Neurolingvistické programování (NLP) je metoda osobního růstu, která v sobě zahrnuje proces modelování vědomých a nevědomých vzorců v naší komunikaci, myšlení a chování v zájmu rozvoje a posílení našeho vnitřního potenciálu a pro lepší dosahování našich cílů.

Základní pojmy

• neuro – obrací náš pohled ke způsobu našeho myšlení a fyziologii. Jak říká Sue Knight: „Pokud si budeme lépe uvědomovat, jak myslíme, můžeme se dovědět, jak my sami ovlivňujeme výsledky, jichž v práci a životě dosahujeme.“
• lingvistické – odkazuje k verbálnímu i neverbálnímu jazyku.
• programování – programování je způsob, jímž vzorce svého myšlení, jazyka a chování spojujeme dohromady za účelem dosažení určitého zisku/cíle.

Jak mít lepší výsledky

S pomocí NLP můžeme proniknout nejen k vědomým, ale i nevědomým prvkům naší mysli a díky tomu poznat, jak děláme to, co děláme. Toto poznání, že jsme činní na základě určitých vzorů, nám umožní lépe s těmito vzory pracovat tak, abychom mohli růst a pociťovat více štěstí.

Pokud budeme nadále dělat to, co jsme dělali, budeme dosahovat stejných výsledků

Jedním z postulátů NLP je tvrzení, že pokud budeme i nadále dělat to, co jsme dosud dělali, budeme dosahovat stejných výsledků. Pokud chceme mít jiné, lepší výsledky potřebujeme něco začít dělat jinak. Pokud nám toto „jinak“ nepomůže, zkoušíme najít jiné „jinak“. Prostě postupujeme tak dlouho, dokud nejsme spokojeni. To nutně nemusí znamenat dát ze dne na den výpověď v práci, se kterou nejsme v souladu, ale můžeme na tom začít pracovat postupně. Pokud změna, kterou chceme, má být trvalejšího charakteru, jediné, co ji může udržet stabilní, je způsob našeho myšlení. Sue k tomu dodává: „Můžeme se naučit zacházet s naším myšlením tak, aby pracovalo v náš prospěch a pomáhalo nám vést smysluplný život.“

Mapa není území

Dalším klasickým postulátem NLP je výrok polského filosofa Korzybského: „Mapa není území“, který se vztahuje na naše vnímání světa. NLP jej relativizuje tak, že nás vede k uvědomění, že skutečnost může být i jiná než cítíme, vidíme nebo si myslíme. Často ukazovaným příkladem je slon, kterého se dotýkají 3 lidé na různém místě – pro někoho je slon chobot, pro někoho noha a pro někoho jiného ocas. Tento náhled může být zajímavé uplatnit i na náš pohled na grafy; někdo vidí long, někdo vidí short, každý se dívá z různého timeframe apod.

Naše mapy v sobě zahrnují jen zlomek skutečnosti, neboli jsou podmíněné naším smyslovým vybavením a způsoby interpretace (jazykem, zvyky). Při léčení minulosti NLP pracuje právě s těmito mapami, s naším vnímáním a tím, jak jsme danou situaci cítili.

Děláme ta nejlepší rozhodnutí, jaká jsou k dispozici v našem subjektivním modelu světa

Tenhle postulát mi přijde naprosto skvělý a logický. Pokud bychom v danou chvíli měli možnost udělat něco lépe, uděláme to. Zpětně samozřejmě můžeme vidět, kdy jsme udělali chybu, kdy bychom něco mohli říci jinak apod. Z tohoto nového úhlu pohledu se můžeme poučit pro případná budoucí rozhodnutí, můžeme projevit zdravou lítost, pokud jsme udělali něco velmi špatného, ale je zbytečné myslet si, že jsme mohli něco udělat jinak. Pokud bychom tu kapacitu měli, uděláme to.

Naše chování je závislé na záměru, který je za chováním.

Chování může být negativní, ale záměr je vždy jasně pozitivní. Jen jsme nenašli způsob, jak pozitivní záměr proměnit v akci.

Poslední postulát, který zde zmíním, se může jevit jako poněkud diskutabilní. Můžeme např. o kouření říci, že za ním je jasně pozitivní záměr? Ano, můžeme kouřit proto, že to je naše „meditace“, cítíme se při tom uvolněně. Dalším pozitivním záměrem může být sociální kontakt. Kdysi jsem mluvil s obchodní manažerkou Hiltonu, která tvrdila, že ty nejlepší obchody na veletrzích uzavřela při přestávkách na kouření. Pokud chceme s kouřením přestat, často to není možné zvládnout pouhou vůlí. Cestou může být zkoumat, co nám kouření přináší, jaký je skrytý motiv za ním.

Pak se snažíme tuto svou potřebu uspokojit jinak než kouřením, např. pokud objevíme, že kouříme kvůli sociálnímu kontaktu, můžeme se poohlédnout po jiných formách sociálního vyžití, které nejsou závislé na kouření. Podobně můžeme postupovat u jakéhokoliv druhu jednání, které nám škodí a které není v naší moci přímo změnit. Např. víme, že jsme impulsivní obchodníci a že děláme unáhlená obchodní rozhodnutí. Skrytým motivem za takovým jednáním může být, že nám chybí adrenalin, že nemáme ve svém životě vyrovnaný tok akce a klidu. Poohlédneme se tudíž po nějaké jiné aktivitě, při které bychom se dostali více do akce, abychom poté mohli obchodovat s klidnou hlavou. Takový postup nám může ušetřit hodně peněz 🙂

Závěr

Metoda NLP může být velmi přínosná i pro obchodníky, v příštích dílech tohoto mini-seriálu se na to podíváme blíže.

Zdroj: Sue Knight: NLP v praxi, Management Press, Praha 2011.