Dva národy, dvě vize finanční budoucnosti: “Technologická studená válka je tady – a USA nevyhrávají”, napsal nedávno spoluzakladatel Ripple Chris Larsen. Podle něj má Čína “příležitost jednou za století zbavit se amerického správcovství globálního finančního systému, včetně svého konečného cíle nahradit dolar digitálním jüanem”. Západní hodnoty otevřenosti a svobody by tak ale mohly být ztraceny.
Jako vesmírný závod
Ostatní vyjádřili podobné obavy. “Je tu nový vesmírný závod. Je to kyberprostorový závod budování a kontroly systémů a správy, který bude pohánět digitální ekonomiku,” napsala Perianne Boring, prezidentka Komory digitálního obchodu.
Je to všechno jen humbuk – silné řeči, aby jedna ze stran získala výhodu? Ti, kdo upozorňují na CBDC, mohou přehlížet některé nedávné trendy, například deglobalizaci. Spíše než nová dominantní světová měna je pravděpodobnějším řešením vzestup a expanze místních měn v decentralizovanějším světě.
Narušení globálního peněžního řádu?
Jiní vnímají čínské ambice v oblasti CBDC s obavou. “Rychlý rozvoj digitální měny centrální banky v Číně má potenciál narušit globální měnový řád”, poznamenala nedávno redakční rada Financial Times. Představuje přímou výzvu pro dominanci amerického dolaru jako světové měny.
V srpnu oznámil Peking zkušební provoz svého digitálního jüanu ve čtyřech městech – Šanghaj, Peking, Kanton a Hongkong – testovací oblast se 400 miliony lidí, což je zhruba 29 % populace země. Přibližně ve stejnou dobu oznámila americká Federální rezervní banka Boston, že bude spolupracovat s výzkumníky z Massachusetts Institute of Technology ve víceletém úsilí “vybudovat a otestovat hypotetickou digitální měnu orientovanou na použití centrální bankou”. Úsilí USA je ve srovnání s čínským pilotem nepatrné a možná roky pozadu.
Digitální jüan nemusí znamenat rozdíl
Samotná digitalizace jüanu nemusí nutně zajistit globální finanční dominanci. “Digitalizace neřeší nedostatek směnitelnosti jüanu“, řekl Andrew Collier, ředitel společnosti pro finanční výzkum Orient Capital Research a dodal, že čínská konkurence vůči dolaru je spíše dlouhodobá strategie.
Jason Brett, zakladatel a generální ředitel společnosti Value Technology Foundation, řekl:
“Co je více znepokojující na tom, že Číňané zahájili výzkum CBDC, mohou být způsoby, jak lze technologii jejich digitálního jüanu použít k průzkumu jiných zemí ve všech jejich transakcích.”
Jeden technologický sektor z mnoha
Jiní naznačují, že jakékoli finanční škody, které by Čína mohla USA způsobit, by byly omezené. Steve Mushero, americký technologický podnikatel, který založil a působí jako generální ředitel šanghajského ChinaNetCloud, řekl, že studená válka mezi USA a Čínou se může rozvíjet na mnoha frontách – nejen v oblasti technologií, ale také obchodu, ekonomiky a dokonce i lidských práv.
Pokud však vezmeme v úvahu samotný technologický sektor, “Čína si v digitálních platbách vede velmi dobře a v některých oblastech umělé inteligence, jako je sledování lidí a některé spotřebitelské věci, jako je TikTok, ale je toho málo”. V širším technologickém světě – který zahrnuje desítky, ne-li stovky oblastí – má Čína jen málo hráčů, pokud vůbec nějaké.
Budoucnost peněz
Stručně řečeno, nová rivalita mezi USA a Čínou zahrnuje více než technologii; zahrnuje také obchodní partnery, ekonomiku, geopolitiku, zbraně a lidská práva. Ale i v technologickém sektoru zaujímají digitální měny a blockchain relativně malou oblast.
Digitální měny a blockchain jsou nicméně nově vznikajícími technologiemi, u nichž se v budoucnu očekává větší růst. To znamená, že díky dalším trendům, jako je deglobalizace, může být zahájení výzkumu prvního významného CBDC přinejlepším vedlejším účinkem a v každém případě nemusí mít digitální jüan významný globální dopad.
Závěr
Blockchain se bude rozrůstat, ať se nám to líbí nebo ne. Vývoj CBDC a rivalita mezi USA a Čínou je právem nazývaná Studenou digitální válkou.
Trend deglobalizace zatím ve světě nepozoruji. I přes sílící nejistoty všechno stále směřuje k větší globalizaci. Díky digitalizaci to již zvrátit půjde těžko.
Hlavně, aby i naše „kapitány průmyslu“ (lezoucí pro mamon komoušům do rekta) a prognostiky za pár let (nebo i měsíců) Čína nevyvedla krutě z iluzí (jako se to nedávno podařilo Rusku), pokud se nevzpamatují, až nás za pomoci politických oportunistů (přeškolených svazáků a estébáků) implantují až po krk do rudého rekta … Jak zde nedávno napsal jeden kolega: “Z jedné rudé pr-ele jsme se sotva vyškrabali …. a už se do druhé rudé pr-ele vehementně cpeme.”
Konečně by si měli retardovaní a naivní obdivovatelé čínského “zázraku” (i oportunističtí západní politici) při porovnávání USA a ČLR uvědomit, že komunistická Čína je nadále totalitní stát a pro Západ de facto nadále NEPŘÁTELSKOU MOCNOSTÍ, byť se již navenek neohání Mao Ce-tungovými hesly o “zničení přežitků kapitalismu pomocí permanentní revoluce a neustálé mobilizace širokých mas” ⎼ “Naším cílem je kapitalismus zničit a vymazat ho z povrchu zemského, aby se stal záležitostí minulosti” [1:341]; “Patriotismus, komunistický národ a internacionální sympatie pro boj v jiných státech si v žádném případě neprotiřečí. Naopak, komunismus musí být intenzivně rozšiřován do jiných států, napříč celým světem.”; “Případná jaderná válka může být šancí pro světový socialismus a zhoubou pro kapitalistické zřízení. Když se stane vůbec to nejhorší a polovina lidstva zemře, druhá polovina zůstane, imperialismus bude vymýcen a celý svět se stane socialistickým” (ačkoliv ovšem portrét Velkého kormidelníka nadále dominuje průčelí Maova mauzolea na náměstí Tchien-an-men, kancelářím soudruhů z ÚV KS Číny i čínským bankovkám!).
A přesto, že čínské válečné lodi a letectvo zatím brázdí jen vody Jihočínského moře a oblohu nad ním (tedy kromě vojenských základen ve východoafrickém Džibutsku, Tádžikistánu nebo v Afghánistánu), Západ je fakticky ve válce s Čínou již několik desetiletí. Ve válce ekonomické, která stále více připomíná spíše diverzi.
Díky špinavým obchodním praktikám, dumpingovým cenám, špionáži, krádeži patentů, využívání otrocké práce a ignorování dopadů průmyslové výroby na životní prostředí (přesahujících hranice ČLR) a státnímu protekcionismu (i hlouposti převážné části spotřebitelů) čínské firmy postupně vytlačují ze světového trhu renomované západní firmy a zaplavují jej nekvalitními a nezřídka i zdravotně závadnými šunty, přičemž své zisky investují do ovládnutí klíčových segmentů západních ekonomik. Ekonomická diverze jako vyšitá. A to i bez toho, že bychom vzali v potaz výše uvedená bezpečnostní rizika, spočívající v závislosti západních komunikačních systémů na technologiích čínské provenience.
—————————————————————-
A propos:
Vzpomínám na závěrečná Bohušova slova v komedii K u r v a , hoši atd…. …”Tak a teďka si vás všechny koupím….!”
S „novou“ Čínou to je asi jako s “novým” Ruskem …. duch globalizace se prostě potlačit v 21. století nedá, ovšem Rusko ani Čína nebudou nikdy svou podstatou ničím více než “orientálním hybridem” kapitalismu či demokracie…. zkreslené dojmy “z rychlíku”, resp. z pohledu povrchního návštěvníka či evropským prizmatem mají i naši politici … doporučoval bych, aby se aspoň zamysleli a trochu krotili ve svém nadšení nad “čínským hospodářským zázrakem”!! 🙂
Viz: Pochybný ČÍNSKÝ ZÁZRAK aneb Schizofrenní Říše středu: http://ferohrabal.blogspot.co.id/2017/04/pochybny-cinsky-zazrak.html
A že si o Vystrčila a jeho cestu na Tchajwan otírá hubu zástup rudých švábů, anonymních trollů a nýmandů, kteří neví nic o Tchajwanu ani ČLR, jen zvýrazňuje smysl a význam jeho cesty.
Je načase přirazit prostě čínským komoušům dveře, i kdyby to Západ stálo miliardy. Kšefty s ďáblem se totiž nikdy nevyplatí! 🙁 Však Třetí říše byla do r. 1940 také důležitým obchodním partnerem Británie a Japonsko zase americkým, přesto proti nim demokratické země zavedly embargo za napadení spojeneckých států nebo Číny. A jak končí “výhodný kšeft” s diktátorskými režimy vidíme na příkladu SSSR, který nejprve vyzbrojil Hitlera, aby mu tento následně málem vykroutil krk.