Zadlužení vlád po celém světě dosahuje historických hodnot a další růst je na obzoru. Největší absolutní dluh mají Spojené státy a Čína, jejichž závazky dohromady dosahují téměř 64 bilionů USD. Při srovnání dluhu s velikostí ekonomiky se však na čelo žebříčku dostávají také menší státy.
Rekordní poměry dluhu k HDP vykazuje například Súdán nebo Japonsko.
Rozdíly jsou patrné také při přepočtu státního dluhu na jednoho obyvatele.
Mezinárodní měnový fond navíc očekává, že globální zadlužení bude v příštích letech dále růst.

Získejte uvítací bonus za registraci v podobě akcie
Klikněte na otevřít účet a vložte kód KRYPTOMAGAZIN do políčka pro referenční kód. Pak klikněte na SAVE a dokončete registraci. Podmínky akce.
POZOR: Investování je rizikové.
USA a Čína drží většinu světového dluhu
Podle projekcí Mezinárodního měnového fondu (IMF) z října 2026 dosahuje vládní dluh Spojených států přibližně 41,4 bilionu USD. Jde zhruba o třetinu celkového světového vládního dluhu.

Na druhém místě stojí Čína s dluhem ve výši 22,5 bilionu USD. Obě největší světové ekonomiky tak dohromady vykazují závazky téměř 64 bilionů USD a představují více než polovinu globálního součtu.
Americké zadlužení přitom v posledním desetiletí výrazně vzrostlo. Zatímco v roce 2016 odpovídal vládní dluh 107,5 % HDP, v roce 2026 už má dosahovat 126,8 % HDP. Veřejné závazky tak rostou rychleji než ekonomický výkon země.
Stále větší problém představují také náklady na obsluhu dluhu. V rozpočtovém roce 2026 dosáhly čisté úrokové platby americké federální vlády podle údajů Kongresového rozpočtového úřadu přibližně 1,1 bilionu USD. To bylo o 225 miliard USD více než výdaje na armádu.
Čína čelí jinému typu problému. Její vládní dluh má v roce 2026 poprvé překročit hranici 100 % HDP. Významnou roli v tom hraje zadlužování místních samospráv, které v minulosti financovaly infrastrukturu a rozvoj také prostřednictvím půjček a příjmů z prodeje pozemků.
Pokles realitního trhu však tento model oslabil. Místní vlády přicházejí o část důležitých příjmů a jejich finanční situace se komplikuje.

Které země dluží více, než kolik vyprodukují?
Samotná výše dluhu neukazuje celý obrázek. Důležitější může být jeho poměr k hrubému domácímu produktu (HDP), tedy k celkové hodnotě zboží a služeb vytvořených ekonomikou za rok.
Podle projekcí IMF má v roce 2026 přesáhnout vládní dluh hranici 100 % HDP ve 20 ekonomikách. V praxi to znamená, že jejich veřejné závazky budou vyšší než hodnota roční ekonomické produkce.
Nejvyšší poměr vykazuje Súdán s 334,4 % HDP. S výrazným odstupem následuje Japonsko, jehož dluh dosahuje 199,4 % HDP. Třetí příčku obsadil Singapur se 166,4 % HDP.
Vysoké zadlužení najdeme také mezi velkými evropskými ekonomikami. Itálie dosahuje 137,9 % HDP, Francie 118,5 % a Kanada 115,6 %. Nad hranicí 100 % se nacházejí také Řecko, Belgie a Velká Británie.
Zajímavý je případ Singapuru. Přestože jeho poměr dluhu k HDP patří k nejvyšším na světě, nelze jej automaticky srovnávat se státy, které si půjčují především na běžné výdaje. Singapur drží významná finanční aktiva a jeho zadlužování souvisí také s investicemi a rozvojem domácího dluhopisového trhu.

Nejméně zadlužené země: Dánsko, Haiti i Turkmenistán
Na druhém konci pořadí najdeme země s podstatně nižším poměrem veřejného dluhu k HDP. Mezi nejméně zadlužené patří například Dánsko, jehož vládní dluh v roce 2026 odpovídá pouze 26,4 % HDP. Úplně nejnižší zadlužení pak podle srovnání vykazuje Turkmenistán s pouhými 2,9 % HDP.
Dánsko přitom rozhodně nepatří mezi státy s minimálními veřejnými výdaji. Ty představují přibližně 44 % ekonomiky. Významnou roli v udržení nízkého zadlužení sehrál také rozpočtový přebytek ve výši 2,9 % HDP v roce 2025.
Ještě nižší poměr než Dánsko vykazuje Haiti, kde vládní dluh dosahuje jen 10,5 % HDP. Takové číslo však samo o sobě neznamená, že je země ve výborné finanční kondici. Nízké zadlužení může být také důsledkem omezeného přístupu k úvěrům a slabé schopnosti státu získávat financování.
Právě proto nelze jednotlivé země hodnotit pouze podle procenta dluhu vůči HDP. Důležité jsou také jejich příjmy, finanční aktiva, úrokové náklady a schopnost dlouhodobě splácet závazky.

Kolik státního dluhu připadá na jednoho obyvatele?
Další pohled na zadlužení nabízí přepočet veřejného dluhu na jednoho obyvatele. Ten pomáhá lépe pochopit rozsah závazků jednotlivých států, ale neznamená, že by každý občan musel uvedenou částku osobně zaplatit.
Podle údajů OECD za rok 2025, případně za poslední dostupný rok, vykazují výrazné rozdíly i ekonomicky vyspělé země. Částky jsou přepočtené podle parity kupní síly, aby lépe zohledňovaly rozdílné cenové hladiny.
Zajímavé srovnání nabízí Evropa. Na jednoho obyvatele připadá v Itálii státní dluh 94 002 USD, zatímco v Německu jde o 47 619 USD. Italská hodnota je tedy téměř dvojnásobná.
Podobný rozdíl najdeme mezi Belgií a Nizozemskem. Belgický dluh na obyvatele dosahuje 82 089 USD, zatímco nizozemský činí 42 114 USD.
Ještě výraznější je rozdíl mezi Spojenými státy a Tureckem. Americký státní dluh na obyvatele ve výši zhruba 113 300 USD je podle sledovaného srovnání téměř desetkrát vyšší než turecký, který činí 11 812 USD.
Ani toto pořadí však samo o sobě neurčuje, která země je ve větším finančním nebezpečí. Udržitelnost dluhu závisí také na hospodářském růstu, daňových příjmech, úrokových sazbách a důvěře investorů.

Získejte uvítací bonus za registraci v podobě akcie
Klikněte na otevřít účet a vložte kód KRYPTOMAGAZIN do políčka pro referenční kód. Pak klikněte na SAVE a dokončete registraci. Podmínky akce.
POZOR: Investování je rizikové.
Trh státních dluhopisů v zemích OECD dosáhl rekordu
Rostoucí zadlužení se neprojevuje pouze v projekcích IMF. Významný vývoj zaznamenal také trh se státními dluhopisy.
Podle OECD dosáhl objem nesplacených vládních dluhopisů v členských zemích v roce 2025 rekordních 61 bilionů USD. O rok dříve přitom činil 55 bilionů USD. Meziroční nárůst tak dosáhl přibližně šesti bilionů USD.

Jde o mimořádně vysokou částku. Samotný meziroční přírůstek je přitom vyšší než roční HDP kterékoli země světa s výjimkou Spojených států a Číny.
Růst dluhů navíc zvyšuje náklady na jejich financování. Pokud úrokové sazby zůstanou vysoko, vlády budou muset větší část rozpočtů vyčlenit na splácení úroků. Méně peněz pak může zbývat na zdravotnictví, vzdělávání, infrastrukturu nebo další veřejné služby.
IMF očekává, že globální vládní dluh do roku 2030 překročí 100 % světového HDP. Takovou úroveň svět naposledy zaznamenal krátce po druhé světové válce.

Závěrečný komentář: Samotná výše dluhu ještě nerozhoduje
Čísla ukazují, že zadlužování už dávno není problémem pouze menších nebo ekonomicky slabších států. Spojené státy a Čína představují největší část světového vládního dluhu a jejich finanční rozhodnutí mají dopad na globální ekonomiku. Zároveň ale platí, že vysoký poměr dluhu k HDP nemusí automaticky znamenat bezprostřední platební krizi. Singapur je dobrým příkladem země, u které je nutné zohlednit také rozsáhlá finanční aktiva a způsob využívání dluhu.

Největší riziko vidím především v rostoucích nákladech na obsluhu dluhů. Pokud budou vlády stále větší část rozpočtů vydávat na úroky, zbude jim méně peněz na investice a řešení budoucích problémů. Může to být obzvlášť nepříjemné v době stárnutí populace, rostoucích výdajů na zdravotnictví a nutnosti modernizovat infrastrukturu. Osobně si myslím, že Spojené státy nakonec nebudou mít na výběr a problém dluhu budou muset začít řešit, jednoduché a bezbolestné řešení ale zřejmě neexistuje.
Zadlužení proto není jen účetní údaj, ale také otázka budoucí ekonomické flexibility. Důležité nebude pouze to, kolik si jednotlivé státy půjčily, ale především zda jejich ekonomiky dokážou vytvářet dostatečný růst a příjmy, aby své závazky dlouhodobě zvládaly. Rekordní dluhy samy o sobě nemusí znamenat katastrofu. Jejich kombinace s vysokými úroky, slabým ekonomickým růstem a pokračujícími deficity už ale může představovat vážný problém.
Jak se podle vás mohou vlády vypořádat s rekordním zadlužením? Měly by omezit výdaje, zvýšit daně, nebo spoléhat na další ekonomický růst? Napište svůj názor do komentářů.


