Posledních dvacet let na finančních trzích, a nejenom na nich, by se dalo označit za neustálý sled krizí. Velká hypoteční krize 2007-2008, následně krize eurozóny spojená s řeckým dluhem (2010- 2012), komoditní krize (2014-2016), čínská ekonomická krize (2015-2016), covidová od 2019/2020 a energetická (2020-2021). Řízení za pomoci krizí, tak by se dal nazvat současný světový management. Krize se stala permanentním stavem, a proto je důležité si ujasnit, v čem vlastně spočívá a co je finanční a ekonomická krize.

Krize jako příležitost

Vždy, když nevíte co dané slovo znamená, je dobré podívat se na jeho etymologii. Výraz „krize“ je původně z řečtiny, kde krisis znamená úsudek. Řecký základ slova je společný pro nám bližší latinu. Latinské crisis znamenalo vážný příznak nemoci.

Zde již v podstatě máme všechno. Krize nás upozorňuje na dysfunkčnost systému, je příznakem nemoci, kterou vždy můžeme vyléčit změnou smýšlení. To je hodně důležité. Krize totiž neznamená pouze problémy, ale je hlavně o hledání řešení. Když věci dospějí do kritického stavu, musí se prostě vyřešit. Krize je tak součástí naprosto přirozeného cyklu, který nás umí posunout dál, pokud to dokážeme. Není důvod se krizí bát, ale vnímat je jako příležitost změnit dosavadní způsob přemýšlení a zbavit se předsudků.

Krize je zdrojem emocí. V případě burzy jde o živnou půdu, protože strach z krachu a ztráty celé investice je základní emocí. Kostolanyho burzovní psychologie se v případě krize nadmíru hodí. Vítězem je vždy ten, kdo si zachová chladnou hlavu. To bychom si měli připomenout pokaždé, když se díváme na padající červený graf.

Co je to ekonomická krize?

V našem pojednání nás nebude zajímat obecný přístup ke krizi, zaměříme se konkrétně především na krizi ekonomickou a finanční. Ekonomická je zpomalení lidské hospodářské činnosti, většinou měřené pomocí HDP. Zjednodušeně řečeno, ekonomická krize je snížení HDP neboli recese, když jeho pokles trvá víc než dvě po sobě následující čtvrtletí.

Tento ukazatel je ovšem velmi omezený, protože měří pouze ty lidské aktivity, které lze vyjádřit penězi. Proto je důležité odlišit od sebe dva jevy: pokles HDP a pokles životní úrovně. Většina lidí si totiž automaticky spojí ekonomickou krizi s poklesem životní úrovně. To však nemusí být totéž, protože životní úroveň má mnohem více aspektů než jen ekonomický. To neznamená, že jsou všichni zasažení stejně. To by nám mělo pomoct vymanit se ze strachu z ní.

Stejně to ale ani neznamená, že můžeme vždy ekonomické krizi uniknout. Přestože HDP není dokonalý ukazatel, lze konstatovat, že jeho výrazný pokles zvýší nezaměstnanost. Pokud nemáte dostatečný kapitál, tedy investice nebo nemovitosti, znamená ztráta zaměstnaní ztrátu prostředků pro obživu. Vysoká míra nezaměstnanosti pak má dopad na kupní sílu obyvatelstva. A to je důvod, proč se ekonomické krize bojí hlavně politici. Má totiž dopad na celkovou negativní atmosféru ve společnosti.

Příčiny ekonomické krize

Ekonomická krize má vždy stejný mechanismus. Lidé, firmy a státy utrácejí. Tomu má odpovídat určitá produkce zboží a služeb. Výroba zboží a služby umožní výdělek a díky němu pak zase mohou lidé, firmy a stát utrácet. Ekonomická krize vždy vzniká porušením této křehké rovnováhy mezi útratami, produkcí a příjmy. Díky tomu můžeme rozlišovat dva druhy ekonomické krize.

Krize poptávky se dotýká výdajů. Ekonomičtí agenti nemají prostředky anebo nechtějí zvedat výdaje, aby rostla jejich produkce. Nízká poptávka pak zpomaluje výrobu a užívání služeb. Krize poptávky má velmi jednoduchý mechanismus, stačí si pouze uvědomit, že výdaje jedné skupiny jsou příjmy druhých. Klasická krize poptávky se odehrála během Covidu, kdy cena ropy se v jednu chvíli dostala do záporných hodnot.

Krize nabídky se dotýká především produkce. Už se nejedná o nedostatek finančních prostředků, ale zpravidla komponentů nebo přírodních zdrojů. Typickým příkladem může být omezení těžby ropy. Jakmile se země OPECu rozhodnou snížit těžební limity, automaticky poklesne nabídka volně dostupné ropy na trzích. Krize nabídky tak může vzniknout z mnoha důvodů, od těch lidských jako například stávka nebo válka, až po přírodní katastrofy či epidemie.

Finanční krize

Finanční krize není totéž jako krize ekonomická. Lze ji definovat jako silný pokles finančních aktiv, a to především akcií nebo dluhopisů. Intuitivně by se zdálo, že ekonomická krize způsobuje finanční krizi, avšak v praxi tomu tak není. Ekonomická krize je založena na reálných ekonomických vztazích. Finanční svět je daleko víc virtuální, jakkoliv v dostatečně dlouhém časovém horizontu platí, že realita ho dožene. Což se většinou děje tak, že splaskne spekulativní bublina.

V dnešní době můžeme pozorovat u finančních trhů zcela obrácenou reakci. Pokud by přišla ekonomická krize, pak by trhy s největší pravděpodobností rostly. Proč? Trhy sázejí na to, že pokles HDP nebo růst nezaměstnanosti by nadobro vyřešily inflaci. V ten okamžik by americký Fed konečně ukončil restriktivní měnovou politiku. To by byla živá voda pro akciové trhy. Nesmíme přesto zapomínat, že propad trhů obvykle následuje krátce po otočce Fedu. Důvodem je právě velké zpoždění mezi nastavením měnové politiky a reálnou ekonomikou. Současný probíhající cyklus utahování sazeb ukazuje, že toto zpoždění může být velmi dlouhé.

Příčiny finanční krize

Můžeme rozlišit dvě hlavní příčiny finanční krize: vnější a vnitřní.

Vnější příčina

Jde o nečekané události jako živelná katastrofa, válka či nějaká jiná politická událost. Typické pro tyto krize je, že po krátkém a často spektakulárním propadu se vše vrací do starých kolejí. André Kostolany popisoval, že jedny z nejlepších obchodů se mu podařilo provést, když Němci vstupovali do Paříže. Pařížská burza se zdála být zcela bezcenná. Ale i nacisté potřebovali zboží a v jejich zájmu bylo, aby Francie ekonomicky fungovala.

Právě tyto příležitosti jsou pro drobného investora zlatým grálem. Jelikož investuje pouze prostředky, které dokáže oželet, může se do těchto spekulací pouštět. V poslední době jsme měli hned několik příkladů. Covid-19 znamenal velký propad trhů. Kdo však věděl, že jde o externí šok, nenechal se zviklat a kupoval akcie ve velkém, plně si vychutnal akciovou rallye. O něco kratší byly pád a následná cesta nahoru v případě ruské invaze.

Dá se spekulovat i na mnohem menší události jako například státní převrat v Gabonu, který ovlivnil akcie společnosti TotalGabon. Co platí pro války a politickou nestabilitu, funguje i u přírodních katastrof. Také ty vyžadují obnovu a investice. Růst investic znamená i růst HDP, takže tento typ finančních krizí představuje velmi dobré příležitosti.

Vnitřní příčina

Je vždy pouze jedna, a to utahování měnové politiky. Každé velké, dlouhé a vleklé finanční krizi předchází doba utahování úrokových sazeb. Jak jsme viděli, ekonomika je poháněna výdaji, přičemž dnes je jich většina na dluh. Pokud se však zvednou úrokové sazby, omezí se dluhová aktivita a nastává tzv. credit crunch. Ekonomika se zpomalí. Toto zpomalení však zasahuje celý finanční systém, a to především banky. Právě ty jsou typickým druhem finančního aktiva, které není dobré mít v portfoliu, když se blíží tento druh krize.

Současné utahování sazeb ještě krizi nevyprovokovalo. Podle růstu amerického HDP a vývoje tamní nezaměstnanosti se zdá, že je ještě daleko. To může být pravda, na druhou stranu jak jsme řekli výše, krize většinou přijde až několik týdnů nebo měsíců po otočce Fedu. Americká centrální banka již velkou část své práce vykonala. Sazby ještě porostou, ale víc než čtyři zvednutí nás zřejmě nečekají. Obrat je tedy relativně blízko.

Co nakupovat v případě tohoto druhu finanční krize?

Tento typ krize je mnohem nebezpečnější. Jednak trvá daleko déle než ta finanční, která je vázaná na vnější příčinu, a taktéž většinou zasáhne celý finanční systém na nečekaném místě. Dnes by to byla například oblast umělé inteligence. Místo odkud přijde další krize není lehké určit.

Proto platí obecná zásada, že velmi dobré jsou defenzivní akcie (dividendoví aristokraté, dividendové akcie, ETF defenzivních sektorů), hlavně společností, které prodávají základní spotřební zboží, na němž je těžké šetřit. Nicméně osobně jsem již dnes vůči této klasické myšlence skeptický, chování spotřebitelů se totiž za posledních deset let radikálně proměnilo. Jak říká sám Warren Buffett, dnes si lidé koupí radši nový Iphone než druhé auto.

Další možností je diverzifikace klasickými defenzivními aktivy, jako jsou zlato nebo dluhopisy. V případě zlata jsem ovšem taktéž trochu skeptický. Hodně se sice mluví o tom, že země BRICS by je měly použít na novou měnu, ale to jsou zatím spekulace. Rozšíření BRICS podle mě ještě víc oddálilo projekt společné měny. Zlato se zatím nejeví jako zachránce v době krize. Stejně tak je jeho současná cena příliš vysoká, aby byla výhodná pro dobrý nákup.

Poslední možností zůstávají dluhopisy, a to zejména ty státní. Cyklus zvedání sazeb se blíží ke konci. Jediným rizikem je snižování hodnocení ratingovými agenturami. Věřitelé mohou žádat větší výnosy. To by samozřejmě cenu dluhopisů tlačilo dolů. Výhodnější než evropské nyní vypadají americké dluhopisy, a to nejenom kvůli tomu, že nabízejí větší výnos. Eurozóna je daleko víc náchylná na vnitřní problémy, protože jde o sdružení zemí s různou výší zadlužení. Riziko rozpadnutí eura existuje a mělo by být započítané ve výnosech dluhopisů. To v současnosti není, a proto jsou americké dluhopisy výhodnější.

Další druhy krizí

Rozpočtová krize

Rozpočtová krize je situace, kdy vláda nebo jiná veřejná instituce čelí problémům s financováním svých aktivit a závazků kvůli nedostatku finančních prostředků nebo neschopnosti dosáhnout politické dohody o rozpočtu. Stručně řečeno, výdaje jsou vyšší než příjmy. A zároveň jsou dluhy tak vysoké, že je nezle dále splácet.

Zde je podrobnější popis rozpočtové krize:

1. Příčiny:
   • Nedostatečné příjmy: Pokud daňové příjmy nebo jiné zdroje financování poklesnou pod očekávání nebo nedosáhnou potřebné úrovně.
   • Nárůst výdajů: Například kvůli nepředvídaným okolnostem, jako jsou přírodní katastrofy, vojenské konflikty nebo ekonomické recese.
   • Politické neshody: Vládní reprezentanti nemohou dosáhnout dohody o rozpočtu, což často vede k zablokování schvalování nových rozpočtů nebo k omezení výdajů.
2. Důsledky:
   • Uzavření vládních služeb: Pokud není schválen nový rozpočet, může dojít k dočasnému nebo trvalému uzavření některých vládních služeb a funkcí.
   • Zpoždění v platbách: Vláda může mít problém s včasným placením svých závazků, což zahrnuje platy zaměstnanců, dodavatelů a dalších věřitelů.
   • Ztráta důvěry investorů: Pokud se zdá, že vláda nemá kontrolu nad svým rozpočtem nebo dluhem, může to vést k poklesu důvěry investorů, což zvyšuje náklady na půjčování a může vést k ekonomické nestabilitě.
   • Ekonomické následky: Uzavření vládních služeb a další důsledky rozpočtové krize mohou mít negativní dopad na ekonomiku jako celek, zpomalit hospodářský růst a zvyšovat nezaměstnanost.
3. Řešení:
   • Dohoda o novém rozpočtu: Vládní představitelé mohou dosáhnout kompromisu a schválit nový rozpočet.
   • Zvýšení příjmů: Vláda může rozhodnout o zvýšení daní nebo o hledání nových zdrojů příjmů.
   • Snížení výdajů: Vláda může provést škrty v rozpočtu a omezit některé výdaje.
   • Externí pomoc: V některých případech může vláda vyhledat finanční pomoc od mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní měnový fond.
   • Inflační politika: Vláda může záměrně provozovat velmi inflační politiku, čímž staré dluhy de facto smaže.
   • Státní bankrot: V nejkrajnějším případě může stát vyhlásit bankrot. Respektive stát nezaplatí určitou část dluhů jako tomu bylo v případě Řecka.

Bankovní krize

Bankovní krize je situace, kdy většina nebo všechny klíčové finanční instituce v zemi čelí vážným finančním problémům, často vedoucím k bankrotu nebo k likvidaci. Toto ohrožení bankovního systému může mít hluboký dopad na ekonomiku a může vyžadovat zásah vlády nebo centrální banky.

Zde je podrobný popis bankovní krize:

1. Příčiny:
   • Nadhodnocení aktiv: Banky mohou mít v bilanci nadhodnocené aktiva, často v důsledku bubliny na trzích, jako byla např. nemovitostní bublina.
   • Špatné úvěrové praktiky: Banky mohou poskytnout příliš mnoho rizikových půjček, které dlužníci nejsou schopni splácet.
   • Nedostatečný kapitál: Banky nemají dostatek kapitálu k pokrytí ztrát ze špatných půjček nebo jiných ztrátových investic.
   • Kontagion: Krize v jedné bance může vyvolat paniku mezi vkladateli a investory v jiných bankách, což vede k hromadnému výběru vkladů.
   • Nedostatek důvěry: Pokud se ztratí důvěra v bankovní sektor, může to vést k hromadným výběrům vkladů a neschopnosti bank získat financování.
2. Důsledky:
   • Bankovní kolaps: Bez zásahu může dojít k bankrotu některých nebo všech klíčových bank.
   • Ekonomická recese: Bankovní krize může způsobit pokles úvěrování, což zpomaluje ekonomickou aktivitu a může vést k recesi.
   • Ztráta důvěry: Důvěra v finanční systém může být poškozena na dlouhou dobu, což může zpomalit ekonomickou obnovu.
   • Náklady pro daňové poplatníky: Pokud vláda zasáhne, aby zachránila bankovní sektor, může to mít významné fiskální náklady, které nesou daňoví poplatníci.
3. Řešení:
   • Rekapitalizace bank: Vláda nebo centrální banka může poskytnout finanční prostředky bankám, aby zvýšila jejich kapitál.
   • Převzetí nebo likvidace bank: Regulátoři mohou převzít nebo likvidovat banky, které jsou v závažných potížích.
   • Záruky vkladů: Vláda může poskytnout záruky za vklady, aby zabránila hromadnému výběru vkladů a obnovila důvěru.
   • Regulační reformy: Po krizi může být potřeba zpřísnit bankovní regulaci a dohled.

Měnová krize

Měnová krize je typ finanční krize, která se vyskytuje, když dochází k prudkému poklesu hodnoty národní měny. Taková krize může být vyvolána různými faktory, včetně ekonomických, politických nebo spekulativních, a může mít vážné důsledky pro ekonomiku postižené země.

Zde je podrobný popis měnové krize:

1. Příčiny:
   • Nerovnováha v platební bilanci: Trvalý deficit v běžném účtu platební bilance může vést k nedostatku devizových rezerv a tím způsobit tlak na národní měnu.
   • Vysoký zahraniční dluh: Pokud země má vysoký zahraniční dluh a problémy s jeho splácením, může to vyvolat nedůvěru investorů a tlak na její měnu.
   • Spekulace: Pokud spekulanti očekávají, že měna klesne, mohou začít masivně prodávat tuto měnu, což způsobí její pokles.
   • Politická nestabilita: Události, jako jsou politické krize, mohou způsobit, že investoři ztratí důvěru v ekonomiku země a stáhnou své investice.
   • Nesprávná měnová politika: Příliš volná měnová politika může vést k inflaci a znehodnocení měny.
2. Důsledky:
   • Inflace: Prudký pokles hodnoty měny může zvýšit náklady na dovoz a způsobit inflaci.
   • Zvýšení úrokových sazeb: Centrální banka může zvýšit úrokové sazby, aby bránila měnu, což může zpomalit ekonomický růst.
   • Ekonomická recese: Měnová krize může vést k poklesu důvěry, zvýšení úrokových sazeb a kapitálových útěků, což může způsobit ekonomickou recesi.
   • Problémy s dluhem: Pokud je dluh denominován v cizí měně, pokles hodnoty domácí měny může zvýšit dluhovou zátěž.
3. Řešení:
   • Zásah centrální banky: Centrální banka může prodávat devizové rezervy, aby podpořila měnu.
   • Zvýšení úrokových sazeb: Aby se bránila měna a omezil kapitálový útěk.
   • Zahraniční pomoc: Postižená země může vyhledat finanční pomoc od mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní měnový fond.
   • Omezení pohybu kapitálu: Vláda může dočasně omezit pohyb kapitálu přes hranice, aby zabránila kapitálovým útěkům.

Měnové krize mohou být způsobeny různými faktory a často vyžadují rychlé a koordinované kroky vlády a centrální banky k jejich řešení. Historicky byly některé z největších ekonomických krizí ve skutečnosti měnovými krizemi, například Asijská finanční krize v roce 1997.

Závěr: Krize, škola života

Krizí se přirozeně bojíme. Investování je však o odvaze a schopnosti nést přiměřené riziko. U investování spočívá právě v tom, že si připustíme riziko a realitu krizí. Jakmile se oprostíme od strachu z toho, že nás krize donutí změnit a opustit staré návyky, budeme ji vnímat jako příležitost ke změně. A změna je život.

Často kladené otázky (FAQ)