Ačkoli se tradičně považovala za bublinu, Mississippi Bubble ve skutečnosti nebyla bublina, v přesném smyslu. Bublina je primárně způsobena rozsáhlou mánií a spekulacemi, následovanou brutálním kolapsem hodnot aktiv. Naproti tomu Mississippi Bubble byla výsledkem selhání měnové politiky, která způsobila nadměrný růst peněžní zásoby a inflaci. Mississippi Bubble vznikla ve Francii na počátku 17. století a vyvinula se souběžně s katastrofální britskou bublinou South Sea.

Předchozí díly si můžete přečíst zde:

Historické bubliny 1: Tulipánová horečka

Historické bubliny 2: Bublina South Sea Company 1720

Kdo byl John Law?

Za vším byl John Law, skotský finančník, hazardní hráč a playboy, který díky přátelství s vévodou z Orléans vystoupil do horních vrstev francouzských veřejných financí. Stal se primárním finančním poradcem francouzské vlády a použil tuto moc k založení Banque Générale, banky s oprávněním vydávat „papírové“ peníze, stejně jako Mississippi Company, která byl udělen monopol na rozvoj francouzského rozsáhlého území Mississippi v Severní Americe. Když investorům začala firma slibovat údajně obrovské množství zdrojů na území Mississippi, včetně zlata a stříbra, nabíraly akcie společnosti až astronomických výšek. Vyhlídky společnosti se bohužel ukázaly jako nic víc než jen prázdné sliby a akcie se zhroutily zpět na zem, čímž s sebou stáhly francouzský akciový trh a veřejné finance.

Jak to začalo?

Mississippi Bubble začala v roce 1715, kdy se francouzská vláda ocitla na pokraji platební neschopnosti pod břemenem dluhů, vzniklých během války se Španělskem. Časem vláda selhala ve schopnosti splácet své dluhy, pokusila se oddělit platby úroků a zároveň zvýšila daně na velmi vysoké úrovně. To ovšem vedlo k recesi francouzské ekonomiky a způsobilo, že hodnota vládní měny divoce kolísala.

Vznik Banque Générare

V roce 1705 argumentoval Law proti použití drahých kovů ve prospěch fiat měny, prohlašoval, že její použití by povzbudilo obchod. Vzhledem k těmto odlišným názorům je považován za časného keynesiánského ekonoma. Když zoufalý vévoda z Orléans přišel žádat Johna Lawa o pomoc, Law to viděl jako příležitost k uplatnění své peněžní teorie v praxi. V roce 1716 získal povolení francouzské vlády zřídit národní banku, Banque Générale, která přijímala vklady zlata a stříbra a vydávala na oplátku „papírové“ bankovky.

Bankovky vydané Banque Générale nebyly zákonným platidlem, ale byly jako takové akceptovány francouzskou veřejností, protože byly směnitelné v oficiální francouzské měně. Banque Générale vybudovala své bankovní rezervy prostřednictvím emise akcií a ze zisků získaných prostřednictvím správy financí francouzské vlády.

Převzetí Mississippi Company

V roce 1717 využil John Law svůj rostoucí vliv ve francouzské společnosti k získání krachující obchodní společnosti Mississippi Company, kterou přejmenoval na „Compagnie d’Occident“ (Společnost Západu) a získal monopol na obchod s francouzskými severoamerickými koloniemi podél řeky Mississippi.

Tato území zasahovala od dnešní Louisiany až po Kanadu a byla považována za hodnotná pro jejich hojnost zdrojů, jako jsou bobří kůže a drahé kovy (což se později ukázalo jako nepravdivé). Jak se vliv zákona neustále zvyšoval, změnil se název Compagnie d’Occident na „Compagnie des Indes“. V červenci 1719 Compagnie koupila právo razit nové mince. V srpnu 1719 Compagnie koupila právo vybírat všechny francouzské nepřímé daně a v říjnu 1719 Compagnie převzala výběr přímých daní. Nakonec byl zahájen plán restrukturalizace většiny státního dluhu, přičemž zbývající část stávajícího vládního dluhu by byla vyměněna za akcie společnosti Compagnie. Touto dobou už měl John Law neuvěřitelnou moc, protože jeho společnosti nyní ovládaly jak francouzský zahraniční obchod, tak jeho finance.

Bublina se začíná nafukovat

V lednu 1719 nabídla společnost Compagnie des Indes akcie veřejnosti za 500 livrů na akcii (francouzská měna), které byly nakoupeny a zaplaceny bankovkami Banque Générale nebo vládním dluhem a stouply na cenu 10 000 livrů na akcii do prosince 1719. Lidé ze všech společenských vrstev investovali do akcií společnosti , což způsobilo, že mnoho lidí v krátkém čase velmi zbohatlo.

Vyšší poptávka a tisk bankovek

Zvyšující se poptávka po akciích Compagnie des Indes způsobila, že celkový objem „papírových“ bankovek v oběhu vzrostl za jeden rok o 186 %, vydávalo se tolik bankovek, kolik požadovala veřejnost. Toto rozšíření peněžní zásoby mělo za následek silnou inflační epizodu, ve které se cena zboží v období mezi červencem 1719 a prosincem 1720 zdvojnásobila. Velká část výnosu byla způsobena také touto inflací. Paříž zažila rozmach typu „bublinová ekonomika“, protože ceny nemovitostí a nájemné stoupaly dvacetinásobně a bohatí spekulanti se dožadovali nákupu luxusního zboží. Banque Générale brzy vydala obrovské množství bankovek, přestože neměla ekvivalentní množství zákonného platidla na bázi zlata a stříbra pro každého, kdo si nakonec přál vyplatit své bankovky. Je pravděpodobné, že John Law očekával, že splatí deficit vzácných kovů Banque Générale zlatem a stříbrem, dovezeným ze Severní Ameriky společností Compagnie des Indes.

Prasknutí bubliny a devalvace akcií

V lednu 1720 začaly akcie společnosti Compagnie des Indes klesat, když se někteří investoři rozhodli vybrat své zisky ve formě zlatých mincí. Skandál následoval v květnu 1720, když John Law rozhodl, že akcie společnosti Compagnie byly nadhodnoceny, což způsobilo, že začal devalvovat akcie. Banque Générale bankovky byly navíc znehodnoceny o 50 %, pravděpodobně v důsledku deficitu drahých kovů u banky, který nemohl být vyrovnán operacemi Compagnie des Indes v Severní Americe. Devalvace akcií a bankovek způsobila intenzivní veřejný rozruch, který vyústil v kompromis, ve kterém byla obnovena hodnota bankovek, ale zastavena platba v drahých kovech. I přes kompromis bylo už veřejné mínění obrácené proti proti Compagnie a jejím téměř bezcenným papírovým bankovkám.

Z milionáře chuďasem

Kombinace agresivního prodeje investorů a devalvace způsobila, že akcie Compagnie des Indes se do prosince 1720 zhroutily z 10 000 na 1 000 livrů. Investoři do Compagnie byli finančně zničeni a z mnoha bývalých milionářů se stali skoro přes noc žebráci. Na konci roku 1720 byl John Law prohlášen za podvodníka a jeho soupeři dostali kontrolu nad dvěma třetinami akcií společnosti. Ceny akcií se v roce 1721 dále propadly na 500 livrů. Brzy poté John Law uprchl z Francie v přestrojení za ženu a zbytek života strávil jako chudý hráč v různých částech Evropy.

Hospodářská krize a francouzská revoluce

Rozpad Banque Générale a Compagnie des Indes, který se časově shodoval s krizí ve Velké Británii, způsobené bublinou South Sea Company, uvrhl Francii a další evropské země do vážné hospodářské krize a položil základy francouzské revoluce, ke které došlo později.

Zdroje:
http://www.thebubblebubble.com/mississippi-bubble/
https://www.britannica.com/event/Mississippi-Bubble
https://en.wikipedia.org/wiki/Mississippi_Company