Máme za sebou znovu velmi pozitivní týden. Nálady na burze připomínají jízdu na horské dráze. Jeden týden to vypadá na katastrofu a ten následující se trhy posunou na rekordní hodnoty. Tyto iracionální pohyby vycházejí především z trochu zvrácené logiky, podle níž jsou špatné zprávy vnímány jako dobré.

Zpomalující ekonomika a nárůst nezaměstnanosti jsou vlastně výborná zpráva, protože to znamená, že by inflace měla brzo klesnout. A když klesne inflace, bude to znamenat, že americká centrální banka konečně brzy musí snížit sazby. Tato písnička se neustále opakuje, a to prakticky již od prosince, kdy se šéf Fedu Jerome Powell radoval, že inflace je pod kontrolou. Od té doby uplynulo více než sedm měsíců a úrokové sazby jsou pořád na vysokých úrovních. Ale jednou je Fed přece sníží.

Čím dál víc si však kladu otázku, co vlastně nastane ve chvíli, kdy americká centrální banka konečně oznámí, že sazby začnou klesat. Bude to důvod pro další růstovou rallye, kdy trhy porostou o 30 %, anebo to bude znamenat, že investoři začnou vybírat zisky, protože jsme konečně dosáhli toho, na co všichni čekali? Co vlastně bude důvodem pro další růst trhů, když Fed sníží sazby? Na tyto úvahy je jistě dost času, protože Fed se zatím ke snížení sazeb nechystá.

Sledujte s námi od 19:20 rozhodnutí Fed s našim živým komentářem

Zpomaluje skutečně americká ekonomika?

Investoři dostali hned několik makroekonomických čísel, která jim umožní se zamyslet nad tím, v jakém stavu je americká ekonomika a zda se doopravdy blížíme jejímu zpomalení.

Prvním hojně komentovaným údajem byl ISM Manufacturing PMI (Purchasing Managers‘ Index), který je indikátorem ekonomického zdraví výrobního sektoru ve Spojených státech. U těchto druhů indexů platí, že číslo nad 50 znamená expanzi sektoru, zatímco hodnota pod 50 ukazuje, že zpomaluje. ISM Manufacturing PMI dosáhl v květnu 48,7, což znamená jediné: výrobní sektor znovu zpomalil.

Z perspektivy snižování sazeb je to dobrá zpráva. Avšak je tu i skutečnost, že daný index nedosáhl hodnoty 50 již více než rok. Výrobní sektor není z hlediska restriktivní měnové politiky problematický. Problematické zůstávají služby.

To potvrdilo zveřejnění ISM Services PMI. Tento indikátor měří aktivitu v sektoru služeb v USA, přičemž pro něj platí stejná metodika jako v předchozím případě. V květnu dosáhl 53,8 bodů. Služby v USA nadále expandují a nic nenaznačuje, že by docházelo k ochlazení.

Trhům se však podařilo tuto zprávu ignorovat s poukazem na to, že důležitější je přece výroba. A pokud výrobní sektor zpomaluje, postupem času se to musí projevit i ve službách. Tato úvaha je samozřejmě správná. Problém je však v tom, že to může trvat ještě velmi dlouho.

Americká nezaměstnanost pomalu, ale jistě stoupá

V úterý 4. června byla zveřejněna čísla JOLTs. JOLTS Job Openings (Job Openings and Labor Turnover Survey) je měsíční zpráva publikovaná Bureau of Labor Statistics (BLS) ve Spojených státech, která poskytuje přehled o stavu pracovního trhu.

Počet volných pracovních míst v USA v dubnu klesl více, než se očekávalo, a v přepočtu na jednoho uchazeče o zaměstnání se tak dostal na nejnižší úroveň za téměř tři roky. Na jednoho nezaměstnaného tak v dubnu připadalo 1,23 volného místa, což je méně než v březnu, kdy to bylo 1,3. V optice naděje na brzké snížení sazeb to znamená jediné. Pracovní trh ochlazuje, takže roste pravděpodobnost snížení sazeb.

Ochlazení pracovní trhu potvrdila i míra nezaměstnanosti. Ta se v USA v květnu dostala poprvé na úroveň 4 %, což znovu posílilo spekulace na snížení sazeb americkým Fedem. Jak víme z posledního zasedání, Fed si v případě velkého nárůstu nezaměstnanosti otevřel možnost sazby snížit, i kdyby inflace nebyla zcela pod kontrolou.

Stejně tak víme, že krizová hranice je pro něj 4,5 %, k níž se pomalu, ale jistě blížíme. Většina investorů považuje tento údaj za klíčový, ovšem nesmíme zapomínat ani na jiné ukazatele nezaměstnanosti. Fed ze St. Louis zveřejňuje statistiku nezaměstnanosti U 6, která má širší záběr a do svých čísel zahrnuje i dlouhodobě nezaměstnané nebo lidi, kteří přestali hledat pracovní uplatnění. Podle posledních údajů dosahuje nezaměstnanost v USA 7,4 %. Vezmeme-li v potaz toto číslo, dojdeme k zjištění, že pracovní trh nemůže být až tak napjatý.

Čísla Non Farm Payrolls komplikují interpretaci amerického pracovního trhu

Avšak nic není tak jednoduché a jednoznačné. Statistika United States Non Farm Payrolls, která poskytuje údaje o změně počtu pracovních míst mimo zemědělství, naopak potvrdila, že americká ekonomika má pořád schopnost vytvářet nová místa. V květnu jich vzniklo 272 000, což je výrazně nad odhady, které počítaly pouze se 165 000 místy. Tento údaj velmi zmátl investory, protože se zdálo, že pracovní trh v USA se konečně ochlazuje. Pokud však americká ekonomika pořád tvoří dostatek nových pracovních míst, tak toto ochlazovaní bude velmi pozvolné.

ECB snížila po deseti měsících sazby

Předpoklad trhů se potvrdil. ECB po deseti měsících snížila svoje sazby o 25 bazických bodů. Většina komentátorů se shodla, že jde především o symbolické gesto, které nijak zásadně nemění situaci na trzích. ECB tím jen potvrdila, že si uvědomuje, že evropský ekonomický růst není zázračný. Vedle toho přinesla úlevu zadluženým evropským vládám v čele s Francií. Snížení sazeb by mělo přinést pokles výnosů na jejich dluhopisech. Krok ECB je tak vstřícný k aktuální politické reprezentaci.

Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci taktéž potvrdila, že v současnosti není jasné, kdy by mělo dojít k dalšímu snížení sazeb. ECB bude analyzovat dopady a o dalších krocích hodlá dlouho diskutovat. Jedno snížení je tak jen kosmetická úprava. Rozhodnutí o něm bylo podle slov Lagardeové až na jeden hlas jednomyslné, což je trochu podivná definice jednomyslnosti. Zajímavou otázkou zůstává, zda je snížení sazeb o 25 bazických bodů již započítané v současném ocenění trhů, anebo trhy očekávají další, aby mohly zahájit novou růstovou rallye.

ECB napodobila kanadská centrální banka, která taktéž snížila sazby o 25 bazických bodů na 4,75 %. Jelikož Kanada sousedí s USA, jde o signál, že tato situace blíží i tam. Sazby tento týden snížila také dánská centrální banka. Dánskou ekonomiku však netrápí ani tak výše sazeb, jako problém, že společnost Novo Nordisk vzrostla natolik, že ohrožuje celou dánskou ekonomiku. Právě problém koncentrace kapitálu v několika málo společnostech je příští velké téma.

Tři velké firmy s kapitalizací nad 3 000 miliard dolarů

Přemrštěnou koncentraci kapitálu neřeší jen Dánsko, ale hlavně USA. Tři společnosti, tj. Microsoft, Apple a Nvidia, nyní představují více než 20 % indexu S&P 500. Během týdne se Nvidia na chvíli dostala před Apple. Druhou pozici největší burzovní kapitalizace však v závěru týdne neudržela, právě proto, že analytici začali mluvit o velké koncentraci kapitálu. Nvidia během týdenního obchodování běžně předvádí volatilitu na úrovni 100 až 300 miliard dolarů. To jsou obrovské hodnoty. Jen pro představu, celá hodnota konkurenta Nvidie společnosti Intel dosahuje 130 miliard dolarů.

Růst akcie Nvidia na začátku týdne způsobil Elon Musk, který prohlásil, že jeho startup xAI si objednal velkou část produkce čipů od Nvidie. Je otázkou, zda Musk nechá něco pro svoji firmu Tesla, když ta má již během léta spustit projekt robotaxi. Právě Muskův slib, že se bude věnovat především Tesle a blížící se zahájení robotaxi odvrátily katastrofu na těchto akciích. Zatím to však vypadá, že se Musk hodlá v příštích měsících věnovat především startupům, což by se mohlo negativně projevit na ceně akcií Tesla.

V každém případě to nic nemění na tom, že akcie Nvidia budou hlavním tahounem růstu i ve druhé polovině roku. Mají tak v rukou osud amerických finančních trhů před tamními prezidentskými volbami. Prezident Joe Biden by jen velmi těžko obhájil svůj mandát, kdyby burza v následujících měsících zažila velký pokles. Akcie Nvidia tak přesahují z oblasti finančních trhů do politiky.

S výjimkou Nasdaqu světovým trhům chyběl směr

Obchodování v Asii připomíná slova písně – jednou jsi dole, jednou nahoře. Čínské trhy nespekulují na pokles sazeb, ale na pomoc vlády. Nejde ani tak o konkrétní sumy, které stát pošle do bank, ale spíš o to, že čínský statistický úřad prohlásí, že se tuzemský ekonomický motor rozběhl, anebo vládní komunistická strana obyvatelstvu oznámí, že nyní je správný čas na nákup domácích akcií. Hongkongskému Hang Seng se relativně dařilo a přidal za týden 1,59 %. To však nemůžeme říct o burze v Šanghaji, která odepsala 1,15 %. Japonský Nikkei přidal mírných 0,45 %.

V Evropě se nijak zvlášť neprojevilo snížení sazeb Evropskou centrální bankou. Německý DAX povyrostl o skromných 0,31 %. Francouzský CAC zůstal prakticky beze změn a přidal kosmetických 0,11 %. Londýnská burza ztratila 0,36 %.

V zámoří jsme pozorovali tradiční dichotomii mezi indexy Dow Jones a Nasdaq. Průmyslový Dow Jones je daleko víc pod tlakem. Americká spotřeba se zadrhává, silně přibývá lidí, kteří mají více než dvě práce. Dow Jones tak vyrostl pouze o 0,29 %. Technologický Nasdaq však přidal silných 2,36 %. Za tak dobrý výsledek mohl především sektor polovodičů. Firma ASML oznámila, že dokončila instalaci velké zakázky pro výrobce TSMC. Obě firmy vykázaly silný růst. Výkonnější výrobní zařízení na čipy následně ocenil celý sektor včetně akcie Nvidia – index S&P vzrostl o 1,32 %.

Snahu bitcoinu zabydlet se nad 70 000 dolary pohřbil americký pracovní trh

Bitcoinu se během týdne nečekaně dařilo. Nikdo příliš nepředpokládal tak brzký návrat nad 70 000 dolarů. Věc, která se mi na bitcoinu líbí a děsí mě zároveň, je jeho nepředvídatelnost.

A to i v chování vůči makroekonomickým údajům. Jednou je rezistentní a chová se, jako by žil ve svém vlastním světě. Jindy je naopak vůči makroekonomickým údajům mnohem citlivější než akciové trhy. A právě tuto citlivost jsme měli příležitost pozorovat.

Akciové trhy jen lehce reagovaly na zprávu o nových pracovních místech, které byly, jak jsme řekli, na úrovni 272 000 oproti očekávaným 165 000. Jelikož pracovní trh je pořád velmi silný, znovu zavládl pesimismus ohledně zvedání sazeb. Podle nástroje Fed Watch se pravděpodobnost, že sazby v září klesnou, zmenšila z 78,7 % na 50,5 %. A to se právě nelíbilo bitcoinovým investorům. Bitcoin reagoval návratem do zóny pod 70 000. Uvidíme, jestli se mu nějakým zázrakem podaří tento týden znovu atakovat psychologickou hranici 70 000. Mohl by mu také ve středu pomoci americký Fed.

Závěr: Co nám ve středu řekne Jerome Powell?

Hlavní událostí nadcházejícího týdne bude samozřejmě zasedání Fedu. Nikdo nečeká, že by se úroková sazba měnila. Proto bude daleko důležitější sledovat, co jeho šéf Jerome Powell řekne na tiskové konferenci. V tentýž den se dozvíme také čísla americké inflace. Jelikož má Fed jistě přístup k těmto datům dříve, Powell toto číslo již zahrne do rozhodnutí o výši sazeb. V každém případě se mu velmi krátí čas na to, aby trhy připravil na další kroky centrální banky.

Jelikož jsou americké volby za rohem a Fed chce být neutrální, měl by být v následujících měsících ve svém konání co nejvíc transparentní, aby uhájil svou politickou nestrannost. V každém případě budu jeho rozhodnutí společně s Adamem Nemčíkem a Jaroslavem Jarolímem sledovat.