Mzdový rozdíl v EU se postupně prohlubuje a je v průměru na úrovni 20 %. Znamená to že, ženy vydělají o pětinu méně než muži. Čím je to způsobeno a jaké jsou rozdíly v přístupu mužů a žen?

Může to být způsobeno i různým přístupem k postavení mužů a žen a jejich rozdílným jednacím přístupem. Ženy málokdy o něco žádají, proto se může zdát že jsou ženy méně náročné na platové podmínky. Čekají, že je jejich zaměstnavatel docení a všimne si, co všechno dělají.

Co na to odborníci?

Podíváme se na knihu, kterou sepsaly Linda Babcocková, profesorka ekonomie na Univerzitě Carnegieho-Mellonově v Pittsburghu v Pensylvánii a Sara Lascheverová, novinářka a publicistka. Obě čerpají z výzkumů v oblasti psychologie, sociologie, ekonomiky a chování v rámci organizace a také z mnoha rozhovorů, které zkoumaly důvody, proč ženy nežádají o to, co potřebují a co si zaslouží.

Ženy očekávají, že k nim bude život spravedlivý

„Nežádají o uznání za odvedení dobré práce. Nežádají o pomoc s domácími pracemi.
Ženy o nic nežádají. Nežádají o vyšší platy, povýšení či lepší pracovní příležitosti. Nežádají o uznání za odvedení dobré práce. Nežádají o pomoc s domácími pracemi. Jinými slovy, u žen je mnohem méně pravděpodobné než u mužů, že budou vyjednávat, aby získaly, co chtějí. Ženy očekávají, že k nim bude život spravedlivý. Navzdory mnohým skutečnostem, které svědčí o opaku, se mnoho z nich navíc v tomto přesvědčení udržuje, „uvádějí ve své knize Why Women Do not Ask.

Ženy o nic nežádají a zpomaluje to pokrok

„Ženy v životě nedostávají vše, co chtějí. Je to tím, že o to nepožádají?“ Mnohé celosvětové studie ukazují, že muži o svém platu vyjednávají mnohem častěji než ženy. Rozdíl v průměru mezi průměrným nástupním platem žen a mužů se pohybuje okolo 7 % což je způsobeno vyjednáváním.

Zaměstnavatelé málokdy zaplatí více pokud si o to neřeknete.

Počáteční rozdíly v nástupních platech se pak v průběhu času nahromadí a vzniknou z nich větší rozdíly, protože ženy bude mzdová mezera pronásledovat od zaměstnání k zaměstnání a každá nová mzda bude nějakým způsobem založena na té předchozí. Bez ohledu na věk ženy obvykle přijmou, co jim je nabídnuto, aniž žádali o více, zatímco muži 2 – 3 x častěji vyjednávají. Rozdíl v nástupním platu 7 % později způsobí, že se celkový rozdíl v platu prohloubí na úroveň 20 %, u vysokoškolsky vzdělaných žen ještě více.

Proč neumíme vyjednávat o zasloužený plat?

Jedním z vysvětlení by mohla být výchova. „Ženy přemýšlejí nad tím, jaký dopad budou jejich činy mít na jejich vztahy, mnohem více než muži. Mohou pak přizpůsobit své chování tak, aby ochránily své osobní vztahy,“ uvádějí autorky. Ženy se často smíří s podmínkami, které dostanou a nehledají způsob jak ji zlepšit.

Malá očekávání = horší výsledky

Příležitosti musíme vyjít vstříc. Většinou vyjednáváme o lepší podmínky, když jsme nespokojeni, ženy se ale často spokojeny s málem. To nemusí být špatné ale pomáhá to prohlubovat nerovnosti. Muže učíme očekávat více a nespokojit se s málem. Ženy se spokojí často s tím, co jim život nabídne. Do určité míry je to spojeno i s tím, že ženy byly v minulosti hlavně matky a staraly se o domácnost v neplacené práci a často uvažují v nepeněžních hodnotách. To může být jeden z důvodů rozdílů, který se prohlubuje i mezi matkami a pracujícími ženami bez dětí. Jelikož byly ženy vychovávány k tomu, aby pracovaly spíše z LÁSKY než pro PENÍZE, většina z nich se zdráhá o své mzdě vyjednávat.

Zaměstnání v nichž dominují ženy (učitelství, opatrovnictví), se opírají o představu, že zaměstnanci musí být oddaní svému poslání i na úkor své mzdy. Mnoho žen se mylně domnívá, že láska a mzda se vzájemně vylučují. Spravedlnost ale nefunguje a ten kdo se ozve a je dostatečně náročný, dostane více. Méně náročné náročné ženy stále pobírají méně.

Raději nová práce jako si zažádat o více?

Ženy často mohou zvažovat změnu práce, pokud se necítí doceněny, než aby si zažádaly o zvýšení platu. Do budoucna by mohla pomoci mzdová transparentnost. Autorky knihy tvrdí, že ženy nejsou „špatnými“ vyjednavačkami, ale že mají diametrálně odlišný přístup k vyjednávání. Zaměří se více na postupné začlenění, sdílení zájmů a dlouhodobé cíle. Zároveň se snaží vyhýbat přímým konfrontacím a situacím, kde jeden musí vyhrát a druhý prohrát. Upřednostňují vyjednávání, kde mohou vyhrát všichni zúčastnění. Tento postup je osvědčený v prostředí spolupráce. Dnes se postupně mění trend vedeni lidí na vedení formou otevřených inovací a plochých organizačních struktur.

Jak to změnit?

Většina světové hospodářské a politické moci je v rukou mužů a ženy v některých zemích stále nemají ani základní práva. Ještě více ale ovlivňuje výchova a ženy by se měly naučit umět se docenit a ne věřit, že pokud budou pracovat tvrdě a dobře, svůj úspěch si zaslouží. Doba se mění a postupně je čím dál více kariérně zaměřených a cílevědomých žen, které se nebojí žádat více. Spolu se zavedenými představami z minulosti, že žena by měla být v první řadě matkou, najít zlatý střed mezi kariérou a rolí ženy a matky nikdy nebude jednoduché.