[Pro začátečníky] Co je to blockchain a jak funguje?

4.7
(26)
V
V
Pod touhle maskou je toho Víc než jen maso, pod touhle maskou se skrýVá idea. Je mi ctí, že tě poznáVám a můžeš mi říkat...V.

Pokud jste někdy slyšeli o Bitcoinu (BTC) či jiných kryptoměnách, určitě jste narazili i na pojem blockchain. Ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá. Tato technologie je totiž srdcem a hnací silou všech virtuálních měn, ke kterým patří Bitcoin, Litecoin (LTC), Ethereum (ETH) a mnoho dalších.

Co je blockchain

O této technologii hovořili jako první již v roce 1991 vědci Stuart Haber a W. Scott Stornett. Ale teprve až v roce 2009 měla tato technologie svou první aplikaci v reálném světě. Pokud zadáte tento termín do vyhledávače, vyskočí na vás řada článků, kde se dozvíte, že se jedná o jakousi knihu, která může zaznamenávat transakce. Je to tedy jakási online kniha všech účetních záznamů.

Řetězení bloků

Jak vyplývá ze samotného názvu blockchain, jedná se o technologii, která předpokládá řetězení bloků. Každý blok pak kóduje jakoukoli transakci a lze jej jednoznačně identifikovat. Transakci vnímáme jako jakoukoli výměnu hodnoty, např. nákup potravin nebo převod peněz. Jak tento termín napovídá, každý nový blok je spojen s tím předchozím. Řetězec je nevratný, nikdo z něj nemůže blok odstranit nebo jej vložit mezi již existující bloky.

Decentralizovaná databáze

Je to databáze decentralizovaná. To znamená, že je spravována širší komunitou, nachází se na velkém množství počítačů na celém světě, namísto centrální autority. Nemůže ji tedy kontrolovat žádná centrální autorita jako je banka, vláda, zkrátka a dobře nikdo. Nenajdeme ji tudíž na jednom místě, jak je to u centralizovaných databází, ale je všude, je to nekončící účetní kniha, která se neustále rozšiřuje o nové záznamy a nelze ji vypnout ani smazat.

Jak blockchain funguje

Fungování blockchainu můžeme rozdělit do čtyřech základních kroků.

  • musí být provedena transakce – tzn. že musí dojít ke koupi nebo jakékoli výměně hodnoty, čímž je zahájena historie transakcí
  • musí dojít k ověření transakce – v tomto případě dochází v podstatě k potvrzení podrobností transakce jako je čas, účastníci či ekvivalent v dolarech. Tyto transakce jsou ověřovány počítači nebo spíše sítí počítačů, kterých v případě bitcoinů existuje po celém světě kolem 5 milionů.
  • musí dojít ke kódování transakce v bloku – po ověření všech transakcí je každému bloku, který je ukládá, přidělen jedinečný kód zvaný hash. Po tomto hashování je blok přidán do blockchainu.
  • když je blok přidán do blockchainu, je zobrazen široké veřejnosti – každý blok má velikost přibližně 1 MB a ukrývá v sobě několik tisíc transakcí. Má však vždy pouze jeden jedinečný hash. Pokud uživatel připojí svůj počítač k síti blockchainu, obdrží tento počítač kopii každého nově přidaného bloku. Takový počítač nese označení uzel.

Tyto bloky nejsou anonymní, ale jsou veřejně přístupné k zobrazení. Skutečná jména účastníků zde ovšem nehledejte. Informace o nich jsou zde uloženy jako kód.

Bezpečnost blockchainu

Skutečnost, že každý počítač v síti má kopii každého bloku, činí potenciálnímu hackerovi neuvěřitelně obtížnou manipulaci s informacemi, které jsou v blocích zakódovány.

Blockchain využívá tzv. lineární neboli chronologickou sekvenci, což zajišťuje, že každý nový blok s daty je přidán na konec řetězce. U bitcoinů je tato pozice označována jako výška. Nově přidaný blok má tedy vždy nejvyšší hodnotu, což ztěžuje změnu posloupnosti těchto bloků. A protože změna informací vede k jinému hashi, musel by hacker změnit hashovací kód v každém jednotlivém boku, který tomuto předchází. Kolik let by to asi hackerovi trvalo?

Závěr

Blockchain zjednodušuje proces koordinace a ověřování, protože vždy existuje jediná verze záznamů neboli databáze. Má také spoustu výhod, jako je zabezpečení a zajištění kvality, díky kterým je tato technologie poměrně přitažlivá jako investice.

K dalším přednostem patří decentralizace, neboť nemá centrum a funguje díky uživatelům a také transparentnost, neboť vše je snadno dohledatelné.

Odhaduje se, že pouze v roce 2018 investovaly finanční společnosti do výzkumu blockchainu přibližně 2,1 miliardy dolarů. Z toho je vidět, že blockchain má potenciál být použit nejen u finančních transakcí, ale rovněž u decentralizovaných aplikací nebo hlasovacích platforem, a to dokonce i bez serveru.

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 4.7 / 5. Počet hlasujících 26

Buď první kdo článek ohodnotí

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
2 Komentáře
nejstarší
Nejnovější S nejvíce hlasy
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře
Zdenek

Ka tomu proste nerozumim.

Petr
Hodnocení článku :
     

Toto je má první prohlídka tématu. Přesto mi Blockchain dává smysl a je to napsáno velmi srozumitelně. Děkuji.Petr

spot_img