Bitcoin je závislý na rozsáhlé těžební infrastruktuře. Nedávné zásahy Číny do této infrastruktury výrazně zviditelnily problém, který tu už nějakou dobu je. Zásah země proti kryptoměnám není novinkou, spíše jde o tvrdší zopakování dřívějších stanovisek.
Achillova pata
Těžba Bitcoinu (BTC) je závislá na velkých průmyslových těžebních farmách a je z velké části soustředěna v Číně, na kterou připadá 65 % celosvětového hash rate. Výroba zakázkového hardwaru v Číně tento trend podpořila, přičemž každý druhý vyrobený ASIC je distribuován čínským těžařům. Toto omezení způsobilo na trzích s BTC značný zmatek.
Rychlost hašování v síti Bitcoin klesla na dvanáctiměsíční minimum a další provincie nařídily těžařům, aby ukončili činnost. Nejistota ohledně toho, co se může stát se zabaveným těžebním hardwarem, těžce zasáhla celou síť. Jedná se o obrovskou ztrátu pro to, co bylo pro čínské těžaře mnohamiliardovým odvětvím.
Politický postoj Číny vůči Bitcoinu usiluje o “finanční stabilitu a sociální pořádek” a je pravděpodobně výsledkem geopolitických zájmů souvisejících s touhou odstranit konkurenci vlastní národní digitální měny, digitálního jüanu, a to vedle deklarovaných cílů snížit emise uhlíku a přesměrovat energii do jiných odvětví. Rychlý zásah ukázal, že závislost Bitcoinu na těžebních farmách průmyslového rozsahu, dodavatelských řetězcích hardwaru a elektřiny může být jeho Achillovou patou.
Decentralizace selhala
Hardware vždy představoval hlavní zranitelnost decentralizované infrastruktury. V krypto sítích založených na blockchainu, které fungují na konsensuálním algoritmu proof-of-work (PoW), jako je Bitcoin, se společně dohodnutý záznam transakcí opírá o distribuovanou síť počítačů.
To je zranitelné vůči strukturálním zneužitím, včetně koncentrace těžby v průmyslových továrnách v určitých zeměpisných oblastech (např. v Číně), “předtěžby” kryptoměn pomocí modernizovaného hardwaru, který ještě není k dispozici na širším trhu (např. nové modely ASIC), nebo zpoždění v dodavatelském řetězci.
Většina hashovací síly soustředěná v jedné zemi, závislá na drahých hardwarových sestavách a podléhající regulačním zásahům je v rozporu s “decentralizovaným” étosem Bitcoinu, který nastínil Satoshi Nakamoto. Původní vizí Bitcoinu byl systém peer-to-peer, v němž by infrastrukturu mohli provozovat jednotlivci na univerzálním počítači distribuovaným způsobem (prostřednictvím těžby na CPU), takže by nebylo možné celou síť vypnout zaměřením na jediný bod selhání.
Co se děje s hardwarem?
Těžba je v pohybu a těžaři přesouvají svůj hardware do okolních oblastí, včetně Kazachstánu a Ruska. Některé jurisdikce vstřícné ke kryptoměnám se předhánějí v tom, aby těžaře přilákaly. Na odbyt jde také hardware.
Ačkoli čínská politika vyvolala na trhu určitý strach, nejistotu a pochybnosti, může pomoci odstranit strukturální zranitelnost sítě, a proto někteří příznivci Bitcoinu zásah uvítali. Cílem příznivců Bitcoinu je dlouhodobá decentralizace. Přesto přesun hardwaru není totéž jako další decentralizace sítě a odstranění zranitelnosti vůči regulačním zásahům.
Hardware je v decentralizovaných sítích obtížný problém. Požadavek Bitcoinu na rozsáhlou infrastrukturu jej učinil zranitelným vůči politice a opatřením. I když se těžba přesune jinam, nemusí být decentralizovaná, což znamená, že by se v jiných jurisdikcích mohla dostat do ohrožení.
Závěr
Ačkoliv se vám přístup Číny nemusí líbit, je pravda, že chamtivost čínských těžařů nám ukázala, že koncentrovaná těžba je opravdu problém. Dřív nebo později by restrikce a zákazy přišly, hlavně kvůli CBDC, které je v pilotní fázi.
Občas se tu v článcích vyskytne nějaký, který je opravdovou perlou. Tohle je jeden z nich. Decentralizace selhala, satoshi vision, zabezpečení díky napojení na reálný svět jako nevýhoda…
Bravo, k tomuhle se za pár let rád vrátím 🤣
Několikrát mě napadlo, proč vlastní ten algoritmus není “proof of _human_ work”.
PoW i PoS mají dost problémů, a pokud by snad byla jakákoliv kryptoměna celosvětově adoptována, tak tyto problémy (konzumace energie, zdrojů pro vyvážení nedůvěry) budou růst do gigantických rozměrů.
Oproti tomu máme na světě hodně lidí, kteří dělají víceméně nic, a s pokračující robotozací, algoritmizací atd. budou dělat ještě větší nic (pokusy se základní příjmem ukazují, že lidé s ním jsou spokojenější, rozhodně ale ne aktivnější ani kreativnější)
Představme si algoritmus těžby/ověřování, jehož řešení je velmi jednoduché pro člověka a extrémně obtížná pro stroj (třeba taková vylepšená video-captcha).
Ověřování by probíhalo “lidskou prací” a nikdo by neměl žádné výhody, vyřeší to problém nezaměsnanosti, ušetří energii … prostě samá pozitiva a sociální jistoty …
Samozřejmě i to by mělo možné hypotetické problémy – například že by si někdo místo “průmyslových těžebních továren” mohl v Ujguristánu zřídit “průmyslové těžební gulagy”
BINGO! ;-)))
Otázka je, když už ty gulagy stejně existují, jestli je lepší aby jejich vězni lámely uranovou rudu, nebo ověřovali transakce …
Tak to zní naprosto strašidelně :-DDD