Dnes se zaměříme na aktuální téma v této nepříznivé době řádění koronaviru. Některé firmy už propouštějí své zaměstnance, jiné to teprve čeká. Jak se zařídit a postupovat pokud ztratíte práci? Nač máte nárok?

Tip: Pro podnikatele a živnostníky jsme sepsali rady v tomto článku.

Stát plánuje pomoci zachovat pracovní místa tímto programem ale zatím nejsou jasné jeho podmínky a kdo vše bude mít nárok, mělo by to být vyjasněno v rámci dní. Více informací naleznete na stránkách MPSV.

Odstupné v případě, pokud se jedná o organizační důvody výpovědi u které dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatelům při skončení pracovního poměru zaměstnanci odstupné ve výši:

• nejméně jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
• dvojnásobku pokud trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky ,
• trojnásobku pokud trval alespoň 2 roky.

Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesahuje dobu 6 měsíců.

Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

§ 212-213 – Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část

(1)Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají. (2)Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru 1/12 dovolené za kalendářní rok.

§222 Náhrada za dovolenou
(2) Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. (3) Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku.

§199 Volno na hledání nové práce 

Za účelem vyhledání nového zaměstnání před skončením stávajícího pracovního poměru můžete požádat dosavadního zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna a ten je povinen vaší žádosti vyhovět. Pracovní volno se poskytuje bez ohledu na způsob skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel je povinen vám poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu, tedy neplacené volno, před skončením pracovního poměru, a to na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce 2 měsíců. Při rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů, tedy podle § 52 písm. a) až c) je zaměstnavatel povinen vám poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, tedy placené volno.

Jaké mám povinnosti?

Zdravotní pojištění: Pokud přijdete o zaměstnání, musíte se postarat o své zdravotní pojištění, které musí být ze zákona uhrazeno. Zdravotní pojištění NELZE NEPLATIT.

• Zaregistrujete-li se na příslušné úřady práce, zdravotní pojištění za vás bude hradit stát;
• zaměstnat-li se ihned, zaplatí za vás nový zaměstnavatel;
• nezaměstnaný, který se nepřihlásí na Úřad práce, jsou povinni platit si zdravotní pojištění z vlastní kapsy.

Každý pojištěnec má povinnost změny ohlásit sám a to do 8 dnů od změny.

Zákon 592/1992 Sb. § 3b říká, že vyměřovací Základem u osoby, která po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát (§ 3c) (dále jen „osoba bez zdanitelných příjmů“) je minimální mzda.
Dále pak v § 10 je uvedeno, že osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc.

Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

Pojistné na sociální zabezpečení

Zaměstnavatel je povinen odvádět za své zaměstnance kromě zdravotního pojištění i sociální pojištění, v případě pokud jej v nezaměstnanosti neplatíte nezapočítá se vám toto období do důchodu není povinné.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok má občan s bydlištěm na území ČR, který v posledních dvou letech před zaražených do evidence uchazečů o zaměstnání získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění. Podpora v nezaměstnanosti se uchazečů o zaměstnání, který splní podmínky pro nárok na ni, vyplácí po podpůrčí dobu, která trvá maximálně:

• 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
• 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a
• 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.

Sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50% a po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 nebo 7 měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45% průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání, kterého dosáhl v posledním zaměstnání, nebe jeho vyměřovacího základu (Pokud podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná), a to přepočtených na 1 kalendářní měsíc. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti může dosáhnout 19 389 Kč měsíčně.

Když už máme představu na jakou výšku odstupného a podpory máme nárok můžeme si udělat přepočet příjmů a výdajů. Na základě toho si můžeme vypočítat na jaké období nám bude stačit finanční rezerva v případě pokud si nenajdete práci a dopředu se pokusit snížit své životní náklady. Rezervu si vytváříme z důvodu nečekané nepříznivé finanční situace.

Další články s přehledem informací pro zvládnutí této náročné situace budou následovat.