V roce 1973 byla krize a inflace výsledkem několika faktorů, které společně vytvořily hospodářskou krizi. Další díly o historických krizích si můžete přečíst zde: První díl, druhý díl, třetí díl. 

OPEC proti USA

Tato krize začala, když se členské země OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) – sestávající hlavně z arabských národů – rozhodly pro odvetu proti Spojeným státům v reakci na odeslání zbrojních dodávek do Izraele během čtvrté arabsko-izraelské války. Egypt a Sýrie napadly Izrael v den svatého židovského svátku Yom Kippur s cílem překvapit soupeře.

Arabsko-izraelské války

Tato území Izrael okupoval od šestidenní války v roce 1967 právě na úkor Egypta a Sýrie. Země OPEC prohlásily ropné embargo a náhle zastavily vývoz ropy do Spojených států a zemí jejich spojenců. To způsobilo velký nedostatek ropy a prudký růst cen ropy a vedlo k hospodářské krizi v USA a mnoha dalších vyspělých zemích. Země Středního východu, které byly největšími producenty ropy na světě, si velmi dobře uvědomovaly svůj vliv na světové hospodářství. Jejich reakcí bylo zmiňované embargo na vývoz ropy. Zastavení dodávek ropy mělo přinutit západní svět, hlavně USA, vyvinout tlak na Izrael, aby se stáhl z okupovaných území.

První embagro: země OPEC oznámily snížení produkce ropy o 5 % měsíčně a limitovaly to podmínkou, dokud Izrael neopustí území, zabrané v šestidenní válce. Další embargo se znovu rozšířilo na dodávky ropy do USA a další snížení produkce bylo o 25 %. Se snížením produkce zároveň ohlásili producenti z oblasti Perského zálivu (Abú Dhabí, Katar, Kuvajt, Irák, Írán a Saúdská Arábie) zvýšení ceny ropy o 17 % a růst daní, placených mezinárodními ropnými společnostmi, o 70 %. Opatření způsobila nejen nižší nabídku ropy, ale také prudký růst ceny ropy a jejích derivátů.

Opatření USA prezidenta R. Nixona:

– snížení dodávek benzinu z rafinerií velkoobchodníkům a maloobchodníkům o 15 %,
– nedělní zákaz prodeje benzínu,
– snížení maximální povolené rychlosti na silnicích na 55 mil za hodinu,
– snížení dodávek leteckého benzinu o 10 % (později zvýšeno na 25 %).

Vliv na ceny benzínu v USA a na průmysl

Cena benzínu v USA zvýšila čtyřnásobně z 25 centů na více než 1 dolar za galon. Až 20 % všech čerpacích stanic v zemi nebylo zásobených benzínem. Řidiči mohli jednorázově natankovat maximálně 10 galonů benzínu. Řidiči s lichým číslem řidičského průkazu mohli tankovat jen v pondělí, středu a pátek, zatímco řidiči se sudým číslem v úterý, ve čtvrtek a v sobotu. V neděli se benzín neprodával a čekání ve frontě na tankování se protahovalo nezřídka až na tři hodiny. Celková spotřeba ropy se snížila o 20 %.

Velká ropná krize

Snaha potrestat západní země za podporu Izraele vedla k vypuknutí velké ropné krize. Nejvíce zasáhla USA, Japonsko a státy západní Evropy, které patřily k jejím největším odběratelům a spotřebitelům. Zvýšení cen ropy vedlo ke stagflaci, která se stala velkým problémem západních ekonomik v 70. letech minulého století. Výsledkem bylo, že ekonomové označili éru za období „stagflace“ (stagnace plus inflace), a trvalo několik let, než se produkce zotavila a inflace klesla na úroveň před krizí. Ropná krize ukončila období ekonomického růstu vyspělých západních zemí, které trvalo od konce 2. světové války.

Zdroje:

https://www.federalreservehistory.org/essays/oil_shock_of_1973_74

https://www.britannica.com/list/5-of-the-worlds-most-devastating-financial-crises

https://www.investicniweb.cz/2011-1-27-ropna-krize-v-70-letech-jak-rust-cen-ropy-vysoka-inflace-daly-vzniknout-stagflaci/