Holandská bublina s tulipánovými cibulkami známá jako „tulipmánie“, byla jednou z nejznámějších tržních bublin všech dob. Došlo k ní v Nizozemsku začátkem 15. až do poloviny 16. století, kdy spekulace vedly k zvýšení hodnoty tulipánových cibulí do extrémů. Na vrcholu trhu se s nejvzácnějšími tulipánovými cibulkami obchodovalo až za šestinásobek průměrného ročního platu. Prodali byste svůj dům za jednu či dvě cibulky tulipánů?

Cibule nad zlato

Oblíbená historka z těch dob mluví o nizozemském námořníkovi Semperovi Augustusovi, který si cibulku tulipánu spletl s cibulí a snědl ji s rybím sendvičem. Tato „cibule“ byla tak cenná, že mohla celý rok nakrmit celou posádku jeho lodi. Za to ho prý obvinili ze zločinu a uvrhli do žaláře. V 30. letech 17. století měly totiž tulipány v Holandsku cenu zlata.

Tulipmánie jako odstrašující příklad

To, co se tehdy dělo, vešlo do historie jako „tulipánová horečka“ či „tulipánová krize“. Z této květiny se stala komodita, jejíž ceny ustavičně rostly, jenže po 43 měsících se trh „přehřál“ a ceny tulipánů za šest týdnů klesly až o 95 procent. V současnosti slouží tulipmánie jako příklad nadměrné chamtivosti a spekulací.

Tulipány a historie obchodování

Tulipány mají původ v asijském pohoří Tansania na hranicích Kyrgyzstánu a Číny. Rostly tam nadivoko, dokud se několik cibulek v polovině 11. století nedostalo do Turecka. Tam je zkultivovali a začali pěstovat ve velkém. V 16. století přivezli námořníci tulipány do Holandska, kde si také získaly velkou oblibu. Tamní zahradníci navíc zjistili, že pěstování tulipánů dokáží urychlit. Původně se totiž šířily jejich semena a trvalo 7 až 12 let, než z nich vyrostly cibulky a rozkvetly květiny.

Začátek zlatého věku

Nizozemci přišli na to, že i samotné cibulky tulipánu dokáží v době klidu – od podzimu do jara – vytvořit jakési dceřiné cibulky, které již následující sezónu rozkvetou. Díky tomu se tulipány rychle rozšiřovaly, vznikaly nové druhy a ty, které byly vzácné, protože jich bylo málo, nabíraly na hodnotě. Na začátku století vycházela cena jedné cibule na 1 gulden, ovšem již krátce poté vyletěla na 1 000 i více guldenů.

Zákon na ochranu obchodníků

Na ochranu obchodníků byl navíc přijat tulipánový zákon, na základě něhož hrozilo za poškození cibulí vězení. Paradoxem je, že se tak cenily i květiny, výjimečné svým zabarvením, o kterých dnes víme, že byly vlastně nemocné – napadené virem. Není proto žádným překvapením, že se tulipány staly luxusní položkou, určenou zahradám bohatých.

Nárůst zájmu obchodujících

Zpočátku bylo obchodování s tulipány jen výsadou několika sběratelů, milovníků květin, kteří to brali jako zálibu. Už tehdy se však některé vzácné druhy prodávaly za horentní sumy. Cibulka nejslavnější sorty Semper Augustus – tulipánu s bílo-červenými lupínky vypadajícími jako plamínky – měla v roce 1630 hodnotu asi 2 000 guldenů. To byla částka, jakou si holandský tesař vydělal za osm let tvrdé práce.

Horečka vypukla naplno

V roce 1634 prošla tulipánová horečka Nizozemskem. Zanedbával se běžný průmysl v zemi a obyvatelstvo, dokonce i nejchudší lidé, se pustilo do obchodování s tulipány.
V roce 1635 se například za 100 tisíc guldenů dalo koupit asi 40 cibulek tulipánů. Jen pro srovnání: tuna másla stála přibližně 100 a dobře vykrmená prase zhruba 30 guldenů, přičemž zručný dělník vydělal 150 až 350 guldenů ročně.

Podle propočtů měl tehdy gulden asi takovou hodnotu jako dnešních 275 – 300 Kč. To znamená, že šlo o podobné obchody, jako kdyby se nyní cibulka tulipánu prodávala za 750 000 Kč. Je zajímavé, že lidé lehkovážně investovali do cibulek, které nakupovali, aniž by si mohli být jisti, zda jim opravdu přinesou to, co chtějí.

Vstup derivátů a směnek na tulipánový trh

Jelikož trh zaplavily různé druhy tulipánů, začaly pravidelně vycházet i jakési katalogy s aktuální nabídkou a vývojem cen. Ze začátku se obchodovalo jen během sezóny, tedy od června do září, ale tlak na trhu tak narůstal, že se od podzimu 1635 tulipány nakonec prodávaly celoročně. Základní trh s deriváty, podobně jako moderní opce a futures, nakonec vznikl, aby obchodníci mohli obchodovat s tulipány po celý rok. Obchodníci uzavřeli smlouvy s tulipány podepsáním smluv o budoucích nákupech tulipánů před notářem.

Velmi aktivní smluvní trh s tulipány se nakonec stal nedílnou součástí celkového prosperujícího nizozemského odvětví tulipánů. Když se nizozemský trh s tulipány stal sofistikovanějším, tulipány byly rozděleny do skupin a ceny byly seřazeny podle jejich vzácnosti. Obecně platí, že tulipány v jedné barvě měly nižší cenu než tulipány s více barvami. Později se cibulky tulipánů dokonce prodávaly podle hmotnosti – podobně jako při zlatě byla základní jednotkou unce. Jedna obyčejná, 250 uncí vážící cibulka měla v roce 1636 podle druhu cenu pět až 2 500 guldenů.

Začátek konce

V roce 1636 byla poptávka po obchodu s tulipány tak vysoká, že se na Burze cenných papírů v Amsterdamu v Rotterdamu, Harlaemu a dalších městech navázaly pravidelné nákupy. V té době se do akce zapojili profesionální obchodníci a všichni vydělávali jednoduše tím, že vlastní některé z těchto vzácných cibulek. V té době se zdálo, že cena bude stoupat; že „vášeň pro tulipány bude trvat věčně.“

Pákový efekt a prasknutí bubliny

Lidé začali kupovat tulipány s využitím pákového efektu – využívali kontrakty s marginálními deriváty na nákup za větší částky, než si mohli dovolit. Ale tak rychle, jak to začalo, tak se to i pokazilo. Důvěra byla narušena. Začátkem února 1637 přestaly ceny tulipánů růst. Vlastníky to znepokojilo, a tak se jejich začali rychle zbavovat. Na trhu vypukla panika a 5. února 1637 byl s obchodováním konec. Najednou se nenašel nikdo, kdo by měl o tulipány zájem. Nebylo kupců a hodnota předtím tak cenné komodity závratně rychle klesala. Mnozí, co měli ještě před pár dny pohádkové bohatství, přišli o všechno.

Konec tulipánové horečky

Ze směnek, které se na jaře měly splatit, se staly bezcenné cáry papíru, uzavřené dohody nikdo nedodržoval. Nizozemská vláda se do toho nechtěla míchat, a tak nechala na jednotlivých městech, aby situaci řešily. Některé městské rady se rozhodly vyhlásit starší smlouvy za neplatné a odpustit části dluhů. Zmatku však nezabránily.

Následuje hospodářská recese

Nizozemská vláda nakonec v dubnu 1637 nařídila, aby se s tulipány mohlo obchodovat už jen v hotovosti, ne směnkami, a toto zboží nemohlo už sloužit ani jako záloha na půjčky. Do roku 1638 se jejich hodnota vrátila na původní úroveň. Prasknutí tulipánové bubliny ukončilo holandský zlatý věk a vrhlo zemi do mírné hospodářské deprese, která trvala několik let.

Závěr

Bitcoin byl mnohokrát přirovnáván právě k tulipánům a zvlášť v obdobích prudkého růstu cen se našlo mnoho tradičních finančních investorů, kteří varovali před investicí do Bitcoinu, s tím, že je to jen bublina. Pravdou je, že lze najít mnoho paralel, nicméně Bitcoin už přežil několik prudkých růstů své ceny a následných propadů a vždy se znovu dostal na výsluní.

Zdroje:
https://www.investopedia.com/terms/d/dutch_tulip_bulb_market_bubble.asp
Dostupné na internete: http://www.thebubblebubble.com/tulip-mania/
Dostupné na internete: https://www.damninteresting.com/retired/the-dutch-tulip-bubble-of-1637/