Od roku 2008, kdy americký Federální rezervní systém zahájil svůj první program kvantitativního uvolňování (QE) během globální finanční krize, se centrální bankovnictví obrátilo naruby.
Více než 25 bilionů dolarů
Údaje získané společností Finbold ukazují, že přední světové centrální banky, včetně Federálního rezervního systému, Bank of Japan, Evropské centrální banky a Bank of England, napumpovaly od roku 2008 do světové ekonomiky více než 25 bilionů dolarů, přičemž více než 9 bilionů dolarů z této částky pochází pouze z programu COVID-19. Údaje přinesla organizace Atlantic Council, která se zabývá sledováním kvantitativního uvolňování.
Centrální banky nyní čelí náročnému úkolu omezit masivní nákupy aktiv, aniž by byl ohrožen hospodářský vývoj. V reakci na ekonomický šok, způsobený COVID-19, čtyři přední světové centrální banky navýšily své programy kvantitativního uvolňování o celkem 9,1 bilionu USD, aby podpořily své vlastní ekonomiky a fungování mezinárodních finančních trhů.
Graf ukazuje, že nákupem dalších aktiv tyto čtyři banky od počátku roku 2020 zvýšily objem své kumulativní rozvahy přibližně o 60 %.
Kvantitativní uvolňování a jeho význam
Kdykoli se centrální banka zapojí do kvantitativního uvolňování, pořizuje značné množství aktiv, například státních dluhopisů, s cílem snížit výpůjční sazby a zároveň zvýšit výdaje, aby stimulovala hospodářský rozvoj a případně i inflaci.
Bývalý předseda Federálního rezervního systému Ben Bernanke již v roce 2014 řekl:
“Problém s QE spočívá v tom, že v praxi funguje, ale v teorii nefunguje.”
Centrální banky mohou být nuceny opustit svůj nový politický přístup, pokud bude pokračovat vyšší inflace. Smyslem tohoto kroku byla změna forward guidance a posun průměrného inflačního cíle s cílem zvýšit inflační očekávání.
Federální rezervní systém chce vidět růst inflace a nebude okamžitě zvyšovat úrokové sazby. Tato představa byla vyzkoušena v rámci programu COVID-19 a enormních stimulů.
Investoři, kteří hledají zajištění proti inflaci
Ceny zlata po posledním údaji o inflaci ve Spojených státech postupně rostly a dosáhly téměř pětiměsíčního maxima. Jak upozornil generální ředitel společnosti Wheaton pro drahé kovy Randy Smallwood, inflace se stává hrozbou, a proto stále více hraje zásadní roli při pořizování komodit.
“Jsou to základní materiály, ze kterých vyrábíme všechny výrobky. A tak není pochyb o tom, že inflace se stává stále větším a větším rizikem A bude v tom hrát roli. Řeknu to už teď, protože ceny komodit výrazně stouply.”
V důsledku toho se mnoho lidí obrací nejen ke zlatu, akciím a kryptoměnám, ale také k jiným formám uchování hodnoty, jako k prostředku ochrany před inflací.
Nejvyšší inflace za více než 30 let
Za zmínku stojí, že říjnový index spotřebitelských cen (CPI) ve Spojených státech dosáhl hodnoty 0,9 %, což představuje meziroční nárůst o 6,2 %, zatímco se očekával nárůst o 0,6 % oproti září a meziroční nárůst o 5,9 %. V důsledku toho byly říjnové hodnoty CPI ve Spojených státech nejvyšší za posledních více než 30 let.
Mezitím se v úterý 9. listopadu index cen výrobců (PPI) ve Spojených státech meziročně zvýšil o 8,6 %, přičemž energetická složka vzrostla za předchozích 12 měsíců o 30 %.
Podle údajů získaných společností Finbold činil v listopadu 2021 společný státní dluh USA, Japonska a Číny 52,35 bilionu dolarů. Celkový dluh se za rok zvýšil o 11,6 %, z 46,87 bilionu dolarů v listopadu 2020. V důsledku toho se celkový státní dluh za pouhý rok zvýšil o 5,48 bilionu dolarů.
Závěr
Vzhledem k tomu, že několik států se ocitlo na pokraji finančního kolapsu, je státní dluh i nadále předmětem diskusí ve světové ekonomice. Dokonce i ty nejvyspělejší země jsou těžce zasaženy a úroveň státního dluhu dosahuje historických výšek. Nicméně je potřeba se i zamyslet nad tím, komu vlastně svět dluží…
