V minulém dílu cyklu Jak na kryptoměny jsme mluvili o tom, kde je možné uchovávat zakoupenou nebo vytěženou kryptoměnu. Detailně jsme si popsali peněženky webové a papírové a v dnešním dílu nás čekají peněženky softwarové a hardwarové.
Softwarové peněženky
V případě softwarové peněženky si do počítače nebo mobilního telefonu stahujete příslušný program. Prakticky každá kryptoměna má svoji peněženku. Některé jich mají i několik, a to od různých vývojářů. Dobré je vybírat si vždy takovou peněženku, kterou najdete na oficiálních stránkách případně na stránkách bitcointalk.org dané kryptoměny. Samozřejmě existují i takové softwarové peněženky, které uchovávají větší množství kryptoměn, např. Electrum (electrum.org) nebo v poslední době velmi populární Atomic Wallet (atomicwallet.io).
Peněženky se liší rovněž v tom, zda je nutné stahovat celý blockchain, tzv. full node, kde synchronizace může trvat několik hodin i dní a tyto peněženky zabírají hodně místa na disku, nebo postačí stáhnout jen nejnutnější informace, tzv. light node a zbytek se synchronizuje se serverem, který blockchain sám obsahuje. Light peněženky, které zabírají i méně místa na disku používají zpravidla běžní uživatelé, neboť jim bohatě postačí. Plného klienta, tzv. full node ocení spíše pokročilejší uživatelé.
Při instalaci a nastavení peněženky si vygenerujete seed, o kterém jsem mluvil již v minulé části, a bezpečně jej uložíte. Tento seed vám poté slouží k obnovení peněženky při změně nebo poškození zařízení. Jednoduše na nové zařízení nainstalujete danou peněženku, vložíte do ní seed a máte znovu přístup k vaší měně. Ideální stav je takový, že peněženku máte nainstalovanou např. na nevyužívaných nebo náhradních počítačích, které nemají přístup k internetu. Pro takovéto peněženky používáme výraz „cold“ neboli studené skladování měny. Tím jste dokonale chráněni před hackery, neboť v případě napadení počítače vám měnu nikdo neodcizí.
Hardwarové peněženky
Tyto peněženky patří v současné době k tomu nejbezpečnějšímu, kam můžete své kryptoměny ukládat, a to zejména proto, že své měny uchováváte offline a máte plnou kontrolu nad svým privátním klíčem. Svým vzhledem se hardwarové peněženky velmi podobají flash diskům a navíc jsou doplněné o displej, který slouží k zobrazování důležitých informací jako je např. adresa peněženky, kam si svou kryptoměnu ukládáte. Při prvním nastavení peněženky je vám rovněž vygenerován seed, pomocí něhož se ke své měně kdykoliv dostanete, i když zařízení např. ztratíte. Najdete zde rovněž dotykový displej nebo tlačítka, která využijete například při odesílání transakce, neboť tuto musíte potvrdit zadáním PIN kódu nebo při vstupu do peněženky, kdy je požadováno vstupní heslo.
Jedničkou mezi hardwarovými peněženkami je bezesporu český Trezor, který se na trhu objevil jako první a své výsadní postavení si udržel dodnes. Na trhu je v současné době rovněž jeho inovovaná verze Trezor T, který podporuje více než 1 000 kryptoměn a bezpečně spravuje i vaši digitální identitu. K dalším hardwarovým peněženkám patří Ledger Nano S, i když kvality Trezoru nedosahuje. Asi jedinou nevýhodou hw peněženek je jejich pořizovací cena, kde se pohybujeme v částkách vyšších než 1000 korun.
Závěr
V dnešním článku jsme si popsali fungování zbývajících dvou typů kryptopeněženek a popsali jsme si jejich základní výhody a nevýhody. Nyní je tedy pouze na vás, kterou z nich zvolíte. Mějte na paměti, že na prvním místě musí být vždy bezpečnost a maximální ochrana vaší měny. A na co se můžete těšit v dalším dílu této minisérie? Tentokrát se podíváme „na zoubek“ peněžence Atomic Wallet.
