Michael Burry připomíná rok 1987. Pokles o 22,6 % by dnes ubral Dow 12 152 bodů

Pokles o 12 152 bodů není skutečným propadem ani přesnou předpovědí. Jde o výpočet, co by se stalo, kdyby Dow Jones z úrovně 53 770,27 bodu během jediné seance zopakoval ztrátu 22,6 % z černého pondělí roku 1987. Výsledkem by byl největší bodový pád v historii indexu.

Možnost podobného šoku připustil Michael Burry, investor známý úspěšnou sázkou proti americkým hypotékám před krizí roku 2008. Za nebezpečnou považuje kombinaci rekordních cen, nízké volatility, pákových strategií a mimořádných očekávání spojených s umělou inteligencí. Právě tyto faktory mohou při obratu trhu urychlit nucené prodeje.

Číslo 12 152 ukazuje sílu %, nikoliv jistotu krachu

Dow Jones uzavřel 18. srpna na cca 53 620 bodech. Pokud tuto hodnotu snížíme o 22,6 % (tedy pokles z černého pondělí), dostaneme ztrátu přibližně 12 152 bodů. Index by tak během jediného dne klesl zhruba na 41 618 bodů. Jde však o ilustrativní scénář, jehož absolutní hodnota se mění s každým pohybem trhu.

Výpočet přichází po silném růstu. Dow poprvé uzavřel nad 54 000 body 4. srpna a o den později vytvořil intradenní rekord 54 744,33 bodu. K 18. srpnu od začátku roku přidal celkem 11,4 %, zatímco index volatility (VIX) se držel poblíž klidné úrovně 15,28 bodu.

Burry upozornil také na růst S&P 500 o 5 % během 4 obchodních dnů zakončený novým maximem. Co je však zajímavé, že od roku 1999 se taková kombinace objevila pouze 3krát. Prudké zdražování spolu s poklesem volatility může přilákat fondy sledující momentum a modely, které při klidnějším trhu automaticky zvyšují expozici.

Pokud se ale směr otočí, mechanismus začne fungovat obráceně. Rostoucí volatilita přiměje část fondů omezovat riziko, jejich prodeje dál stlačí ceny a vyvolají další redukce pozic. Podle mého názoru je právě spojení nízké volatility a nuceného zvyšování rizika nejsilnější částí Burryho argumentu.

Burry drží shorty proti Nvidii, Micronu, Palantiru i Tesle

Burry držel krátké pozice proti Nvidii, polovodičovému ETF iShares Semiconductor, Micronu, Palantiru a Tesle i několika dalším titulům. Podle přehledu zveřejněného 13. srpna byly všechny tyto sázky v zisku kromě pozice proti Nvidii. To ale samo o sobě nepotvrzuje, že přijde celotržní krach.

Jeho teze stojí především na vysokých oceněních a pochybnostech o dlouhodobé návratnosti investic do AI. Palantir se v době zveřejnění obchodoval přibližně za 150násobek zisku a Tesla za 305násobek. Tato čísla tedy sama o sobě extrémní jsou. Když se podíváme na Micron, jeho akcie od začátku roku vzrostly o více než 200 % a za posledních 12 měsíců pak o 650 %.

Ceny akcií jsou tedy neskutečně vysoké, a proto i při jakékoliv menší korekci mohou přijít výraznější propady.

Proti tomuto medvědímu pohledu však stojí skutečné výsledky. Podle výsledků Nvidie za první čtvrtletí fiskálního roku 2027 vzrostly tržby datových center o 92 % na 75,2 miliardy USD Firma tak zatím ukazuje, že poptávka po AI infrastruktuře není pouze účetním příběhem bez příjmů.

Burry zároveň upozornil na prudký růst 5letých úvěrových swapů Nvidie. Tyto kontrakty fungují jako pojištění proti nesplácení dluhu a jejich zdražování signalizuje vyšší vnímané riziko. Samotný růst swapů ale neznamená blížící se bankrot; může odrážet také dražší zajištění, slabší likviditu nebo nervozitu kolem rozsahu nových finančních závazků.

Rok 1987 ukazuje, jak automatické prodeje podporují paniku

Dne 19. října 1987 ztratil Dow Jones 508,32 bodu, což je oněch 22,6 % – konkrétně z pátečního uzavření okolo 2 246 bodů spadl v pondělí na 1 738 bodů. Procentuálně zůstává černé pondělí nejhorší jednodenní seancí indexu, přičemž překonalo i 12,8% propad během černého čtvrtku roku 1929.

Výprodej smazal přibližně 500 miliard USD hodnoty amerických akcií a odhadem 1,7 bilionu USD po celém světě. S&P 500 během širšího poklesu odepsal od vrcholu více než 30 % a návrat na předchozí maximum mu trval zhruba 2 roky. Rychlost pádu tak byla ničivější než jeho dlouhodobý ekonomický dopad.

Jedním z důvodů tohoto neskutečného propadu bylo takzvané pojištění portfolia. Počítačové modely při poklesu cen prodávaly futures, aby omezily ztráty. Prodej však stlačil trh ještě níže, spustil nové signály a vytvořil řetězovou reakci v prostředí s nedostatkem likvidity. Burry vidí podobnost s dnešními fondy řízenými volatilitou a momentem.

Současný trh má na druhou stranu důležité pojistky, které v roce 1987 chyběly. Podle pravidel SEC pro přerušení obchodování spouští propad S&P 500 o 7 % a 13 % 15minutovou pauzu, pokud nastane dostatečně před závěrem. Pokles o 20 % obchodování pro daný den ukončí.

Ani tyto mechanismy však nemohou zabránit širšímu medvědímu trhu. Mohou zpomalit jednodenní paniku, dát market makerům (tvůrcům trhu) čas doplnit likviditu a umožnit investorům přehodnotit příkazy. Obdobný vývoj v podobě drtivého pádu z roku 1987 je proto méně pravděpodobný – nicméně dlouhodobější pokles rozložený do více obchodních dní samozřejmě stále možný je.

Varování před krachem neznamená automatický prodej

Číslo 12 152 je vhodné chápat jako zátěžový test portfolia. Investor si může položit praktičtější otázku: co by udělal, kdyby během několika dnů zmizela pětina hodnoty jeho akcií? Odpověď závisí na časovém horizontu, finanční rezervě, koncentraci portfolia a případném využití vypůjčených peněz.

Abych to nějakým způsobem shrnul a aktuální vývoj na trhu vyhodnotil. Argumenty pro pokračující růst jsou stále silné – největší technologické společnosti jako Microsoft, Apple či Alphabet stále generují vysoké zisky a AI infrastruktura jim také začíná přinášet rostoucí tržby.

Problémem však nemusí být kvalita firem, ale cena, kterou za ně investoři platí. Jak jednou sdělil Warren Buffett, i ta nejlepší společnost na světě nebude nejlepší investicí, pokud za ni zaplatíte příliš mnoho. Osobně se proto výše zmíněným drahým akciím aktuálně vyhýbám.

Ještě bych rád doplnil – Burry netvrdí, že se 22,6% pád zopakuje, ale že takovou možnost považuje za reálnou. Nemusí trefit načasování a trh stále může růst déle, než medvědi očekávají. Varování nám spíše připomíná, že i rostoucí a zdánlivě klidný trh může být stále zranitelnější – dnes zejména z důvodu, že si obchodníci na své obchody skrze páku půjčují čím dál více.

Sám na podobná srovnání koukám hlavně jako na test koncentrace v portfoliu — čím víc výnosu drží pár titulů, tím větší škodu udělá i běžná korekce. Časovat krach mi historicky nefungovalo o nic líp než komukoli jinému.