Dedolarizace globální ekonomiky. Je dolar skutečně na ústupu, nebo jde o mýtus?

Dolar je ohrožen. Mnoho zemí horečně zkoumá metody, jak obchodovat bez americké měny. Tato situace vyvolává nejistotu. Podaří se aktivu, které téměř osm desetiletí vládlo finančnímu světu, udržet si i nadále své dominantní postavení?

Snahy o omezení hegemonie dolaru a dosažení dedolarizace nejsou nové. Je to něco, o čem se diskutuje a co se analyzuje již několik let. V současné době se ovšem objevilo více událostí, které vyvolávají vážné pochybnosti o tom, zda Spojené státy dokáží dolar na pozici krále světové ekonomiky udržet.

Dolar na ústupu, je dedolarizace fakt nebo mýtus?

Z pohledu několika analytiků již dedolarizace probíhá. Většina z nich se však shoduje na tom, že k ní nedojde okamžitě, ale postupně. Může trvat desítky let nebo dokonce celé generace.

Jiní ekonomové naopak myšlenku, že dolar začal ztrácet svůj status rezervní měny, odmítají. Jako důvod uvádějí mimo jiné dominantní postavení americké měny v mezinárodním obchodě a také skutečnost, že se jedná o aktivum, které je rezervní měnou centrálních bank ve všech koutech světa.

V období od roku 2023 však došlo k řadě klíčových událostí, které naznačují, že dedolarizace světové ekonomiky se zrychluje.

“Bye-bye dollar…” oblíbená to věta Číny, Ruska, Brazílie a dalších zemí

Nově dosáhla dynamika globální dedolarizace svého vrcholu. Na jedné straně Čína a Rusko podepsaly obchodní dohodu, která se odpoutává od dolaru a zaměřuje se na čínský jüan jako hlavní měnu pro obchod v různých odvětvích.

Od tohoto okamžiku se od Latinské Ameriky přes Afriku, Blízký východ, Evropu, Asii a stále více zemí pouští do plánů (nebo realizuje programy), které mají dosáhnout jejich dedolarizace.

V tomto smyslu upoutala pozornost světa skupina rozvíjejících se ekonomik tvořená Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou (BRICS). Ta koncem března oznámila vytvoření alternativního ekonomického systému, jehož součástí má být nová rezervní měna.

Pozornost se na toto oznámení soustředila proto, že se jedná o největší země světa, a to jak z hlediska rozlohy, tak počtu obyvatel. Dohromady představují 32 % světového HDP. Odhaduje se, že do roku 2030 dosáhnou přibližně 50 %.

Kromě toho HDP zemí BRICS a jejich potenciální měny představují zatím největší hrozbu pro dominanci amerického dolaru. Navíc tyto země již v HDP (v paritě kupní síly) předstihly země G7.

V roce 2014 založily země BRICS “Novou rozvojovou banku” (NDB) se základním kapitálem 50 miliard amerických dolarů. Ta má sloužit jako alternativa ke Světové bance a Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).

Mají také dohodu o podmíněných rezervách vytvořenou na podporu přidružených zemí v platebních potížích.

Tyto instituce, alternativy k MMF a Světové bance, jsou zřejmě atraktivní i pro další země, které jsou připraveny do klubu BRICS vstoupit. Patří mezi ně Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Egypt, Alžírsko, Argentina, Mexiko a Nigérie.

Peníze jako zbraň studené války mezi Čínou a Spojenými státy

Ekonom Nouriel Roubini se domnívá, že studená válka mezi Spojenými státy a Čínou je každým dnem horší. Z jeho komentářů vyplývá, že součástí čínského plánu na nové vymezení globální nadvlády je využití finanční krize (které Spojené státy čelí) k podkopání role dolaru a jeho nahrazení jüanem, jak jen to bude možné.

Čína stále více prosazuje jüan jako měnu pro obchod s ropou. Tím zpochybňuje vedoucí postavení dolaru na komoditních trzích a snaží se oslabit hegemonii USA.

V tomto ohledu se Spojené státy tak trochu střelily do vlastní nohy, když uvalily sankce na Rusko, izolovaly jeho banky od Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT) a fakticky mu odřízly přístup do mezinárodního finančního systému. Tímto krokem vyslala americká vláda světu zprávu, že dolar a americká ekonomika již nejsou pro zájmy států bezpečné.

Od té doby se zvýšil objem mezinárodního obchodu s použitím jiných měn. Například Indie a Rusko nyní mohou obchodovat v rupiích prostřednictvím bank v Dubaji.

Čína rovněž podporuje využívání vlastních alternativních platebních systémů, jako je například systém přeshraničních mezibankovních plateb (CIPS), s cílem vytvořit životaschopnou alternativu k systému SWIFT pro mezinárodní transakce.

Používání amerického dolaru jako zbraně prostřednictvím sankcí je jedním z prvků, které dávají impuls k dedolarizaci světové ekonomiky. Republikánský senátor Marco Rubio se domnívá, že do roku 2028 již nebudou sankce ze strany Spojených států předmětem diskuse.

Bude tolik zemí, které budou provádět transakce v jiných měnách než v dolaru, že nebudeme mít možnost je sankcionovat.

Bitcoin a zlato jako alternativy k USD na vzestupu

Podle ekonoma Stephena Jena s přibývajícím počtem zemí, které hledají alternativy k dolaru, ztrácí americká měna stále rychleji svůj rezervní status.

Na dolar nyní připadá přibližně 58 % celkových světových oficiálních rezerv. Jde o pokles ze 73 %, které měl v roce 2001, kdy byl nesporně hegemonní rezervou.

Odhaduje, že podíl amerického dolaru jako globální rezervní měny bude klesat desetkrát rychleji, než je průměrné tempo posledních 20 let.

Centrální banky v Číně, Rusku a dalších zemích se zbavují svých dolarových rezerv, aby mohly nakupovat zlato. Jejich přístup k tomuto aktivu v prvních měsících roku 2023 přinesl rekordní čísla, neboť hlavní finanční subjekty USA za tu dobu nakoupily více než 120 tun zlata.

Na vzestupu jsou dvě alternativy k americkému dolaru: Bitcoin a zlato. V Africe se Bitcoin prosazuje natolik, že by se kryptoměna mohla stát běžným aktivem na celém kontinentu. Marius Reitz, generální ředitel pro oblast Afriky kryptoměnové burzy Luno, k tomu uvedl:

Myslím, že v budoucnu, přibližně za 10 let, by mohla nastat situace, kdy země začnou deklarovat bitcoin jako zákonné platidlo.

Data navíc naznačují, že se počet obyvatel Afriky zdvojnásobí ze současných 1,3 miliardy na 2,6 miliardy a to již do roku 2050. Západní populace naopak neustále ubývá.

Vliv Spojených států jako globálního lídra slábne

Rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky rychle rostou a mají velký hospodářský potenciál. Trend globální multipolarizace je stále zřetelnější a představuje základní hnací sílu dedolarizace.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová v této souvislosti uvedla, že s tím, jak stále více zemí má tendenci zvyšovat držbu jüanu jako rezervy, klesá jejich závislost na americkém dolaru a euru. Tímto prohlášením dala jasně najevo, že americký dolar a euro se jako mezinárodní měna používají stále méně.

Uvedla také, že spor mezi USA a Čínou “vyostřuje napětí” a otřese “dominancí” dolaru.

Zmínila, že Čína se stala největším světovým vývozcem, v důsledku čehož se stále více zemí přiklání k používání jüanu v mezinárodním obchodě. Používání dolaru se naopak snižuje a údaje zatím žádnou výraznou změnu nenaznačují. Status dolaru jako mezinárodní měny by již neměl být považován za samozřejmost.

Její komentáře odrážejí širší obavy, že rostoucí politické napětí zatíží světovou ekonomiku narušením dolarového obchodu.

Začátek nového světového řádu

Uznávaný ekonomický analytik Ramón Casilda Béja přímo říká:

Jsme svědky zrodu nového světového měnového řádu, který nakonec oslabí současný systém založený na dolaru a povede k vyšší inflaci na Západě.

Jeho analýza se zaměřuje na skutečnost, že “západní centrální banky, které jsou vězni sankcí uvalených jejich vlastními vládami, nebudou schopny poskytnout podporu, jako je nouzová likvidita potřebná k překlenutí tržních mezer“.

Upozorňuje však, že Čínská lidová banka (People’s Bank of China, PBOC) takovým omezením nečelí. Nachází se ve velmi výsadním postavení, což by mohlo otevřít cestu k dedolarizaci světové ekonomiky.

Sama Světová banka uznává, že ekonomika založená na americkém dolaru selhává. Dostala se tak do období, kdy chudoba prudce roste a zdroje pro řešení budoucích problémů se zmenšují.

Se stejnou intenzitou, s jakou se dnes hovoří o dedolarizaci ekonomiky, se často zdůrazňuje i zrod nového světového řádu. Ten ve hře ponechává několik měn, které by mohly obsadit (po dolaru) uvolněný trůn: euro, čínský jüan nebo Bitcoin. Analytik Zoltan Pozsar z renomované švýcarské finanční instituce Credit Suisse ohledně Bitcoinu říká:

Ze všeho, co se děje, bude těžit Bitcoin.

Aktuální cenu Bitcoinu a dalších kryptoměn můžete sledovat i zde na KMC.

Závěrem: Dedolarizace je způsobena mnoha faktory

Vlna dedolarizace v rozvíjejících se ekonomikách je způsobena především několika faktory:

V posledních letech se objem ekonomiky rozvíjejících se zemí stále zvyšuje a globální ekonomická struktura vykazuje tendenci k diverzifikaci. Tak významnou měrou roste vliv měn, jako je euro, japonský jen, čínský jüan či Bitcoin, jakožto decentralizovaného finančního systému. Podle tohoto scénáře hledá globální měnový systém alternativy.