Bublina South Sea z roku 1720 byla vytvořena složitějším souborem okolností než Tulipánová horečka. Společnost South Sea Company byla založena v roce 1711 a britská vláda jí slíbila monopol na veškerý obchod se španělskými koloniemi Jižní Ameriky.
V očekávání opakování úspěchu společnosti East India Company, která poskytla Anglii vzkvétající obchod s Indií, investoři skoupili akcie společnosti South Sea.
Založení South Sea Company
Společnost South Sea Company byla založena v roce 1711. Robert Harley byl zodpovědný za vytvoření mechanismu, používaného k financování dluhu britské vlády, který vznikl během probíhajícího válečného konfliktu v letech 1701-1713. Vzhledem k tomu, že se charta Bank of England etablovala jako jediná akciová banka, Harley nemohl založit banku a to co se zdálo jako obchodní společnost, bylo hlavně financování vládního dluhu.
Financování britského státního dluhu
V roce 1719 byl podán návrh, že společnost South Sea Company by koupila více než polovinu britského národního dluhu s novými akciemi a slibovala vládě, že úroková sazba na dluh bude do roku 1727 snížena na 5 %. Tento systém refinancování by umožnil přeměnu nelikvidního dluhu s vysokým úrokem na vysoce likvidní dluh s nízkým úrokem – výhodný pro všechny zúčastněné strany. V roce 1719 byla totiž vláda v dluhu 50 miliónů GBP, z toho 18,3 miliónů GBP držely tři z největších anglických korporací. Bank of England byla jednou ze tří společností a vlastnila 3,4 milionu GBP z tohoto celkového dluhu, zatímco East India Company vlastnila 3,2 milionu GBP a South Sea vlastnila 11,7 milionu GBP. Ačkoli byla obchodní práva společnosti se španělskými koloniemi poměrně skromná, její vedení povzbuzovalo chuť investorů neuvěřitelnými příběhy a zvěstmi o jihoamerickém zlatě a stříbře, které čekají na dovoz zpět do Evropy.
Vznik spekulativního šílenství
Společnost úspěšně vyvolala spekulativní šílenství v roce 1720, kdy ceny jejích akcií prudce stouply ze 128 GBP v lednu na 175 GBP v únoru, 330 GBP v březnu a 550 GBP v květnu. Společnost dokázala podpořit neobvykle vysoká ocenění díky úvěrovému fondu ve výši 70 milionů GBP, který udělil král a parlament za účelem komerčního rozšíření. Akcie byly nabízeny nesčetným politikům za tržní ceny. Tito politici však tyto akcie nekoupili v konvenčním smyslu, ale drželi se svých akcií s možností prodat je zpět společnosti South Sea Company později, což jim umožnilo udržet všechny zisky. Tato dohoda o nákupu přilákala mnoho vládních zaměstnanců i královou milenku. Akcionáři s vysokým hodnocením pomohli čerpat hodnotu akcií společnosti South Sea Company a zapůjčit systému legitimitu.
Další firmy se připojují k lavině
Jak akcie South Sea Company probublávaly až do neuvěřitelných nových výšin, mnoho dalších akciových společností využilo rostoucí poptávky investorů po spekulativních investicích. Mnoho z těchto nových společností dokládalo pobuřující a často podvodná tvrzení o svých obchodních podnicích za účelem zvýšení kapitálu a zvýšení cen akcií. Tyto vysoce spekulativní společnosti byly přezdívány “bubliny”.
“Bublinový zákon” už nepomohl
Parlament schválil v roce 1720 “bublinový zákon”, který vyžadoval schválení nových akciových společností. Je ironií, že přijetí “Bubble Act” způsobilo, že akcie společnosti South Sea Company vzrostly v červnu 1720 na 890 GBP. Do této doby se s téměř všemi bublinovými akciemi vyvinula plnohodnotná spekulativní burza, na které se podílela široká veřejnost.
Prasknutí bubliny
Ačkoli akcie společnosti South Sea Company prudce stoupaly, ziskovost společnosti byla přinejlepším průměrná, navzdory hojným příslibům budoucího růstu ze strany vedení společnosti. Akcie do srpna 1720 vyskočily na 1 000 GBP za akcii a konečně dosáhly této úrovně, než se propadly a spustily lavinu prodeje. Prodeje akcií společnosti byly umocněny plánem, který John Blunt zavedl dříve v roce za účelem zvýšení cen akcií. Tento plán znamenal, že společnost South Sea Company půjčovala investorům peníze na nákup svých akcií, což znamenalo, že mnoho akcionářů muselo své akcie prodat, aby pokrylo první splátku plateb, které byly splatné v srpnu. Jak se ceny akcií společnosti South Sea Company a další „bublinové“ ceny akcií zvyšovaly, spekulanti, kteří nakoupili akcie na úvěr, zkrachovali.
Bankrot zasahuje i banky a další firmy
Prasknutí South Sea bubliny se rozšířilo i na další firmy, podílející se na námořní dopravě, například v Amsterdamu a Mississippi Scheme ve Francii. Když ceny akcií společnosti South Sea Company v září 1720 propadly na 150 liber za akcii, banky a zlatníci zbankrotovali, protože nebyli schopni vybírat splátky půjček, které poskytli jak nedávno zbankrotovaným obyčejným lidem, tak i aristokratům. Dokonce i Sir Isaac Newton přišel o akcie ve výši 20 000 GBP (což odpovídá dnešní hodnotě přibližně 268 milionů GBP) ve společnostech South Sea Company, což ho přimělo poznamenat: „Dokážu spočítat pohyb hvězd, ale ne šílenství lidí“.
Odhalení korupce ve vládě
Rozhořčení investorů vedlo parlament k zahájení vyšetřování této záležitosti v prosinci 1720, což mělo za následek zprávu, která odhalila rozsáhlé podvody i korupci mezi členy kabinetu. Byla zavedena řada nových opatření s cílem obnovit důvěru a došlo ke konfiskaci majetků ředitelů společnosti ve snaze vyplatit investory South Sea Company. Zbývající akcie společnosti South Sea Company byly přiděleny společnosti East India Company a Bank of England. V parlamentu byl dokonce předložen návrh na to umístit bankéře do pytlů plných hadů a hodit je do Temže.
Zdroje:
http://www.thebubblebubble.com/south-sea-bubble/
https://en.wikipedia.org/wiki/South_Sea_Company
https://www.investopedia.com/articles/personal-finance/062315/five-largest-asset-bubbles-history.asp
