Investiční bubliny: co to je, jak vznikají a jaký mají vliv na následný vývoj ekonomiky?

0
(0)

Zprávy a souhrny

[Polední zprávy] • Bitcoin zpátky pod 12 000 USD • Vyhledávání termínu Ethereum na Googlu na ročním maximu • a další novinky

Připravili jsme pro vás přehled toho nejdůležitějšího, co se událo během posledního dne v kryptosvětě. TRHY Bitcoin v současné době čelí...

[Večerní souhrn článků] • Náklady na transakce na Bitcoin blockchainu minulý týden prudce poklesly • a další články

Pokud máte málo času a nestíháte si procházet naše články po jednom, zkuste naše večerní shrnutí. Vše důležité, co...
Profilový obrázek
Verča
V živote som sa naučila pracovať s 2 aspektmi, ľuďmi a peniazmi. Keďže s ľuďmi sa človek učí tak povediac celý život, bola to práve oblasť financií, v ktorej som sa rozhodla napredovať. Napriek tomu, že som sa pohybovala a pracovala vo finančnom sektore a študovala ekonómiu - kryptomeny boli a aj sú pre mňa stále výzvou. Keďže obrátená psychológia funguje takmer 100 %, tak mňa dostala veta: „Ženy v krypte nie sú“ (alebo tak do 5 %). Samozrejme k nim patrí vysoký potenciál a zároveň rizikovosť. Netreba však zabúdať ani na ostatné aktíva a možnosti na trhu. Trh je ihrisko pre všetkých. Poďme sa oboznámiť s rôznymi možnosťami a pravidlami hry, ktoré nie vždy platia.

Investiční nebo cenová bublina je pojem, který neumíme přesně definovat. Můžeme ji definovat jako: postupný prudký růst cen aktiva nebo více aktiv, kde počáteční růst vytvoří očekávání dalšího růstu a přiláká nové kupce – hlavně spekulanty, které zajímají zisky z obchodování s aktivem a nikoli jeho uživatelské nebo příjmové schopnosti. Po tomto růstu obvykle následuje změna v očekáváních a prudký pád cen, který často vyústí do vzniku finanční krize.

Základní fáze formování investiční bubliny a následné splasknutí

První fáze: během formování se tento růst nedá považovat za cenovou bublinu, protože ceny aktiva se pohybují na úrovni nebo pod úrovní dlouhodobého průměru cen. O dané aktivum se začínají zajímat skupiny investorů, které jsou v grafu označeny jako tzv. Smart Money nebo sofistikovaní investoři. Tito investoři mají lepší přístup k informacím a vyhledávají dlouhodobě podhodnocená aktiva a jako první vidí potenciál budoucího růstu (zahájení). Vyhodnocují možné riziko poklesu cen aktiva jako nízké, protože jeho ceny se nacházejí pod nebo blízko dlouhodobému průměru. Začínají postupně budovat pozice. Ceny pomalu rostou, avšak ne tak prudce, aby vzbudily zájem u jiných investorů – zejména u veřejnosti, která v této fázi není vůbec zapojena. Postupem času tito investoři zvětšují velikost svých pozic, když zjišťují, že je zde skutečně velký potenciál na vysoký růst v budoucnosti.

Na obrázku vidíme názorný průběh spekulativní bubliny podle modelu Jean-Paul Rodrigue. Podle času můžeme rozdělit průběh na čtyři základní fáze: utajená fáze, povědomá fáze, spekulativní fáze a fáze prasknutí.

Obr. 1 Základní fáze formování investiční bubliny

Zdroj: www.kurzy.cz – jsme-v-bublině-průběh-podle-jean-paul-Rodrigue

Druhá fáze: je typická tím, že se o daném aktivu dozvídají širší okruhy investorů, zejména institucionálních a začínají postupně nakupovat dané aktivum. V této fázi dojde také k první hlubší korekci cen (první prodej), jejímž cílem je vystrašit část investorů, aby začali prodávat své pozice. Tuto příležitost využijí ostatní investoři na iniciaci pozic nebo přidání do již otevřených pozic za nižší ceny.

Třetí fáze: v ní již můžeme růst považovat za cenovou bublinu, protože se ceny dostávají vysoko nad úroveň dlouhodobého průměru cen. O investování do těchto aktiv se začínají zajímat i méně sofistikovaní investoři, protože v médiích se začínají šířit zprávy o velkém růstovém potenciálu tohoto aktiva (mediální pozornost). Každý registruje prudký nárůst cen a veřejnost začíná prudce investovat (někdy i nad své finanční možnosti), aby nezmeškala „investiční příležitost svého života“. Očekávání budoucího zhodnocení se stávají samozřejmostí – nastává jednomyslnost investorů (nadšení). Budoucí růst cen je „garantovaný“.

Pokud ceny rostly jistým tempem v minulosti, tak investoři předpokládají, že stejným tempem budou růst i v budoucnu, což je v protikladu s racionálním ekonomickým myšlením (klam). Toky peněz plynou a vytvářejí větší očekávání a posouvají ceny do nových maxim. Čím vyšší jsou ceny, tím více investic do nich putuje. Počet investorů se zvyšuje. Zároveň se zvyšuje i počet a objem obchodů. „Smart money“ investoři a mnozí institucionální investoři začínají postupně prodávat své pozice, aniž by to veřejnost zaregistrovala. Trh se postupně stává přesyceným, vytvářejíc velké množství papírového bohatství a následuje fáze silné (chamtivosti). Prudký růst cen je v této fázi je podporován zejména zvýšením využívání úvěrových zdrojů, jejichž celkový objem dosahuje maxim z celého cyklu. Pokud je bublina založená na snadno získatelných úvěrech, pak je možné, že bude trvat mnohem déle.

Čtvrtá a poslední fáze: je charakteristická vytvořením vrcholu, kdy mínění investorů a jejich očekávání dalšího růstu zaznamenají změnu. Tuto změnu může vyvolat jakákoliv nepříznivá zpráva, ať už politická nebo ohledně významné společnosti a na „přehřátém“ trhu způsobí že jsou nervy investorů napnuté. Nastává prudký počáteční pokles, který zejména investoři, kteří začali nakupovat koncem třetí fáze, vidí jen jako korekci (popření), protože chtějí dosáhnout předešlé výnosy, proto dokáží dostat ceny na téměř vrcholnou úroveň (návrat do normálu). Tento pokus o překonání předešlého maxima využijí „smart money“ a institucionální investoři, kteří neváhají a snaží se zbavit svých obrovských pozic, které nahromadili během růstu.

Malí investoři stále nakupují za nižší „výhodnější“ ceny, ale jejich nákupy jsou ve srovnání s velkými prodeji institucionálních investorů neschopné udržet ceny, které prudce klesají. Obavy z dalších propadů cen se rozšiřují mezi investory. Ceny neustále padají a investoři, kteří vstoupili na trh později, hlavně retailoví investoři (veřejnost), jsou těmi, kteří drží své znehodnocené investice, zatímco „smart money“ investoři už dávno opustili tento sektor.

Ceny padají mnohem rychlejším tempem ve srovnání s tempem nafukování bubliny. Mnoho investorů, kteří ve velké míře využívali úvěry, zbankrotuje, vytvářejíc vlnu dalších prodejů (kapitulace). Dokonce  se může stát, že ocenění aktiv se dostane pod dlouhodobý průměr, což znamená velmi dobrou příležitost na nákup. Veřejnost v daném bodě považuje tento sektor za „nejhorší investici, jakou může člověk udělat ve svém životě“ (zoufalství). V té době začnou sofistikovaní investoři nakupovat tato aktiva za velmi nízké ceny, které se takto vracejí na svůj dlouhodobý průměr (návrat na vnitřní hodnotu).

Splasknutí

Splasknutí bubliny může mít zničující následky zejména pro ty, kteří investovali
příliš pozdě, většinou jde o veřejnost, která podlehne psychologickému vlivu médií a
stádního chování. I přes vyšší inflaci má splasknutí bubliny velmi silné deflační
účinky, když se velké množství kapitálu ztratí ve vlně bankrotů, které splasknutí spustí.

Zdroje:
RODRIGUE, J-P.: Bubbles, Manias and Bears Dostupné na internete: <http://people.hofstra.edu/jean-paul_rodrigue/jpr_blogs.html>
MRVA, A.: Investičné bubliny a ich vplyv na vývoj ekonomík, Národohospodárska fakulta Ekonomickej univerzity v Bratislave
Dostupné na internete:<http://people.hofstra.edu/jean-paul_rodrigue/jpr_blogs.html>
KINDLEBERGER, Ch.: Manias, Panics and Crashes: A History of Financial Crises. 1978. s. 16 Čo je cenová bublina?
Dostupné na internete:<http://peniaze.pravda.sk/sk_phypo.asp?c=A080110_085022_sk_phypo_p01>>

Byl pro vás tento článek přínosný a dobře napsaný?

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 0 / 5. Počet hlasujících 0

Buď první kdo článek ohodnotí

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře