Decentralizace kryptoměn – 1. část

Slovíčko decentralizace je v poslední době pojmem velice oblíbeným, setkáváme se s ním prakticky na každém kroku a v souvislosti s blockchainem či kryptoměnami o to více. Ale jaký je vlastně rozdíl mezi decentralizací a centralizací? A jaký je rozdíl mezi decentralizovanou a centralizovanou burzou? Tak na tyto otázky si odpovíme ve dvou po sobě následujících článcích.

Decentralizace

Jak již na první pohled vyplývá z názvu, pokud je něco decentralizované, nemá to žádnou centrálu. Decentralizovaný systém je takový, který má schopnost samosprávy, bez zásahů a ovlivňování ze strany úřadů, organizací, vlád nebo svého tvůrce. Tyto orgány nemají možnost manipulovat s množstvím, tedy např. uměle navyšovat počet měny nebo manipulovat se záznamy. Vše nestojí na jednom jediném bodu (uzlu), který by řídil celý proces, ale jak je to např. u Bitcoinu (BTC), celý proces funguje na desítkách tisíc počítačů a každý z nich se nějakým způsobem podílí na fungování sítě. Dokonce i může libovolná část uzlů vypadnout, ale síť poběží dál, neboť tu nemůže jen tak někdo vypnout nebo vyřadit  z provozu. Vše je v rukou uživatelů sítě.

Je ale vůbec možné najít případy čistokrevně decentralizovaných nebo centralizovaných systémů? A jsou opravdu všechny kryptoměny čistě decentralizované? Výjimky jistě existují a patří mezi ně např. kryptoměna:

Ripple (XRP)

Tato síť sloužící pro rychlé zpracování plateb po celém světě se tváří jako decentralizovaná. V podstatě je ale většina uzlů sítě ve faktickém držení jeho tvůrců. Tvůrci Ripple mají v držení většinu tokenů a jsou jediní, kteří mohou ovlivňovat fungování sítě  a určovat její další rozvoj. Můžeme tedy tuto síť nazvat decentralizovanou?

Další výjimkou potvrzující pravidlo jsou národní kryptoměny, za jejichž vznikem stojí centrum – stát. Takovým příkladem je kryptoměna:

Petro (PTR)

Tato virtuální měna vznikla v ekonomické krizi se zmítající Venezuele, kde venezuelský bolívar ztratil během posledních pár let takřka 98% své hodnoty. Jako záchranu před krizí a také jako prostředek k vyhnutí se ekonomickým sankcím ze strany USA nechal prezident Nicolás Maduro, ve spolupráci s Ruskem, vytvořit kryptoměnu Petro, která je postavena na blockchainu NEM, a která má být kryta venezuelskou ropou v poměru 1:1. Otázkou ovšem je, jak je tomu doopravdy. Faktem je, že centralizace v rukou venezuelské vlády jde přímo proti základním principům kryptoměn.

Závěr

Jak je vidět tak ani kryptoměny, jejichž hlavním znakem je decentralizace, se nevyhnou případům, které se více či méně odklání od jejich poslání. Na principech centralizace jsme fungovali stovky a tisíce let a vždy, když přichází něco nového, budí to v lidech strach a nedůvěru. Kryptoměny mají potenciál mnohé v naší společnosti změnit a v tomto ohledu je čeká ještě velmi dlouhá cesta.

Decentralizace kryptoměn – 2. část Centralizované vs. decentralizované burzy