Decentralizace kryptoměn – 2. část Centralizované vs. decentralizované burzy

0
blockchain

minulé části jsme se seznámili s pojmem decentralizace a také jsme si ukázali dva příklady, kdy se kryptoměny od této své základní vlastnosti odklání. V dnešním dílu si popíšeme, co je to centralizace a  jaký je rozdíl mezi decentralizovanými a centralizovanými burzami.

Centralizace

Centralizace je označení procesu, systému nebo způsobu řízení z jednoho organizačního centra. Příkladem takové centralizace jsou např. banky a nebo co se státních systémů týká – diktatury. Např. demokracie je více (ne zcela) decentralizovaný systém než diktatura, neboť zde dochází k decentralizaci moci, která je převedena na obyvatele. Stejně tak je v demokracii oddělena zákonodárná, výkonná a soudní moc, a to proto, aby koncentrace moci nebyla zneužita v neprospěch obyvatel státu.

I internet je v současné době centralizovaný, neboť je plně v rukou a pod kontrolou velkých společností jako je např. Google či Facebook. Je to jednoznačně způsobeno komercionalizací internetu, neboť pro tyto společnosti platí jediný cíl, a to je zisk. Ale tak tomu vždy nebylo. Dříve byl internet tvořen z komunit, které v rámci různých projektů samy určovaly, co budou dělat a ovlivňovaly tak vývoj internetu, čímž byl naplněn open source design. To se změnilo s příchodem výše uvedených centralizovaných systémů.

Lékem, nebo alespoň částečným řešením, na tuto centralizaci internetu mohou být právě kryptoměny, které fungují díky decentralizaci podle předem nastavených pravidel a systém funguje naprosto soběstačně, čímž by se vytvořily systémy, které budou spravedlivé vůči všem uživatelům na internetu.

Centralizované burzy

Ačkoliv k základním vlastnostem kryptoměn patří decentralizace, většina obchodů se uskutečňuje na centralizovaných burzách. Centralizované burzy fungují tak, že mají aktiva uživatelů uložena na vlastních privátních peněženkách, a tudíž nad nimi mají plnou kontrolu. Z hlediska blockchainu tato aktiva nejsou vaše. Jedná se tedy o klasické společnosti, které svým uživatelům poskytují určitou službu, v tomto případě zprostředkování obchodu s kryptoměnami, a za tuto službu vybírají obchodní poplatky. Typickým představitelem centralizované burzy je např. Binance.

Decentralizované burzy (DEX)

Decentralizované burzy jsou řízeny automaticky a plní výhradně zprostředkovatelskou funkci, kdy vyhledávají nabídky na nákup nebo prodej kryptoměn. Jsou rovněž anonymnější než burzy centralizované, neboť neuchovávají žádné osobní údaje uživatelů. DEXy fungují na tzv. smart kontraktech, kdy aktiva nejsou ukládána na burze, ale zůstávají na blockchainu a nepatří nikomu jinému, než původnímu vlastníkovi, a to až do té doby, než je transakce podle předem daných podmínek uskutečněna. DEXy tak zaručují ochranu před hackerskými útoky, neboť krádež aktiv je tímto vyloučena. K nejpopulárnějším decentralizovaným burzám patří např. IDEX nebo Waves DEX.

Závěr

I když základní vlastností kryptoměn je decentralizace, většina obchodníků dává přednost burzám centralizovaným, a to i přes možná rizika, která jsou s centralizovanými burzami spojená. Je to dáno především tím, že centralizované burzy nabízejí uživatelům rychlejší směny, větší pohodlí a jednoduchost. Proto se také na decentralizovaných burzách nachází menší množství traderů a tyto burzy mají menší objemy obchodů.

Co číst dále?

Centrální banka EU nezařadí Bitcoin do svých rezerv – tvrdí, že to není měna

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na