Jaký je dopad Bitcoinu na životní prostředí?

Zítra si připomeneme Den Země, což je dobrý čas se podívat na těžbu kryptoměny a její dopad na životní prostředí. Fakta a čísla o těžbě kryptoměn a udržitelnosti jsou rozdílná a závisí dost na tom, koho se ptáte.

Rozdílná fakta a čísla

Cambridge Center of Alternative Finance zjistilo, že těžba BTC nyní využívá 126 TWh elektřiny ročně, což je více než spotřeba v Argentině (125 TWh ročně). Odhad Digiconomist na roční spotřebu je však skromnější, a sice 102 TWh.

Velký rozpor mezi konkurenčními odhady využití energie Bitcoinu je způsoben skutečností, že těžaři využívající starší, méně efektivní zařízení, budou využívat více energie k těžbě stejných mincí, což je faktor, který lze pouze odhadnout.

Ale více než hardware je to nakonec zdroj elektřiny, který bude určovat negativní dopad těžby kryptoměn na životní prostředí. Existují bitcoinové doly, které mají v podstatě nulovou uhlíkovou stopu, protože se spoléhají pouze na čistou energii – jako je vodní energie v S’-čchuanu nebo větrná energie v Texasu – nebo využívají přebytečnou výrobu energie ve špičkách.

Průměrně nejde o čistou energii

Cambridge Center for Alternative Finance analyzovalo globální aktivitu vytváření BTC, neboli „hashrates“, aby zjistilo, kde se bitcoiny těží. V dubnu 2020 proběhlo v Číně 65,08 % těžby na světě. Z toho více než třetina byla vytěžena v Sin-ťiangu, kde rozsáhlá uhelná pole poskytovala levnou elektřinu pro tavení hliníku, výrobu polysilikonu a také pro těžbu kryptoměn.

Až donedávna byl čínský region Vnitřní Mongolsko jedním z největších světových těžařů. Vnitřní Mongolsko však nyní zakazuje těžbu kryptoměn z ekologických důvodů a těžaři musí do konce tohoto měsíce přestat nebo opustit region.

Přestože cena Bitcoinu nedávno vzrostla na historické maximum 64 804,72 USD, tak bez ohledu na současnou korekci trhu nyní těží více těžařů než kdy předtím. I když ve Skandinávii nebo v Texasu bude více dolů téměř bez uhlíkové stopy, jinde bude také více dolů s uhlíkovou stopou velmi vysokou.

Bitcoin není jediný

Bitcoin také není jedinou kryptoměnou, která se těží. Podle Digiconomist se při těžbě Etherea používá 36,8 TWh energie ročně, což je mnohem méně než u Bitcoinu, ale stále více než je spotřeba energie celého Bulharska.

Na rozdíl od Bitcoinu má však Ethereum plán ukončení těžby. Ethereum 2.0 přejde od současného energeticky náročného konsensuálního mechanismu „proof-of-work“ používaného jak Bitcoinem, tak i Ethereem k „proof-of-stake“, který nevyžaduje těžbu.

I když systém proof-of-stake bude i nadále vyžadovat elektřinu, je to pravděpodobně 1/100 množství použitého na těžbu.

Měla by existovat uhlíková daň z těžby?

Ve stanovisku ve Financial Times ekonom Nouriel Roubini navrhl, aby krypto průmysl platil za dopad na životní prostředí související s těžbou.

Ale kdo by zavedl takovou daň? K vytvoření koordinovaných předpisů by bylo zapotřebí velkého mezinárodního úsilí, jinak by se těžaři mohli jednoduše přestěhovat do neregulované země.

Jednou zemí, která mezi ostatními vyniká, je Čína. Protože se tam těží ve velkém, je logické, že závažný zásah do těžby by měl významný účinek. A i když jsou součty stále poměrně vysoké, počet dolů v Číně má klesající trend.

Závěr

Těžbě se věnuje mnoho lidí a určitě víte i o velkých farmách. Pravdou však je, že dopad je veliký. Jaký je vás názor na těžbu a její dopad na životní prostředí?