Měl to být týden, kdy hlavní rozruch mělo přinést především zasedání Fedu a výsledková sezóna, ale to se nestalo. Týden začal velmi zostra a nečekaně. Především americké akciové trhy se otřásly v základech, protože se na scéně objevil DeepSeek. Jedná se o čínský jazykový model, který může konkurovat dosud nedostižnému ChatGPT. Navíc byl tento model vyvinut s mnohem menšími prostředky než investice, které si vyžádal rozvoj umělé inteligence na Západě. Byla to nečekaná „černá labuť“, která s trhy nepříjemně zamávala. Co si z celého dění odnést?

Propad akcií Nvidia

Symbolem propadu se stala akcie Nvidia, která za jediný den ztratila přes 18 %. Díky tomu vytvořila rekord, pokud jde o ztrátu burzovní kapitalizace. Jelikož jde o jednu z TOP 3 největších společností na světě, pokles o 18 % představuje obrovskou sumu – Nvidia tak ztratila za jediný den přes 600 miliard dolarů. Toto číslo je srovnatelné s ročním HDP Švýcarska nebo Polska. Je neuvěřitelné, když po jednodenním propadu zmizí tak obrovská hodnota. Tento údaj stojí za zapamatování vždy, když uslyšíte, že trhy nejsou nadhodnocené.

Osobně se domnívám, že akcie Nvidia je v centru pozornosti kvůli DeepSeeku neprávem. Samozřejmě, nový čínský jazykový model ovlivní celý sektor, ale dopad na akcie Nvidia nemusí být nutně negativní. Objem prodaných čipů pravděpodobně vzroste, protože Čína bude stavět datová centra po celé Asii. Nvidia navíc vyvinula několik modelů čipů (H800, H20, L20 a L2), které splňují americká exportní omezení a údajně stačí k provozu DeepSeeku.

Nicméně se objevily pochybnosti – například Elon Musk a další zpochybnili, že by DeepSeek mohla vyvinout „garážová“ firma s celkovou investicí pouhých šesti milionů dolarů. Tato částka je opravdu neuvěřitelná, ale v určitém smyslu to může být jedno. I kdyby investice činila šest miliard dolarů, stále je to mnohem méně, než kolik do umělé inteligence investovaly společnosti z „Magnificent Seven“.

Přehodnotí investoři vztah k umělé inteligenci?

Bude velmi zajímavé sledovat, jak se s DeepSeekem vyrovná Trumpova administrativa. Právě pro ni představuje problém hned z několika úhlů pohledu. Během inaugurace Trump oznámil založení společnosti Stargate, jejímž cílem bylo udržet technologický náskok USA v oblasti umělé inteligence. Hlavním rivalem měla být Čína. Díky embargu na nejpokročilejší čipy Nvidie měla Čína zůstat ve výzkumu pozadu několik let. To se však nestalo.

Amerika by měla přehodnotit celou strategii zákazů, protože se ukázala jako značně neúčinná. V dnešním globalizovaném světě s obrovskou cirkulací zboží a služeb nemají podobné zákazy příliš smysl. Přesto někteří analytici věří, že Trumpova administrativa rozšíří embargo na další produktové řady Nvidie. To byl také důvod, proč akcie společnosti po úterním pullbacku v průběhu týdne dále oslabovaly.

Mimochodem, hlavní aktéři projektu Stargate, společnosti Oracle a SoftBank, zažili velmi špatný týden na finančních trzích. Není vůbec jisté, zda se z těchto ztrát v blízké době zotaví. Další společnost, která se měla na projektu podílet – OpenAI – obvinila DeepSeek z krádeže dat. To jen ukazuje, jak velká panika zavládla mezi velkými hráči v oblasti umělé inteligence.

Přepíše DeepSeek geopolitickou mapu?

Z celé situace můžeme vyvodit dva závěry. První: DeepSeek mění geopolitickou rovnováhu mezi Čínou a USA. USA nejenže ztratily trumf, ale především přišly o dlouhodobou strategii, která spočívala v ponechání strojírenské a manufakturní výroby v Číně, zatímco USA se měly stát velmocí v oblasti nových technologií, jako je umělá inteligence nebo kvantové počítače. Čína nyní může začít USA vytlačovat i z těchto segmentů – nejprve v Asii, ale možná i v Evropě.

Druhý dlouhodobý efekt spočívá v tom, že investoři začnou být daleko obezřetnější ohledně návratnosti investic do umělé inteligence. Už nebude stačit pouze ohlašovat masivní investice do AI, jak bylo zvykem v posledních dvou letech. Projekty budou muset mít jasnou ekonomickou hodnotu. Umělá inteligence si bude muset na sebe vydělat – pouhá optimalizace pracovních procesů nebude stačit. Investoři začnou být opatrnější.

Nassim Taleb komentoval celé dění kolem DeepSeeku tak, že jsme byli svědky prvního „prasknutí ledu“ – první malé trhliny v dokonalém obrazu umělé inteligence. Podle něj budou následovat další malé trhliny, které se postupně spojí v jednu velkou díru, a tím splaskne celá bublina. Taleb si každopádně na technologické akcie ve svém portfoliu příliš nepotrpí.

Rozvážný Fed a nebojácná ECB

Další velmi důležitou událostí tohoto týdne bylo zasedání centrálních bank. Americký Fed se zachoval přesně tak, jak se očekávalo, a ponechal úrokové sazby beze změny s tím, že proinflační rizika stále přetrvávají. Dění kolem Fedu bylo však upozaděno především rozruchem kolem DeepSeeku, takže dopad na trhy byl velmi malý.

Nejvýrazněji na rozhodnutí Fedu reagovaly výnosy amerických dluhopisů, které začaly opět růst. Další větší reakci bylo možné zaznamenat na predikčním nástroji FedWatch Tool, který měří očekávání trhů ohledně vývoje sazeb. Rapidně vzrostla pravděpodobnost, že Fed ponechá sazby na stejné úrovni i v březnu – nyní tato pravděpodobnost dosahuje přes 83 %.

Posledním zajímavým bodem bylo Powellovo prohlášení, že se dosud nesetkal s americkým prezidentem. To naznačuje, že vztahy mezi nimi nejsou ideální. Trump již několikrát jasně vyjádřil nespokojenost s výší úrokových sazeb. Vzhledem k tomu, že Fed by měl být nezávislý na politických rozhodnutích amerických prezidentů, je Powell ve značné výhodě.

Navíc mu do konce funkčního období zbývá ještě více než rok, takže může ustát tlak amerického prezidenta s argumentem, že potřebuje více dat k posouzení dopadů své politiky na americkou ekonomiku. V této perspektivě se zdá pravděpodobné, že první snížení sazeb nebo významná změna restriktivní měnové politiky může přijít až v létě.

ECB nic měnit nehodlá sazby klesnou

Oproti tomu opatrný postoj Fedu kontrastoval s rozhodností Christine Lagardeové. ECB podle očekávání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů na 2,75 %, čímž se ještě více zvětšil rozdíl mezi sazbami v USA a eurozóně. Jelikož ECB plánuje pokračovat ve snižování sazeb na každém svém zasedání, lze očekávat další oslabování eura vůči dolaru.

Vzhledem k tomu, že poslední údaje o HDP z Německa a Francie potvrdily výrazné zpomalení tamních ekonomik, je logické, že se centrální banka snaží podpořit ekonomiku nižšími sazbami. Problémem však může být, že snižování sazeb se nebude líbit Donaldu Trumpovi. Není jisté, zda je strategicky rozumné v době, kdy se zvažuje zavedení cel na Evropu, Trumpa dále provokovat agresivním snižováním sazeb.

Postoj Lagardeové naznačoval, že stále žije ve světě před velkými geopolitickými změnami. Uvidíme, jak dlouho tato odvaha ECB vydrží – nebylo by překvapivé, kdyby na příštím zasedání přišla s prohlášením o nutnosti přestávky v procesu uvolňování měnové politiky.

Akciové indexy: Nejlépe obstály evropské indexy

Velmi nabitý týden nakonec přinesl nejlepší výsledky pro evropské akcie. Německý index DAX pokračoval v růstu, a to navzdory tomu, že vývoj německého HDP naznačuje pokračování stagnace. Německou ekonomiku zatím žádné světlé zítřky nečekají, ale DAX si žije vlastním životem a láme jeden rekord za druhým. Tento týden přidal 1,58 %.

Ještě lépe si vedla londýnská burza, která vzrostla o 2,02 %. Francouzský CAC 40 naopak táhly dolů špatné výsledky skupiny LVMH. Jeden z nejbohatších lidí na světě, CEO této skupiny podnikající v luxusním sektoru, prohlásil, že situace ve Francii je „deprimující“. O žádném pozitivním výhledu tak nelze hovořit.

Čínské burzy zabránily v růstu oslavy nového čínského roku, takže se celý týden neobchodovalo. Přesto se čínským akciím dařilo, v čele s Alibabou. DeepSeek znovu připomněl potenciál čínské ekonomiky. Hongkongský index Hang Seng přidal 0,79 %. Japonský index Nikkei kopíroval americké indexy a oslabil o 0,81 %.

V USA byl pondělní propad tak silný, že ovlivnil výsledky za celý týden. Páteční seance byla navíc opět poznamenána obavami ze zavedení cel. V tomto kontextu index S&P 500 oslabil o 1 %. Průmyslový Dow Jones naopak vzrostl o 0,27 %, protože investoři se zaměřili na defenzivní akcie, které jsou opět v kurzu. Nejhůře dopadl technologický Nasdaq, který odepsal 1,64 %.

Kryptoměny: Bitcoin v zajetí protichůdných zpráv

V době psaní tohoto článku se cena bitcoinu opět dostala hluboce pod psychologickou hranici 100 000 dolarů. Až pod 92 000 dolarů. Během minulého týdne se však bitcoin obchodoval víceméně nad hranicí 100 000 dolarů. Pak se ovšem odehrál sled událostí, které cenu bitcoinu poslaly dolů.

Na začátku minulého týdne mu uškodilo dění kolem DeepSeeku, protože pro mnoho investorů je cena bitcoinu závislá na ceně technologických akcií. Tato korelace je však spíše založená na tom, že technologické akcie a bitcoin jsou vnímány jako riziková aktiva než na přímém vlivu výsledků Nvidie či jiných technologických firem na cenu bitcoinu.

Následně bitcoin ustál zasedání Fedu. Mnoho analytiků si kladlo otázku, zda bitcoin přežije bez úhony první přestávku ve zvyšování sazeb, protože právě vidina nižších sazeb pomohla bitcoinu v růstu v roce 2024. Na cenu bitcoinu pozitivně zapůsobil slabý odhad amerického HDP za poslední čtvrtletí roku 2024.

Americké HDP v tomto období dosáhlo 2,3 %, což bylo výrazně horší než očekávání analytiků (2,6 %). Fungoval zde princip „špatná zpráva je ve skutečnosti dobrá“, protože pokud bude americká ekonomika nadále zpomalovat, Fed bude muset sazby brzy snížit.

Naopak závěr týdne přinesl bitcoinu negativní sentiment v důsledku zavedení cel. Proč jsou cla pro bitcoin negativní? Nejde o to, že by se uvalení cel přímo dotklo kryptoměn nebo kryptoměnového průmyslu, ale zavedení cel posiluje dolar. A silný dolar není pro bitcoin dobrou zprávou.

Z dlouhodobého hlediska vidíme, že bitcoin se dokáže relativně snadno dostat nad hranici 100 000 dolarů, ale následné pokusy o dosažení nových historických rekordů se nedaří. Kryptoinvestoři by potřebovali nějakou silnou pozitivní zprávu. Problém je však v tom, že zásoba těchto růstových katalyzátorů je v současné době vyčerpaná.

Závěr: Co nám řeknou další výsledky amerických firem?

Poslední lednový týden přinesl mnoho zajímavých událostí. Byli jsme svědky zveřejnění hospodářských výsledků největších technologických firem a nového rekordu na zlatě, ale bohužel Lupa není nafukovací. Doufám, že budu moci čtenářům Kryptomagazínu nabídnout samostatný článek, ve kterém shrnu nejzajímavější výsledky a reakce trhů na ně.

Výsledková sezóna bude pokračovat i tento týden. Dozvíme se finanční výsledky společností jako Alibaba, Palantir, Alphabet, Pepsi, AMD, Pfizer, Walt Disney, Qualcomm, Arm, Amazon, Eli Lilly a L’Oréal. Také nás čekají důležité makroekonomické údaje, zejména data z amerického pracovního trhu. Bank of England rovněž zasedne k jednání o výši úrokových sazeb britské libry. Většina analytiků očekává, že sazby zůstanou beze změny. Kromě toho bude Donald Trump nadále zásobovat trhy svými návrhy na nová cla. Určitě se tedy příští týden nebudeme nudit. –

EN verze článku: Markets Under the Microscope: Deep Plunge of Bitcoin and Stocks – Live Broadcast