V roce 1981 William Strauss a Neil Howe představili Strauss-Howe generační teorii. Každých 25 let vyžaduje generace změnu; jsou vytvářeny nové sociální, politické a ekonomické normy, které se často radikálně liší od těch, které jim předcházely. Zavedené instituce jsou napadány a oslabovány, a to vše ve jménu svobody.
Generaci, procházející náročnou změnou, lze považovat za kulturní architekty, aby však mohli stavět, musí nejprve ničit…
Zásadní změny přichází po čtvrtstoletí
Rok 1996, rok, kdy tito “architekti” poprvé vstoupili na scénu, je také rokem, kdy se internetové bankovnictví stalo mainstreamem. Přechod k online financování přinesl revoluci ve způsobu našeho podnikání. I když byl internet v roce 1991 již veřejnosti k dispozici, svět musel čekat až do roku 1996 na služby jako Hotmail a Yahoo Mail, které následně otevřely dveře Googlu a Gmailu. Zbytek, jak se říká, je historie. Rok 1996 byl také rokem, kdy nás Motorola obdarovala svým StarTAC, vůbec prvním mobilním telefonem véčkového typu na světě. A ano, mobilní telefony byly revoluční.
Čtvrtstoletí před tím, než se nám flip telefony dostaly pod kůži, po zrušení zlatého standardu, provedl prezident Nixon zajímavou kosmetickou úpravu. Napadá vás, kdo byl jeho klientem (pacientem)? Americký dolar. Výsledek operace? No, žádná sláva.. A to byla také doba, kdy se fyzika stala “mainstramem” a pevně se etablovala jako dominantní věda. Úchvatný Stephen Hawking pracoval na vývoji své teorie černých děr a Sovětský svaz mezitím zahájil první program vesmírných stanic na světě.
A 25 let před těmito událostmi skončila druhá světová válka. Stávající svět, potlučený a pohmožděný, vstoupil do fáze uzdravení a restrukturalizace. Byl založen Mezinárodní měnový fond (MMF), stejně jako vznikly nezávislé státy Sýrie a Libanon.
A ještě 25 před tím přišel Jazzový věk (Jazz age). Proběhla irská válka za nezávislost a Výmarská republika zažila hyperinflaci, o které se učí v mnoha učebnicích. Mimochodem Venezuela se v tuto dobu stala druhým největším světovým producentem ropy.
Zpět do současnosti
V roce 2021, o století později, je svět až neuvěřitelně jiným místem. Venezuela je v příšerném stavu, Sýrie a Libanon jsou z humanitárního a ekonomického hlediska na pokraji katastrofy.
MMF je v mnoha ohledech také jakousi zónou katastrofy. Venezuela, Sýrie, Libanon a MMF jsou symbolem starého systému: špatně řízené národy a instituce, provozované špatně vybranými a snad ještě hůře informovanými jednotlivci.
Je snadné pochopit, proč dnešní “digitální domorodci” mají malý zájem o starý systém. Ještě důležitější je ale otázka, proč by se o něj vůbec měli zajímat?
Zatímco nekryté měny nadále ztrácejí svoji hodnotu a moc, král kryptoměn Bitcoin stále stoupá. V pátek 19. února dosáhla tržní kapitalizace Bitcoinu (BTC) 1 bilionu dolarů. Nyní si svět klade otázku, zda může předstihnout společnost Alphabet Inc., která má v současné době hodnotu 1,43 bilionu dolarů? Vypadá to, že odpověď zní ano.
Digitální budoucnost
Starý systém reprezentují cihlové budovy, fyzické měny a osobní interakce. Pandemie COVID-19 však vyústila v téměř globální posun do online prostředí. Spotřebitelé byli nabádáni k opouštění tradičních mincí a bankovek. Svět už nikdy nebude stejný. Pokud se toto varování vztáhne na fyzické měny, tak dost možná se jedná o dobrou věc.
V roce 2019 se generace Z (zoomeři) stala největší generací a představuje téměř 33 % světové populace. Ačkoli nemalé části zoomerů chybí finance, které by investovali do kryptoměn, jsou nadšeni možnostmi, které jim Bitcoin nabízí.
Noelle Acheson v jednom ze svých skvělých článků poznamenává:
“… zoomeři nevidí nic zvláštního v alokaci svých úspor do aktiv pomocí dotyků na jejich telefonech (nebo pohybem jejich náhlavních souprav, digitálních brýlí, či kdo ví čím). Je nepravděpodobné, že by fragmentovanou povahu krypto trhů považovali za alarmující.”
Autor věří, že “kreativita” mnoha kryptoměnových produktů na současném trhu by mohla oslovit jejich silný smysl pro individualismus.
Závěr
Mileniálové ze své podstaty nedůvěřují centralizovaným institucím. Nelze tedy příliš předpokládat, že členové generace Z, kteří jsou digitálně ještě mnohem důvtipnější než mileniálové, budou mít zájem o tradiční centralizované modely správy a financí.
Ve skutečnosti můžeme být svědky začátku revoluce, kde jedno z hlavních slov budou mít právě kryptoměny. Dočkáme se digitální budoucnosti bez zprostředkovatelů, jako jsou centrální banky? A co generační teorie – dává vám smysl?
