Psychologická analýza – Keynesova spekulativní rovnovážná hypotéza

Psychologická analýza (sentiment analýza) je velmi specifickým přístupem pro analýzu finančního trhu, kde nás primárně zajímá sentiment tržních účastníků. V úvodním článku na psychologickou analýzu jsme si tuto problematiku rozebrali spíše v obecnosti, ale nyní se zaměříme už na nějaký konkrétnější přístup – spekulativní rovnovážná hypotéza. Jedná se o vůbec první teoretický přístup k psychologické analýze, jejímž autorem je John Keynes.

Risk-on a Risk-off – jak poznat sentiment trhu a proč je to užitečné?

Psychologická analýza – Keynesova spekulativní rovnovážná hypotéza

Spekulativní rovnovážná hypotéza, jak bylo již řečeno, je vůbec první teoretický přístup pro psychologickou analýzu. John Keynes uvedenou teorii představil ve svém asi nejslavnějším díle Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz. Keynesovu práci jsem četl už dvakrát, takže jsem si samozřejmě všiml, že klade velký důraz na psychologii investorů. Respektive vnímá jejich iracionalitu, díky čemuž se právě významně lišil od klasické a neoklasické školy, která trvala na tom, že se všichni chováme racionálně.

Čili Keynes vůbec poprvé v historii považoval spekulativní chování investičního publika za jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících akciový trh a investice celkově. Keynes byl zkrátka výrazně ovlivněn Velkou hospodářskou krizí, která začala jako spekulativní bublina ke konci 20. let minulého století. Viděl prostě na vlastní oči, jak se miliony lidí chovají naprosto bezhlavě.

Keynes ve své práci tvrdil, že soustavně narůstá podíl akcií, které drží investoři a spekulanti, kteří k tomu nemají dostatečné znalosti. Čili nejsou schopni aktiva kvalifikované ohodnotit a spravovat. Jako hlavní argument uvádí, že masy investorů reagují neadekvátně na události, které reálně nemají vůbec žádný vliv na hodnotu. Nebo jsou třeba rychle pomíjivé. V důsledku psychologie jsou ovšem trhy vysoce volatilní, i když k tomu není racionální důvod.

Keynes přišel na něco, co my v grafech vídáme poměrně často. Vyjde nějaká zpráva, která ve skutečnosti nemá na valuaci trhu žádný vliv, ale volatilita přesto významně stoupne. Dokonalým příkladem je pumpa a následný dump na Bitcoinu z konce ledna 2021. Což bylo způsobeno tím, že Elon Musk si přidal na Twitter hashtag #Bitcoin.

V případě, že na trhu roste počet špatně informovaných a slabě kvalifikovaných investorů, roste i davová psychologie. Tento typ investorů je na trzích vždy nejvíce zastoupen v obdobích, kdy je ekonomika v závěru konjunktury. Čili se jedná o nejvíce volatilní časy na finančních trzích.

Dowova teorie

Důraz na krátké období

Z výše psaného tedy vyplývá, že Keynes nepředpokládal absolutní iracionalitu na trhu. Teorie kalkuluje s tím, že jsou zde dva póly, které se soustavně bijí o kontrolu nad trhem – proto spekulativní rovnovážná hypotéza. Za normálních okolností tudíž na trhu operuje více investorů, jež jsou kvalifikovaní.

Ovšem spekulativní mánie jsou typické tím, že trh je pod kontrolou investorů, kteří nejsou vybaveni dostatečnými znalostmi a propadají snáze davovým emocím. A právě tyto emoce investorů jsou v krátkodobém horizontu klíčové pro odhad budoucího kurzového vývoje.

Keynes ve své teorii zastával postoj, že většina investorů je především orientovaná na krátké časové období. Z toho taky vychází jeho známé rčení „In the long run we are all dead“. Což je hodně často špatně interpretováno. Keynes vychází z toho, že lidský život je příliš krátký a proto se každý snaží rychle zbohatnout. Rychlé, ale rizikové zisky jsou proto pro člověka mnohem větší lákadlo, než zisky na které musí čekat léta.

Leč větší důraz na krátkodobý horizont je dán i tím, že dlouhodobější prognózy ohledně odhadu budoucích výnosů a hodnoty investice jsou obtížné a vskutku málo přesné. Pokud je navíc investice dlouhodobého charakteru, investor potřebuje mnohem větší likviditu. Pokud je investice zaměřena na delší časový horizont, je třeba mít k dispozici dostatečný objem finančních prostředků.

Spekulace vs. podnikavost

Keynesova teorie odlišuje pojmy spekulace a podnikavost. Spekulaci definuje jako to investiční rozhodování, které se primárně řídí dle kolektivní psychologie. Podnikavost naopak vychází z toho, že investiční rozhodování se odvíjí od fundamentální analýzy. Čili se investor snaží odhadnout budoucí výnosy, které plynou z daného investičního nástroje.

Keynesova spekulativní rovnovážná hypotéza považuje nadměrné spekulace za nebezpečné. Určitá míra spekulací se vždy najde a v malé míře nemusí být škodlivá. Nesmí jí být ale příliš. Respektive její rozsah nesmí přesahovat podnikavost. Důsledky takového stavu známe z historie velmi dobře.

Mimochodem, Keynes navrhoval, že horentní spekulace mají být potlačovány. Jediná možnost spočívala v omezeném přístupu likvidity na trh, čehož lze například dosáhnout růstem úrokových sazeb. Nebo jakkoliv omezit investorům vstup na trh. Zavést například nové daně a poplatky.

Závěrem

Jak vyplývá z celého textu, dle Keynese je psychologická analýza použitelná pouze v krátkém období. Dlouhodobé investice se primárně odvíjí od fundamentu. Psychologická analýza právě může přinést užitek menší skupině investorů, kteří se snaží provádět krátkodobé spekulace na základě obrácené psychologie – lidově řečeno plavat proti proudu.