Drasnarova psychologická analýza je další metodou, jak analyzovat sentiment na finančních trzích. V podstatě je gró této metody stejně rozšířené jako u předchozích koncepcí – Keynesova teorie a Kostolanyho přístup. Drasnar při zpracování tohoto přístupu používal pojmy, které nyní všichni známe – strach a chamtivost.
Drasnarova psychologická analýza
Drasnarova psychologická analýza pracuje s pojetím, které počítám s tím, že proces růstu/poklesu kurzů akcií je důsledkem působení dvou protichůdných vlastností, kterými disponuje každý účastník trhu. Jde o přirozené pudy jako je chamtivost a strach.
V závislosti na tom, jaké pudy u tržních účastníků zrovna převládají, se vyvíjí kurzový vývoj na akciovém trhu. Pokud tedy převládá chamtivost, kurzy akcií stoupají. Když však dominuje strach, kurzy akcií jdou logicky dolů.
Chamtivost je pudem člověku vlastním, neboť jde vlastně o silnou touhu vlastnit velké bohatství. Čili, čím je člověk ve skutečnosti bohatší, ta touha je čím dál silnější. Samotná chamtivost je velkým pohonem pro růst kurzů akcií, protože stimuluje poptávku.
Pokud hodnota aktiv v portfoliu roste, chamtivost jde úměrně tomu nahoru. Jedná se vlastně o jakousi zacyklenost, která se nepřeruší, dokud kurzy akcií nezačnou významněji klesat. Čili popsaný rostoucí trend trvá do chvíle, kdyje chamtivost dostatečně silná. Nicméně s rostoucí hodnotou bohatství investorů začnou stoupat i obavy.
Chamtivost investorů je tudíž rychle vystřídána strachem ze ztráty nabytého bohatství. S tímto strachem bývají spojeny zárodky paniky, jež se společně se strachem rozšíří celým davem investorů. To se projeví jako spěšné prodeje akcií, které investoři doposud vlastnili. Strach logicky vyústí v silnou nabídku, která zcela absorbuje poptávku. Trend se překlopí a kurzy akcií klesají, což je navíc umocňováno sílícím strachem vyplývajícím z obav ze ztráty bohatství.
Chamtivost střídá strach, strach střídá chamtivost. Spolu s tím se mění kurzové trendy – vzestupné (chamtivost) a klesající (strach). Popsaný průběh je vizualizován v přiloženém grafu na trhu s bitcoinem. Uvedené fáze se ovšem vzájemně liší délkami svého trvání v závislosti na tom, jak rychle se chamtivost a strach střídají, resp. jak rychle se mění pocity davu.
Drasnarův koncept proto zase radí, že dobrý investor by měl jít jednoduše proti davu. Čili využije strachu a chamtivosti ostatních ve svůj prospěch. Všichni asi znáte Buffettovo „Když jsou ostatní chamtiví, je třeba se bát. Když se ostatní bojí, je potřeba být chamtivý“. Buffett víceméně celý koncept popsal ve dvou větách.
Autor ještě konstatuje, že pro člověka je hrozně lehké podlehnout strachu nebo chamtivost, ale není schopen si přiznat prohru a související omyly. Což je právě pro každého tržního účastníka nesmírně důležité. Pokud udělá chybu, něco se nevyvede podle plánu, je žádoucí celou situaci rozebrat a přijít na to, kde udělal chybu. Ale to samozřejmě nejde bez toho, aniž by si investor přiznal, že je chyba na jeho straně. Většina retailových investorů dělá opak – vinu shazuje na trh nebo na náhodu.
Závěrem
Drasnarova psychologická analýza není vůbec nic složitého na pochopení. Je to dost možná dáno i tím, že Jiří Drašnar nebyl žádný finančník, ani ekonom. Dle jeho životopisu byl spíše umělec, režisér a filozof. Dle publikací, které vydal, se i věnoval sociální psychologii.
Zní to strašně jednoduše – jít proti proudu. Ale ve skutečnosti to vůbec jednoduché není, jak asi všichni víme🙂 Mně se zatím osvědčuje diverzifikace (cash, krypto, fyz. drahé kovy + levná hypotéka s dlouhým fixem😃). A z peněz vyhrazených na krypto být v každý moment max 50% in a zbytek nachystan v busd na burze pro případ poklesu. Vykupovat agresivně poklesy na krátkodobý swing už jsem se trochu naučil. Horší je to s tou chamtivosti😃 Ale taky už dělám pokroky a krom hodlu na trezoru při nárůstu ceny i v dlouhodobějším horizontu už tolik nevaham odprodávat. Ale je to kumšt a mám se stále hodně co učit. Štěstí, že učit se nové mne vždy bavilo snad ze všeho nejvíc🙂 Díky!
To platí však iba pri teoretických podmienkach na trhu, keď sa jedná o čistý organický trh s veľkým počtom malých účastníkoch trhu / retailu / a veľkou likviditou / nízke spready a vysoké objemy /. V praxi sú však vždy na trhu aj veľkí, silní a dominantní hráči, ktorí to viac menej manipulujú vo svoj prospech a v podstate hrajú proti davu. Takže prakticky vo výsledku je to vždy výslednica sentimentu davu a manipulácie silných. Krypto je toho učebnicovým príkladom, pričom prvé husle hrajú veľkí hráči a dav či retail len sekunduje. Forex je na tom obdobne, ale tam to robia aspoň veľké banky s reálnymi menami, a nie ako pri krypte obskúrne spoločnosti s obskúrnymi “menami”.