Jak bylo avizováno, připravil jsem pro vás 3. část rozcestníku se vzdělávacími články, které jsem zpracoval pro Kryptomagazín. Zase jenom pro zopakování, účelem těchto článků je, aby mí čtenáři a sledující měli relevantní podklady k tématům a pojmům, se kterými v analýzách operujeme.
V 1. části rozcestníku jsme se vůbec nedostali k technické analýze, což jsme napravili již ve 2. části rozcestníku. Ve 3. části se spíše zaměříme na témata, která nejsou až tolik důležitá jako v předchozích dílech, ale je určitě velkou výhodou je znát.
1. Burzovní psychologie
Na burzovní psychologii jsem dohromady napsal rovnou čtyři články. Ta psychologie je na trhu též velmi důležitá, ale není tak dobře uchopitelná jako témata v prvních dvou dílech rozcestníků. Určitě se ale vyplatí zaměřit na Kostolanyho burzovní psychologii.
Od Kostolanyho jsem četl dvě knihy a musím říct, že to byly jedny z nejlepších publikací, které jsem četl, a patřily do odvětví kapitálových trhů. Kostolanyho burzovní teorie je vcelku jednoduchá na pochopení. Její platnost ve svých textech opakovaně dokazuje na empirických příkladech.
Kostolanyho burzovní psychologie – roztřesené vs. pevné ruce
Do značné míry je Kostolanyho práce sice dost anekdotická a je třeba ji proto brát částečně s rezervou. Na druhou stranu je to výborná sonda do jeho života, burzovní historie a burzovních manipulací. Mimo jiné jsou jeho argumenty skutečně výborné a uměl vážně dobře psát. Kromě přečtení tohoto článku proto doporučuji, aby si každý jeho knihy na burzovní psychologii sehnal. Na českém trhu jsou pořád k mání.
Psychologická analýza – Keynesova spekulativní rovnovážná hypotéza
Keynesova spekulativní rovnovážná hypotéza je asi vůbec první kodifikovaný koncept pro sentiment analýzu burzovního trhu. Keynes uvedenou hypotézu poprvé nastínil ve své publikaci Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz. V rámci jeho práce se nejednalo o stěžejní téma, ale na stranu druhou hodně pracoval s psychologií – nebyl jako (neo)klasici, kteří počítali s racionalitou. Respektive v krátkém období se trhy mohou dostat pod kontrolu psychologických faktorů. Je to dáno i tím, že investoři se většinou zaměřují právě na krátké období.
Psychologická analýza na finančním trhu je vůbec první můj článek na burzovní psychologii. Je zde vysvětleno, co vlastně psychologická analýza obnáší. V příspěvku je i zmíněno dílo Gustava Le Bona zvané Psychologie davu. Jeho práce se stala primárním podkladem pro přístupy analýz burzovní psychologie. Sám jsem knihu četl dvakrát a i přes své stáří (1885) je pořád plná užitečných poznatků.
Co se ještě týče samotného článku, zmínil jsem v něm i různé sentiment indikátory. Konkrétně jde o Crypto Fear & Greed Index, Risk off a Risk on, index „strachu“ VIX a Bull & Bear indikátor.
Poslední článek na psychologickou analýzu je Drasnarův koncept. Mne osobně uvedená teorie nijak moc nenadchla a v podstatě to není nic nového oproti předešlým koncepcím. Bohužel se mi nepovedlo sehnat původní knihu (Hazardní hry: Úvod do spekulace s cennými papíry) autora, který byl mimo jiné Čech, jež na konci 70. let emigroval na západ. Takovou zvláštností je, že Jiří Drašnar byl spíše spisovatel a umělec. Věnoval se však vícero tématům, na které psal své knihy.
2. Makroekonomická analýza
Dost jsem váhal, jestli by neměla být makroekonomická analýza už v 1. části rozcestníku. Ale nakonec to nechávám zde. V článku je stručně řečeno, na co se primárně zaměřit – výstup ekonomiky (HDP), fiskální politika, peněžní nabídka, úrokové sazby a inflace. Čili jsou to samostatná témata, která jsou uvedená ve zmíněné 1. části. Čili tento článek je jenom takové rozšíření pro lepší chápání kontextu.
Makroekonomická analýza finančního trhu – co ovlivňuje kurzy?
3. Investiční bubliny
Na druhé místo jsem posadil investiční bubliny, které velmi úzce souvisí právě s burzovní psychologií. V rámci příspěvku je vysvětleno, co vlastně investiční bublina vůbec je. Jsou tu zmíněné různé souvislosti.
Investiční bublina – jak ji snadno rozpoznat a v čem spočívají rizika?
Je zde i trocha teorie v podobě anatomie investiční bubliny, která je znázorněna i na konkrétním příkladu – tzv. dotcom bubliny. Ke konci je ještě zmíněná souvislost s fundamentem.
4. Finanční krize
Finanční krize má opětovně souvislost s předešlými tématy, což není přirozeně náhoda. Snažím se, aby témata spolu souvisela. V rámci článku jsem popsal, co vlastně finanční krize je. Respektive z hlediska makroekonomie. Nezapomněl jsem v textu zdůraznit, že nestačí sledovat pouze HDP.
Dále jsou v článku zmíněny příčiny krizí, které lze rozdělit na bankovní, dluhové, měnové a systematické. Nechybí ani zmínění několika nejznámějších finančních krizí z historie.
5. Risk-on a risk-off
Risk-on a risk-off je označení pro tržní nastavení, které reflektuje sentiment investorů. Respektive se analytik snaží zjistit, jaké očekávání mezi investory zrovna převládá. Je zde tudíž prvně vysvětleno, o co vlastně jde. Následně je na konkrétních příkladech znázorněno, jak risk-off a risk-on identifikovat. Není to úplně jednoduché a chce to nějakou praxi, protože bez chápání souvislostí to nepůjde.
Risk-on a Risk-off – jak poznat sentiment trhu a proč je to užitečné?
6. Safe Haven
Pojem Safe Haven je skoro každému asi znám. Jde prostě o aktiva a instrumenty, které lze pokládat za bezpečný přístav, když panuje hospodářská nejistota. Prvně je vůbec pojem stručně definován. Krátké zamyšlení, zda je bitcoin Safe Haven. A uvedení konkrétních příkladů. Téma není vůbec komplikované, takže se vyplatí si text projít.
7. Hospodářský cyklus
Hospodářský cyklus navazuje na makroekonomickou analýzu a další makro témata z 1. části rozcestníku. Hospodářský cyklus ovlivňuje průběh na finančních trzích, protože reálná ekonomika a finanční trh jsou spojené nádoby. Každý hospodářský cyklus má své fáze, které jsou v rámci článku rozebrány.
