Na toto téma již bylo napsáno nepřeberné množství článků a natočeno opravdu velké množství videí. Nicméně není vůbec na škodu čas od času si tuto pravdu připomenout. V dnešním článku se zaměřím na základní vlastnosti a postoje k penězům a nakládání s nimi. Poté už jen zbývá poučit se z některých chyb, které dělají především právě chudí lidé, a vydat se na cestu bohatství.

Výdaje aneb bezhlavé utrácení

První chybou, které se asi nejčastěji chudí lidé dopouštějí, je naprosto bezhlavé utrácení peněz. A v mnoha případech bohužel utrácejí i peníze, které ve skutečnosti nemají. A také je utrácejí za věci, které ve skutečnosti ani nutně nepotřebují. A tak si lidé kupují drahé televize, předražená auta nebo nemovitosti, které jsou jaksi mimo jejich finanční možnosti.

Tou horší variantou je, pokud na tyto věci nemají peníze a využívají k jejich koupi různé půjčky nebo úvěry. A v konečné fázi za tyto věci utratí mnohem více, a to díky úrokovým sazbám. Takže za již tak drahé auto s cenovkou 500 000 korun zaplatí 750 000 korun. Věnují tak celých 250 000 korun bance nebo společnosti, která jim obnos zapůjčila. Ještě připomínám, že tento obnos banka vytvoří z ničeho (ze vzduchu), neboť se nejedná o fyzické peníze, ale pouze o čísla na účtu. O tom jsme ostatně mluvili v minulých článcích. A to je typický příklad toho, jak chudí lidé neefektivně zacházejí se svými penězi.

Proto je v tomto případě potřeba sledovat veškerý tok svých peněz. Jednoduše je potřeba mít přehled o tom, kolik peněz kam dáváme. A poté je třeba co nejvíce eliminovat výdaje za věci, které k životu nutně nepotřebujeme. Jak řekl švédský zakladatel maloobchodního řetězce IKEA Ingvar Kamprad:

„NEPOTŘEBUJEME honosná auta, okázalé tituly, drahé oblečení či jiné symboly společenského postavení. Spoléháme na sílu vůle.“

Část peněz si vždy odložte. Tyto peníze jsou pak prostředkem k vydělávání dalších peněz. Základním pravidlem tedy je, použít k vydělávání dalších peněz vlastní peníze.

Dlouhodobé plánování

Plánování budoucnosti je v tomto ohledu velice důležité, a to zejména z pohledu motivace. Pokud totiž máte stanovené nějaké dlouhodobé cíle, existuje poměrně velká šance, že jich opravdu dosáhnete. Když totiž máme nějaký dlouhodobý plán, lépe se nám dělají ty malé postupné krůčky vedoucí ke splnění stanoveného cíle. Máme tak stanovený určitý směr a máme motivaci, díky čemuž víme, co je pro nás dobré a co už je naprosto zbytečné.

A tak bohatí a úspěšní lidé investují svůj čas a peníze do věcí, které jim budou sloužit a přinášet zisk z dlouhodobého hlediska. A naproti tomu chudí lidé řeší pouze přítomnost a utrácejí za věci, které jim z dlouhodobého hlediska nic nepřinesou. Jednoduše řečeno, dlouhodobé cíle jsou více než okamžité krátkodobé uspokojení.

Pozornost

Další rozdíl mezi chudými a bohatými je v tom, jakým směrem soustřeďují svou pozornost. Jedna skupina rozebírá ty skutečnosti, jak dnes byli nespokojení v práci, kolik mají přesčasových hodin, jak málo jsou placeni a že za to může samozřejmě jejich šéf. Stejně tak i vláda je špatná a může za to, jak špatně na tom jsou. Výsledkem je tedy to, že mají špatný den, málo peněz a málo času. Jejich pozornost přitahují především negativní věci a svou špatnou životní situaci dávají za vinu někomu jinému, ne sobě.

Naproti tomu druhá skupina hledá možnosti a nové příležitosti k tomu, jak se posunout dál. Navzájem si doporučují, co je dobré a zcela si uvědomují, že za svá rozhodnutí nesou plnou odpovědnost. Jejich pozornost je tedy diametrálně odlišná od první skupiny. Jejich pozornost přitahují zejména věci pozitivní a nikdy ze svého neúspěchu neobviňují jiné lidi, ale za své selhání berou plnou zodpovědnost.

Vzdělání

V dnešní internetové době poměrně málo lidí čte a ještě méně lidí se vzdělává nad úroveň toho, co potřebuje k výkonu svého zaměstnání. Toto formální vzdělání vám asi přinese větší možnosti uplatnění a vyšší plat, ale rozhodně díky němu nezbohatnete.

Bohatí lidé tedy velmi často nemají různé vysokoškolské tituly, ale vzdělávají se v oborech, které je opravdu zajímají a rozvíjejí jejich schopnosti. K získání bohatství vede tedy zpravidla celoživotní osobní studium. Každá kniha, která bude přečtena a každý názor, který pojmete, vás obohatí. A čím více informací získáte, tím lepší a kvalifikovanější rozhodnutí můžete učinit. Bohatí lidé prahnou do vědomostech a investují do sebevzdělávání, neboť dobře vědí, že investice do sebe samého je tou nejlepší možnou investicí.

Více zdrojů příjmu

Bohatí lidé se zpravidla spoléhají na několik zdrojů příjmu, které mají povětšinou charakter příjmů pasivních. To znamená, že vydělávají sedm dní v týdnu a to tak, že nemusí nikde svůj čas fyzicky vyměňovat za peníze. A i když dojde k tomu, že se jeden ze zdrojů příjmu náhle zastaví, mají ještě další zdroje, které případně tyto vzniklé ztráty eliminují.

Trpělivost

Je všeobecně známo, že většina lidí se snadno vzdává. Jakmile přijde první neúspěch, rána nebo bolest, vzdají se. Trpělivost je tedy pro mnoho lidí kamenem úrazu. A právě zejména tyto momenty rozhodují o tom, zda patříte k první nebo druhé skupině.

Nejbohatší člověk všech dob

Nejbohatší lidé současnosti získali svůj majetek převážně díky technologiím. Ani jeden ze současných miliardářů se však nemůže rovnat tomu, který je nejbohatším mužem všech dob. Jeho jméno je Mansa Musa, v překladu Král králů. Tento muž žil v první polovině 14. století v Africe na území dnešního Mali.

Mansa Musa zdědil území ležící na křižovatce důležitých afrických obchodních cest v roce 1312 poté, co se jeho otec nevrátil z výpravy, která měla najít hranice Atlantiku. Už pouze zdanění velbloudích karavan, které procházely přes jeho říši, přinášelo do jeho pokladny obrovské příjmy. Ovšem to skutečné bohatství pramenilo ze dvou komodit, které se na jeho území nacházely, ze zlata a soli. Ve 14. století bylo Mali největším producentem zlata na světě a na severu říše ležela významná ložiska soli. Té byl takový nadbytek, že se dokonce používala i na stavbu domů.

Závěr

Díky těmto přírodním zdrojům, se Mansa Musa stal nejbohatším člověkem všech dob.  I když odhadnout přesně jeho majetek je velice obtížné, historici se přiklánějí k částce odpovídající dnešním 500 miliardám amerických dolarů. A to je 5 x více než majetek nejbohatšího muže současnosti, kterým je Jeff Bezos, šéf internetového obchodu Amazon. Jeho majetek činí zhruba 113 miliard dolarů.

Na závěr dnešního článku jsem zvolil trochu odlehčení pohledem do historie, což také není nikdy na škodu. A teď už nám nezbývá, vážení čtenáři, nic jiného, než se vydat vstříc bohatství. Mějte ale na paměti dvě stará, ale pravdivá přísloví:

Bez práce nejsou koláče. Nejdřív práce, potom zábava.