Určitě jste si všimli, že zastánci kryptoměn často mluví o bitcoinech (BTC) jako o zajištění proti inflaci. Proč? Hlavním argumentem je, že tisk nových peněz centrálními bankami povede v průběhu času k inflaci nebo ke snížení hodnoty peněz. Bitcoin má naproti tomu pevně daný maximální limit 21 milionů mincí, které kdy budou vtvořeny. Tato omezená nabídka umožňuje Bitcoinu odolat inflaci.
Pandemie COVID-19 přinesla ideální podmínky pro testování této teorie. Mnoho zemí, včetně USA, začalo v rámci ekonomických stimulů tisknout v obrovském množství nové peníze. Před pár dny předseda amerického Fedu Jerome Powell uvedl, že centrální banka vítá vyšší inflaci v roce 2021 jako znamení, že ekonomika po pandemickém propadu znovu zrychluje.
Vlády doufaly, že expanzivní měnová politika, díky níž centrální banky zvýší množství peněz dostupných lidem, udrží ekonomiku v pohybu i při dlouhodobé odstávce určitých částí ekonomiky. Podle nedávno zveřejněné zprávy McKinsey Global, stimulační opatření USA do června 2020 překročily 10 bilionů dolarů. Samotné vládní výdaje v roce 2020 činily 6,5 bilionu USD, což je o 48 procent více než v předchozím roce. Oki Matsumoto, generální ředitel společnosti Monex situaci okomentoval:
“Právě teď se tiskne šílené množství peněz, takže hodnota peněz klesá. Cena aktiv s omezenou nabídkou, jako jsou bitcoiny, nemovitosti nebo akcie poroste”.
Je pravda, že navzdory dramatickým poklesům světové ekonomické produkce a zvyšující se míry nezaměstnanosti ceny těchto aktiv letěly nahoru: akciový trh zakončil rok rekordními zisky a i bitcoiny, považované za okrajové aktivum, do konce roku připsaly více než 250 %. Tyto zisky byly částečně ovlivněny tradičními investory, kteří si uvědomili potenciál bitcoinů fungovat jako zajištění proti inflaci.
Co to vlastně ale je ta inflace?
Záleží na tom, koho se zeptáte.
Federální rezervní systém USA definuje inflaci jako růst cen zboží a služeb v průběhu času, ale mnozí si ji spojují se změnou peněžní zásoby nebo celkového množství peněz v oběhu.
“Ve světě BTC se nepoužívá pojem inflace tak, jak to dělají ekonomové (jako obecné zvýšení spotřebitelské ceny). Ale používá se k označení zvýšení nabídky peněz”
uvedla ekonomka a publicistka Frances Coppola. Ta zastává názor, že zvyšování množství peněz v ekonomice – například pomocí stimulačního balíčku – nezaručuje růst cenových hladin a je třeba vzít v úvahu řadu dalších faktorů.
Peníze se tisknou, znamená to také růst inflace?
Ne nutně, alespoň v USA teď ne.
Americký Fed má inflační cíl ve výši 2 % měřený pomocí indexu spotřebitelských cen (CPI). V roce 2020 se míra inflace v USA navzdory inflačním obavám v důsledku výdajů souvisejících s pandemií pohybovala kolem 1,5 %, což je výrazně pod cílem.
Jedním z vysvětlení relativní stability americké inflace je rychlost peněz (velocity of money), která kvantifikuje, jak rychle peníze v ekonomice mění majitele. Pokud se zvýší množství peněz, ale lidé je rychle neutratí, inflace může zůstat v rovnováze. Po vypuknutí pandemie jsme byli svědky drastického snížení spotřebitelských výdajů po celém světě.
Lidé, kteří utráceli méně, znamenali pokles poptávky po zboží a službách obecně. Globální poptávka po energii klesla v prvních měsících roku 2020 o 6 %, což je podle mezinárodní energetické agentury (IEA) největší pokles od druhé světové války.
Jinými slovy řečeno: rychlost peněz zůstala nízká = lidé se amerických dolarů nezbavovali dostatečně rychle, takže se cenové hladiny dramaticky nezvyšovaly.
Co země mimo USA?
Americké inflační obavy mohou být částečně způsobeny tím, co se děje v jiných částech světa. Někteří investoři se určitě s obavou dívají na země jako Argentina a Venezuela, kde tisk peněz vedl k velmi vysoké inflaci.
“To, co investoři obecně dělají, je, že se dívají dopředu a říkají: vidíme, že do ekonomiky vstupuje spousta peněz. Existuje tedy riziko, že by k tomu mohlo dojít i v USA, proto musíme investovat do věcí, které nás, pokud k tomu opravdu dojde, ochrání před touto inflací. To je konvenční argument „inflace přichází, musíme se proti ní chránit“
uvedla Coppola.
Ale v zemích, na které se dívají, fungují věci jinak. Venezuela a Argentina jsou hyperinflační ekonomiky, kde cenové hladiny rychle rostou a jsou vyvolávány zvýšením nabídky peněz nebo nedostatkem nabídky ve srovnání s poptávkou. Mezinárodní měnový fond uvedl, že míra inflace ve Venezuele byla v roce 2020 neuvěřitelných 6 500 procent.
Země, potýkající se s hyperinflací, mají i další k ní přispívající problémy, jako je vysoký devizový dluh, válka, okupace nebo politická situace. Například v Argentině jsme svědky dlouhé a komplikované hospodářské krize, prošpikované astronomickými dluhovými závazky a politickou nestabilitou, kvůli které se občané často snaží převést svá argentinská pesos na silnější aktiva nebo měny.
“Některé země mají privilegium tisknout peníze, pokud je to nutné. Nic se neděje. Argentina toto privilegium nemá”
Proč lidé kupují Bitcoin?
Lidé nejspíše kupují bitcoiny jako zajištění proti budoucí inflaci a ne, nejsou blázni, když na něj spoléhají.
Podle prohlášení, které pro média učinil místopředseda Federálního rezervního systému Richard Carida, bude Federální rezervní systém i nadále udržovat téměř nulové úrokové sazby, dokud inflace nevystoupí natolik, aby splnila svůj 2% cíl.
“V podstatě se chystají potlačit úrokové sazby a nechat inflaci narůst”
Ekonomové však říkají, že jakmile se země znovu otevře a výdaje se zrychlí, bude ovládnutí cenových hladin k udržení inflačního cíle jednou z největších výzev v celé 108leté historii Federálního rezervního systému.
Závěr
Je nanejvýš zodpovědné se snažit ochránit svůj majetek a to, že je Bitcoin jednou (a neměl by být jedinou) ze skvělých možností, si uvědomuje stále větší masa lidí a společností. K tomuto si ještě dovolím citovat kanadského finančníka a zakladatele populárního blogu Moneyness:
“Když se rozhlédnete po svém domě, všechno je zajištění proti inflaci. Váš dům sám o sobě je inflační zajištění, váš stůl, váš osobní kapitál, vaše vzdělání. To vše jsou formy finančního zajištění, protože s poklesem kupní síly měny hodnota všech těchto věcí poroste.”
