omezit a uskromnit, přestože jsme věděli, že kvůli tomu s matematickou jistotou někdo umře?
![[Večerní souhrn článků] • Spící bitcoinové adresy se opět probouzejí • a další články](https://kryptomagazin.cz/cdn-cgi/image/width=768,height=432,fit=crop,quality=70,format=auto,onerror=redirect,metadata=none/wp-content/uploads/2020/10/Vecer_Kryptomagazin-4.jpg "[Večerní souhrn článků] • Spící bitcoinové adresy se opět probouzejí • a další články")
![[NÁZOR] Je zcestné, že se společnost reálně zabývá otázkou, nechat část umřít na Covid](https://kryptomagazin.cz/cdn-cgi/image/width=768,height=512,fit=crop,quality=70,format=auto,onerror=redirect,metadata=none/wp-content/uploads/2020/10/maska-smrti.jpg "[NÁZOR] Je zcestné, že se společnost reálně zabývá otázkou, nechat část umřít na Covid")