Hedera Hashgraph je jedním ze „žhavých“ kousků mezi novými kryptoměnami. V posledních měsících si mince vedla cenově velmi dobře. Proto se podrobně podíváme na to, co je to Hedera Hashgraph, proč má takovou hodnotu a jaká rizika jsou s touto měnou spojena.

Hashgraph není blockchain

Prvním, významným rozdílem od většiny krypotměn je fakt, že síť Hedera nemá strukturu blockchainu. Místo blockchainu je zde tzv. Hashgraph, který má jinou architekturu a umožňuje jiná, technologická řešení.

Architektura sítě se tak řadí mezi tzv. DAGy (Directed Acyclic Graph – podobný systém má například IOTA, NANO, anebo nově vznikající síť Fantom). Počítače v síti tak komunikují přímo mezi sebou a společně dochází ke konsensu, což umožňuje zvýšit rychlost a počet transakcí. Blockchain je naproti tomu limitován jednotlivými bloky a jejich velikostí.

Konsensu (shody na stavu sítě) se v síti dochází pomocí dvou nástrojů. První je virtuální hlasování, kdy jednotlivé uzly hlasují o konfliktních transakcích a vyberou pouze jednu. Druhým nástrojem je pak Gossip to Gossip protokol. To je v podstatě série pravidel, podle kterých se po síti šíří informace. Díky Gossip to Gossip technologii je síť velmi rychlá. Každý uzel v síti tak vysílá informace o stavu sítě všem ostatním a po určitém čase dochází ke shodě na tom, jak přesně vypadá historie sítě.

Architektura DAG je sice slibnou technologií, ale má jeden zásadní háček. Tím je centralizace. Podobně jako IOTA, tak i síť Hedery spoléhá na omezený počet účastníků tvorby konsensu.

Model řízení a ověřování transakcí

Hashgraph je, jak již bylo řečeno, DAG. To má důsledky i pro architekturu samotné sítě. Ta je sice rychlejší a podle optimistických odhadů by mohla zvládnout až 10 000 transakcí za sekundu (VISA cca kolem 2 000 TPS), nicméně je to primárně díky omezenému počtu validátorů sítě. V sítí Hedery existují dvě hlavní, řídící tělesa.

V případě ověřování transakcí jsou to samotné uzly. Tým Hedery sice slibuje vyšší decentralizaci, ale na počátku sítě se na konsensu bude podílet pouze 39 vybraných společností. Ty budou provozovat jednotlivé uzly. Do budoucna je v plánu zapojit do ověřování stavu sítě více nezávislých entit, ale to je prozatím hudba budoucnosti.

39 zmíněných společností bude tvořit Řídící radu (podobný např. Asociaci Libra v rámci projektu měny vytvořené Facebookem). Rada bude rozhodovat o klíčových otázkách v síti. To znamená, že rada bude rozhodovat o tom, jakým způsobem se celá síť bude vyvíjet. V síti Hedery tak např. nebudou možné hardforky. Bude existovat jediný systém, o kterém bude rozhodovat právě Rada.

Jednotlivé uzly tak mají právo hlasovat o konsensu a ověřovat, zda všichni dodržují pravidla sítě, ale o samotném rozvoji sítě bude rozhodovat pouze a jen Rada. Místo v Radě je na 2 roky a maximálně může jedna společnost držet takové místo 4 roky v kuse. Tím se má zajistit dostatečná decentralizace sítě.

Proč Hedera uspěje

Hedera má jednu velice konkrétní a obrovskou výhodu. Tou je Řídící Rada, která se nyní formuje z velkých společností. V rámci kryptoměn se jedná bohužel o nemilou centralizaci, nicméně pro velké, komerční subjekty může být právě taková verze digitálního, finančního systému výhodná.

Nejdůležitější jsou nicméně jména, která již Hedera do Rady získala. Prozatím je obsazeno 11 míst z 39. Největší jména jsou jednoznačně společnosti Google, Boeing, Deutsche Telecom, FIS a IBM.

Architektura a řízení systému Hedery také umožňuje jednu z kritických věcí pro střednědobý výhled a tím je schopnost vyjít vstříc legislativě a regulacím. Díky tomu, že celý systém bude řízen velkými korporacemi, tak bude mít dostatek možností a kapacit k tomu, aby byl systém Hedery kompatibilní s regulacemi na úrovni jednotlivých států.

Hedera nabízí standardní služby, které jsou běžné pro smart kontrakt platformy, jako je ETH, NEO, Tezos a další. Navíc ovšem poskytuje integrovanou službu v podobě „decentralizovaného“ úložiště dat. Zde jsou ale na místě pochyby o tom, zde je úložiště doopravdy decentralizované, protože samotná platforma je nyní těžce centralizovaná.

Proč Hedera neuspěje

Hedera má několik velmi problematických částí. V první řadě je to decentralizace sítě a obrovský vliv řídící struktury. Obyčejný uživatel, ale ani provozovatelé uzlů či vývojáři prakticky nemá v síti žádné slovo a vše důležité rozhoduje Rada a to včetně monetární politiky systému. To znamená, že se může např. změnit celkový objem mincí v síti.

HBAR je nativní mincí sítě. Té je v oběhu pouze miniaturní frakce. V oběhu se nachází 6.3 % z celkového množství mincí HBAR. Celkový počet mincí (může se ale změnit dle vůle Rady) je 50 000 000 000 a v oběhu je nyní 3.3 miliardy HBAR.

Dalším problémem je nejistota v podobě využití modelu DAG. Prozatím neexistuje dlouhodobě fungující, decentralizovaný DAG. Tato technologie nemá ověřenou funkčnost, jako je to u technologie blockchain. Největším DAGem je prozatím stále IOTA (alespoň podle tržní kapitalizace) a ta má stále mnoho problémů a je fakticky centralizovaná.

Závěr

Hedera Hashgraph je projektem, který má být digitální a finanční, a to pro všechny. Prozatím se ovšem zdá, že cílovou skupinou jsou primárně korporace. A to je v pořádku. Korporace pravděpodobně najdou dostatečné využití pro síť, kterou budou mít společně pod kontrolou. Pro běžného uživatele ovšem vznikají rizika, kdy se muže obávat všemocné Rady a absence decentralizace.

HBAR má katastrofální, tokenovou ekonomiku, kdy většinu mincí drží společnost Swirlds, která stojí za vývojem sítě Hedera. K provozu uzlu je potřeba stakování mince HBAR. V počátcích sítě nicméně provoz sítě zajišťuje Rada a primárně pak společnost Swirlds, která má jako jediná pevné místo v Radě.

Síť Hedera tak nápadně připomíná Ripple a XRP, kdy jedna firma kontroluje většinu sítě díky vlastnictví tokenů. Dá se očekávat, že společnost Swirlds bude postupně mince HBAR prodávat podobně, jako to dělá společnost Ripple.

Hedera Hashgraph je tak lákavá pro korporace, ale má velká rizika v podobě centralizace a obrovské moci na úrovni Rady. Pokud zvažujete nákup, tak je nutné zvážit také všechna rizika.