Již za týden nás čeká čtvrtý halving v historii bitcoinu a obchodníci jsou plní očekávání potenciálního raketového růstu ceny. Co bude ale s těžbou? Těžařům zůstanou náklady, ale odměny se jim sníží na polovinu. Budou chtít vůbec pokračovat?

Hasrate sítě se zatím po každém halvingu významně propadl. Poprvé o 25 % (2012), následně jen o 11 % (2016) a při posledním opět o 25 % (2020). Letos se ale očekává výrazně jiné číslo. Podle Hashrate Index by se letošní pokles mohl pohybovat v rozmezí 3-7 %. Predikce vychází ze současné vysoké ceny a vysoké ziskovosti těžby.

Navíc přibližně 70 % zařízení v síti běží od ledna 2022. Tehdy byla cena bitcoinu výrazně nižší a podmínky tvrdší. Pokles bude stejně jen krátkodobý. V předchozích cyklech se vrátil na původní hodnoty v průměru za 57 dní.

Výměna některých zařízení bude nutná

Samozřejmě někteří těžaři se dostanou do ztráty. Způsobí to jejich vysoké náklady a neefektivnost zařízení. Většina odvětví dnes pracuje stále s neefektivními stroji jako je Antminer S19J Pro. Toto zařízení potřebuje provozní náklady 0,05 USD/kWh aby si i po halvingu udrželo ziskovou marži.

Podle statistik ale většina těžařů ve Spojených státech operuje s náklady 0,08 USD/kWh. To povede pravděpodobně k masivní modernizaci těžebních zařízení na území USA. Například nový Antminer S21 dokáže po halvingu vytěžit 1 BTC s náklady kolem 22 tisíc USD i na území Spojených států.

Těžaři začnou diverzifikovat svoje zisky

Samozřejmě není těžba bitcoinu jediným možným zdrojem příjmu těžařů. Nízká cena bitcoinu v loňském roce nutila některé společnosti hledat nové zdroje příjmů. To se samozřejmě s opětovně rostoucí cenou nezdá být tak nutné, ale po halvingu by nápady opět mohly přijít vhod.

Například Hashlabs ve Finsku již nyní tento model dobře praktikují. Jejich příjmy rozšířili o prodej odpadního tepla do systému dálkového vytápění, zisk ze stabilizace elektrické sítě a také prodej elektřiny zpět na trh v období vysokých spotových cen. To vše přispělo k jejich stabilizaci a diverzifikaci rizika výpadku příjmu.

Těžba bude mnohem více decentralizovaná

Samozřejmě ne všichni těžaři půjdou směrem zvýšení efektivity těžby nebo diverzifikace příjmů. Určitě se někdo rozhodne jít i směrem snižování nákladů. V tomto případě ceny elektrické energie. Buď postavením vlastní elektrárny nebo hledáním lokací s nízkou cenou.

Dnes probíhá 40 % těžby v USA, 15 % v Číně a 12 % v Rusku. Průmysl se ale postupně rozhlíží i po destinacích v Africe, Latinské Americe nebo Asii, kde je elektřina stále velmi levná. Například Bitfarms cílí na Argentinu a Paraguayi, Bitdeer rozšiřuje těžbu v Bhútánu a Maraton vstupuju do Spojených arabských emirátů a Paraguaye.

Jaký bude finální dopad na cenu?

Samotnou otázkou nakonec zůstává samotný dopad halvingu na cenu. Zatímco historicky se událost vždy označuje jako býčí, tak letos si tím mnoho analytiků není jisto. Spíše než šok z nedostatku očekávají FOMO způsobené marketingem.

Hlavním důvodem je velikost snížení. Při halvingu v roce 2012 klesla odměna z 50 BTC na 25 BTC. Dále v roce 2016 na 12,5 BTC a v roce 2020 na 6,25 BTC. Aktuálně dojde ke snížení na 3,125 BTC. Tedy přibližně o tři mince. Denní těžba se v současnosti pohybuje kolem 900 BTC a po halvingu se dostaneme na cca 450 mincí. S ohledem na aktuální množství bitcoinů na burzách a denní nákupy spotových ETF to pravděpodobně nevytvoří větší šok než je teď.

Přesto mohou média vyvolat nákupní horečku s pocitem nedostatku a FOMO umí dělat velké divy. Však se již brzy dovíme, jak to nakonec dopadlo.