Dnes budeme pokračovat v našem seriálu vzdělávacích článků a tématem je investiční bublina, kdy si ukážeme, jak tento fenomén rozeznat. Chápu, že je to oproti minulým příspěvkům na Safe Haven a Risk-Off/Risk-On krapet zprofanované téma, ale v současně době se jedná o aktuální věc. Ve svých analýzách totiž často zmiňuji, že nynější stav akciového trhu není moc dobrý.

Respektive můžeme sledovat, že se nám na akciích již několik let soustavně přifukuje investiční bublina. A každá spekulativní bublina musí jednou prasknout, což je dobré si čas od času připomínat. V dnešní době mají vlády a centrální banky samozřejmě mnoho nástrojů, díky kterým se trhy daří zachraňovat. Ovšem nic netrvá věčně a zároveň má vše své konsekvence.

Co je investiční bublina?

Bublina v kontextu finančního trhu znamená ekonomický cyklus, který je charakterizován dramatickým růstem tržních hodnot. Tento ekonomický cyklus má dvě nejzákladnější fáze. Prvně ceny strmě rostou, až do nesmyslných hodnot. Poté následuje jejich strmý pokles. Napřed se bublina tvoří (ceny rychle rostou) a pak praskne (ceny rychle klesají).

Jedná se o dost pejorativní pojem, ale fakticky to sedí. Když totiž jakákoliv bublina praskne, zhroucení trhu je velmi rychlé a panické. Stačí pár dní a podstatná část kapitálu může klidně navždy zmizet jako tomu bylo na konci 20. let minulého století. Z technického hlediska je vcelku jednoduché bublinu rozpoznat, což si za chvíli i ukážeme.

Z fundamentálního hlediska to též není problém, ale nemusí to být až natolik do očí bijící. Pokud je ovšem celkový trh silně předražený (například dle ukazatele P/E) a jsou na nebesích v hojné míře i ceny titulů, které nemají žádný zisk, můžete si být jisti, že na akciovém trhu je investiční bublina. Pravdou ovšem je, že dokud investiční bublina nedokončí svůj cyklus (nepraskne), nemáme šanci odhadnout její vrchol.

Lze jedině konstatovat, že expanze vrcholí. Bubliny se totiž mohou nafukovat celé roky. I ve 20. letech minulého století trvala investiční mánie několik let. A to byla doba, kdy Federální rezervní banka vůbec nezasahovala, respektive trhy nijak nepodporovala.

Zatímco dnes centrální banka skrze základní úrokové sazby a kvantitativní uvolňování akciový trh ve velké míře podporuje. Jinak si ještě dovolím krátký komentář k přiloženému grafu. Jak jsem říkal, tehdejší akciová mánie trvala roky, minimálně od roku 1921. Do roku 1929 vzrostla hodnota indexu o cca 500 %.

Investiční mánie začala vrcholit v průběhu roku 1928, kdy cenová expanze začala mít vertikální strukturu. Na podzim roku 1929 investiční bublina praskla a následoval těžký medvědí trh, který za necelé tři roky pro Dow Jones znamenal znehodnocení o cca 90 %. Drtivá většina kapitálu z trhu tehdy zmizela. Návrat na ATH trvalo 26 let.

Investiční bublina a její anatomie

Následující graf jistě mnozí z vás znají a za chvíli si ho i ukážeme na nějakém konkrétním trhu. Jak jsme si před chvílí řekli, investiční bublina je sama o sobě jakýsi cyklus, který je tvořen cenovým růstem a pak poklesem. Bublinu lze ovšem charakterizovat dalšími psychologickými fázemi.

Vůbec první je tzv. Stealth Phase, kdy je aktivum úplně nové či ještě velmi mladé. Jsou to vlastně prvopočátky, kdy o aktivu ví jenom úzká skupina lidí. Je to ten typ lidí, kteří nějak s firmou sympatizují nebo jsou fanoušci dané technologie.

Tato malá skupina je také jediná, která je v té chvíli schopna si uvědomovat potenciální hodnotu akcie. Proto se někdy označují za tzv. Early Adopters. Samozřejmě v této fázi do trhu vstupují i tzv. Smart Money. Tedy velké instituce, které vidí v nějakém levném akciovém titulu potenciál.

Ve fázi Awareness (povědomí) se akcie dostávají do hledáčku velkokapitálu. Myslíme tím nejrůznější fondy, investiční bankovní domy. Dojde zde i k prvnímu výprodeji (first sell off), protože dřívější investoři vybírají část zisků. Uvedený výprodej má za následek medvědí past (bear trap). Na konci této fáze si trhu začínají všímat i média.

Další graf je to stejné, co předešlý, ale již znázorněno na technologickém indexu Nasdaq. Tehdejší dotcom bublina je naprosto učebnicový příklad, který se dodnes používá pro technickou vizualizaci spekulativních bublin na finančních trzích. Index Nasdaq od roku 1987 do přelomu milénia vzrostl o cca 1 700 %. Následně index ztratil téměř 80 % ze svého historického maxima.

Mania Phase (mánie) asi není třeba tolik popisovat. Zájem médií se markantně zvýší, což do trhu začne přivádět davy retailových investorů, kteří nemají žádné finanční vzdělání a jsou též bez jakýkoliv zkušeností. Zájem médií neustále stoupá a veřejně se spekuluje o budoucím cenovém růstu.

Během těchto spekulací zaznívají velmi vysoká čísla, která jsou z drtivé většiny naprosto nereálná. Cena díky tomu pořád strmě roste a zdá se, že to nemá konce. A i ti nejvíce trpěliví, co to sledují delší dobu, už nemohou vydržet a taktéž investují. Retailoví investoři se dostávají do bludu, že cena poroste ještě hodně dlouho.

Poslední etapou je tzv. Blowoff Phase, kdy je investiční bublina natolik nafouknutá, že je její prasknutí neodvratné. Dojde tedy k prvnímu nečekanému a velkému propadu, který samozřejmě retailové investory vyděsí. Cenový propad není zatím tak extrémní, ovšem zkušenější investoři už vědí, že se na trhu změnily podmínky.

Cena se po propadu ustálí na několik měsíců starých hladinách a pak zase pokračuje v růstu. Vše se zdá být v pohodě a retailoví investoři kalkulují s tím, že trhy brzy dosáhnou nového historického maxima. Jak je v přiloženém grafu s Nasdaq, v rámci býčí pasti se povedlo až 60 % ztrát z prvního propadu smazat. Pak však pokles začal pokračovat a trval až do doby, než se trh zcela nepročistil.

Finanční bublina a fundament

Lze odhalit finanční bublinu i na základě fundamentu? Že se trh fundamentálně mění lze poznat díky risk-off sentimentu. Jak jsme si v článku na risk-off/risk-on ukázali, soustavný růst hodnoty na dolarovém indexu tehdy spolehlivě naznačoval, že se podmínky na trhu dramaticky zhoršují. Zkrátka se měnilo fundamentální pozadí a na grafu s dolarovým indexem se to projevilo.

Existují ovšem i jiné nástroje, které vám poví, že z fundamentálního hlediska něco není v pořádku. Graf, který máte před sebou vizualizuje čistý počet ziskových společností, které jsou kótovány v indexu S&P 500. Když šla v roce 2000 dotcom bublina do svého závěru, v indexu bylo již víc společností, které negenerovaly vůbec žádný zisk.

Když jsou akcie na svém all time high a pořád mají tendenci strmě stoupat, i přesto, že větší část titulů vůbec negeneruje zisk, není přirozeně normální stav. Podobná situace byla v roce 2008 a v roce 2021 jsme dokonce předčili dotcom bublinu.

Pak je ještě možnost v podobě obyčejného poměru P/E na akciový index S&P 500. Jak vyplývá z grafu, v roce 2000 poměr dosahoval téměř 45 bodů. V roce 2009 dokonce extrémních 124 bodů. Cokoliv nad 20 bodů je už dost. Úrovně kolem 50 bodů jsou již hodně vysoké a říkají nám, že je trh předražený.

Závěrem

Investiční bublina je pro každého investora obrovským rizikem, protože po jejím splasknutí následuje naprostá decimace portfolia. Proto je nesmírně důležité být schopen potenciální bublinu rozpoznat, což podle mě není až taková věda. Je potřeba si zachovat racionalitu a dát emoce stranou, pak to jde mnohem lépe.

POZOR: Žádné údaje v článku nejsou investiční radou. Před jakýmkoliv investováním proveďte vlastní research a analýzu, vždy obchodujete jen na své vlastní riziko. Tým kryptomagazin.cz důrazně doporučuje individuální zvážení rizik!