Co je staking? Jak lze díky stakingu zhodnotit své kryptoměny?

Když byl v lednu 2009 zveřejněn blockchain Bitcoinu, několik lidí se poprvé seznámilo s konceptem těžby kryptoměn. Dnes se píše rok 2022 a většina lidí už ví, co je těžba a že vyžaduje spoustu zdrojů, a proto není pro většinu drobných investorů zisková. Staking naproti tomu umožňuje investorům vydělávat pasivní příjem, aniž by museli investovat obrovské částky do hardwaru nebo elektřiny.

Co je crypto staking? Jak funguje, na co slouží a jak můžete vydělávat pomocí stakingu? V tomto článku vás seznámíme s touto technologií také s mnoha způsoby a typy crypto stakingu.

Co je staking?

Obecně řečeno, pojem staking představuje uzamknutí jednotek vlastněné kryptoměny s cílem je zhodnocovat a získat určité výhody. Většinou se jedná o uzamknutí tzv. nativních mincí protokolu s mechanismem konsenzu Proof of Stake, kdy se takový uživatel může skrze svou vlastní iniciativu účastnit na zvyšování bezpečnosti a decentralizaci daného protokolu a za své úsilí je po zásluze odměňován.

Hlavní myšlenkou a motivací většiny uživatelů za uzamknutím kryptoměn při crypto stakingu je samozřejmě zisk ve formě procentuálního zhodnocení. Přičemž zde platí přímá úměra – čím více mincí uživatel k uzamknutí poskytne, tím více odměn se dočká. Crypto stkaing v tomto ohledu připomíná spořící účet v bance.

Odměny za staking se běžně pohybují kolem 2 – 15 % ročního zhodnocení. Tato procenta nalezneme při stakingu známých velkých kryptoměn s mechanismem Proof of Stake, jako je např. Solana, Cardano, Polygon, nebo Polkadot staking.

Proto je u stakingu některých kryptoměn možné nalézt zhodnocení i v řádu stovek %. Taková zhodnocení ale běžně nejsou dlouhodobě udržitelná a souvisí s masivní inflací dané kryptoměny, což tlačí její cenu dolů. Nacházejí se zde i další rizika, proto je obecně lepší se kryptoměnám s podezřele velkým ročním zhodnocením za staking obloukem vyhýbat.

Co je to staking už víte. Jak ale se stakingem začít? Tím nejjednodušším způsobem je využití staking programů na centralizovaných burzách. Např. Binance staking nabízí staking většiny obchodovatelných kryptoměn za celkem slušná procenta.

Druhou možností je využití decentralizovaných burz či jiných nástrojů, na kterých staking přímo probíhá a na kterých jej z části provádějí i samotné centralizované burzy. Toto řešení je trochu složitější, za to ale uživatelům poskytuje plnou kontrolu nad finančními prostředky a může nabídnout často i vyšší procentuální zhodnocení, než na centralizovaných burzách. Ale ne vždy – např. Binance staking se svou nabídkou zhodnocení dlouhodobého stakingu (90 dní) má procentuální zhodnocení velmi vysoká. Všechny varianty stakingu si podrobně vysvětlíme níže.

Odměny za crypto staking

Odměny, které jsou uživatelům za staking vypláceny, vznikají na podobném principu jako odměny za těžbu, a dělí se na dva druhy:

• odměny přímo za staking – inflační odměny (krypto vytvořené „z ničeho“),
• poplatky za transakce.

Inflační odměny a poplatky

Podobně jako máme v mechanismu konsenzu Proof of Work těžaře zapisující transakce do jednotlivých bloků v blockchainu, u sítí s mechanismem Proof of Stake je označujeme za validátory.

Každý validátor drží určitý počet nastakovaných mincí dané kryptoměny a zaobírá tak procentuální podíl mezi všemi existujícími validátory. Volba validátora pro zápis bloku je ovlivněna podle množství nastakovaných kryptoměn – ti, co drží kryptoměny déle, či jich mají více, jsou voleni častěji. Tím pádem se pak dočkávají vyšších odměn.

S každým nově vzniklým blokem transakcí vznikají i nové odměny – mince jsou vyraženy „z ničeho“ a proto se jim říká „inflationary rewards“ (inflační odměny). Zvyšují totiž celkový počet existujících mincí v oběhu.

To, z čeho se odměny za staking přesně skládají, závisí vždy na implementaci dané kryptoměny. Běžně to jsou ale nějaká vyhraněná procenta buď z rezerv projektu, komunitních pokladen, nebo ještě nevyražených mincí, které se nenacházejí v oběhu.

Např. Cardano každou epochu hází poplatky za transakce na jednu hromadu a do ní přidá vždy 0,3 % z rezervy projektu. Následně 80 % mincí z hromady vyhraní na odměny za Cardano staking a ty rozdělí spravedlivě mezi své validátory. Zbylých 20 % jde do jiné pokladny projektu, ze které je financován jeho vývoj.

Polygon má naproti tomu na poplatky vyhraněných celkem 1,2 miliard MATIC tokenů (12 % ze své celkové zásoby). K tomu se přidávají veškeré poplatky za transakce. Zmíněných 1,2 miliard mincí má vydržet na 5 let od spuštění Polygonu, tým totiž doufá, že se do té doby Polygon mezi uživateli uchytí a do budoucna budou na odměny stačit už pouze poplatky za transakce. Samotný Polygon je opět specifický případ, protože se v něm nacházejí dva druhy validátorů – validátoři ve vrstvách Heimdall a Bor. Část odměn jde validátorům ve vrstvě Heimdall a část validátorům ve vrstvě Bor.

Staking a transakční poplatky

Každá transakce na blockchainu něco stojí. A i když jsou v blockchainech s mnohem lepší škálovatelností transakce levnější než v těch více robustních a zároveň upřednostňujících z maximálního hlediska decentralizaci (např. Ethereum nebo Bitcoin), stále tvoří významnou část odměn. Celková výše poplatků za celý blok je tedy také zahrnuta do odměn za staking.

Výše transakčních poplatků může být různá – závisí na celkové „propustnosti“ sítě. Např. poplatky protokolů jako Cardano nebo Solana dosahují oproti Bitcoinu nebo Ethereu velmi nízkých hodnot.

U některých blockchainů tvoří poplatky za transakce převážnou část odměn. Na takový scénář do budoucna spoléhá i např. Polygon. Na obrázku níže můžeme vidět odměnu za blok 31833497 v síti Polygonu.

Validátor za jeho úspěšné vytvoření a připojení do blockchainu získal celkem 1.1 MATIC. Část si sám ponechá a část rozešle svým delegátorům.

Jak staking funguje?

Stakingu na protokolech PoS se zjednodušeně můžete zúčastnit dvěma způsoby – buď se přímo stanete jedním z validátorů (k čemuž je mnohdy potřeba opravdu vysoký počet mincí), nebo své kryptoměny propůjčíte již existujícímu validátorovi a stanete se tak delegátorem. Na následujícím obrázku je zjednodušené schéma stakingu.

Jaké existují druhy stakingu?

Z hlediska bezpečnosti a složitosti manipulace s kryptoměnami můžeme staking rozdělit na centralizovaný a decentralizovaný. Oba typy si detailně probereme níže.

Staking na centralizovaných burzách (Kraken a Binance staking)

Staking na centralizovaných burzách je pro uživatele tou nejjednodušší možností, jak s ním začít. Jediné, co potřebujete udělat, je držet nějaké kryptoměny na burze s podporou stakingu a jedním tlačítkem je uzamknout.

Burza si za zprostředkování však bere určité procento ze zisku, a proto běžně narazíte na nižší procentuální zhodnocení, než u stakování jinými způsoby. To však nemusí platit ve všech případech. Na následujícím obrázku je příklad několika dostupných kryptoměn pro staking na burze Binance.

Z obrázku výše je patrné, že míra procentuálního zhodnocení úzce souvisí s dobou uzamčení. Příkladem může být i výše zmiňovaný AAVE (5,39% při uzamčení na 90 dnů).

Mezi kryptoměny s opravdu vysokým ročním zhodnocením za staking na Binance patří např. Axie Infinity (AXS) nebo PancakeSwap (CAKE) s 95 %, respektive 80 %.

Dalším adeptem je burza Kraken (viz obrázek níže). Kraken obecně nabízí nižší odměny za staking než jeho konkurent Binance, příkladem může být pouze maximálních 12 % za Polkadot. To však vyvažuje skutečnost, že jsou kryptoměny na Krakenu 100% likvidní – není tak nutné je uzamykat na žádný předem daný časový úsek a nevystavujete se tak např. nemožnosti prodeje při fluktuaci ceny. Jedinou výjimkou je staking ETH 2.0, za to ovšem Kraken nemůže.

Zároveň na Krakenu po uzamčení mincí dostáváte prostředky ihned. To u jiných platforem není nutností – obchodní podmínky některých centralizovaných burz určují, že uživatelé musí stakovat kryptoměny určitou minimální dobu pro získání prvních odměn.

Staking na decentralizovaných burzách či staking protokolech

Decentralizovaný crypto staking se dá označit také jako za staking „přímo u zdroje“. Myslí se tím využívání samotných nativních aplikací blockchainových protokolů, u nichž se chcete stakingu zúčastnit. S tím přichází nepopiratelná výhoda – tato řešení jsou zpravidla custodial, což jinými slovy znamená, že s kryptoměnami manipulujete přímo vy sami.

Další variantou decentralizovaného stakingu je crypto staking na decentralizovaných burzách (např. PancakeSwap) nebo jiných protokolech (např. Ankr). I zde se jedná o plně custodial řešení; interagujete přímo se stakovacími pooly nebo smart kontrakty. S tím souvisí ochrana před užším typem rizik (např. hack burzy) a férovější zhodnocení. Nenachází se zde žádný prostředník, který by si bral poplatek jako provizi.

Polkadot staking – onchain staking na nativní platformě blockchainu

Jako příklad pro tu nejčistší formu stakingu je možné využít již zmiňovanou kryptoměnu Polkadot (DOT). On-chain staking DOT byl dříve dostupný pouze přes vývojářský portál polkadot.{js}, který nebyl zrovna uživatelsky nejpřívětivější. Nyní je ovšem dostupná již mnohem příjemnější varianta na staking.polkadot.network.

Do portálu se dá připojit přes jedno z možných rozšíření – namátkou např. Talisman, Polkadot.js využívaný i pro vývojářský portál, nebo Parity Signer, což je aplikace, která dokáže udělat z mobilního telefonu hardwarovou peněženku.

Za předpokladu, že se chcete stát jen prostými delegátory a nechcete si spouštět svůj vlastní validační node, musíte si nějakého validátora najít. V sekci validátorů je možné nalézt jejich seznam se všemi relevantními informacemi, zejména s výší poplatku. Oproti portálu polkadot.{js} je zde uvedeno mnohem méně informací, to se však časem může změnit.

Příklad u Polkadot může působit jako technicky náročnější, ale zahrnuje důležité kroky typické pro decentralizovaný on-chain staking – zejména tedy volbu validátora.

Ankr a PancakeSwap – onchain staking na decentralizovaných protokolech a burzách

Pokud vám připadá výše uvedený příklad PolkaDOT stakingu moc komplikovaný, existuje i jednodušší řešení. Tím jsou různé decentralizované protokoly, které se o staking postarají za vás. Kryptoměny je možné pouze vložit do jejich smart kontraktů, za co na oplátku dostanete jejich syntetické deriváty. Ty jsou cenově navázané na původní aktivum a reprezentují vaše právo je směnit zpět.

Takovým příkladem je kryptoměnový protokol Ankr (ANKR). Jedná se o jednu z jednodušších alternativ pro staking Etherea, je zde možné ale stakovat i kryptoměny Polygon (MATIC), BNB, Avalanche (AVAX), Polkadot (DOT) či Kusama (KSM).

Syntetickými deriváty, např. za staking Etherea, jsou např. tokeny aETHb a aETHc. Jsou to velmi podobné varianty lišící se pouze v tokenomice.

• Pokud si zvolíte aETHb, jejich počet se vám v peněžence časem bude zvyšovat, což simuluje inflační odměny za staking. Cena aETHb je vždy rovna ceně ETH.
• V případě aETHc je přístup opačný. Jejich počet bude stále stejný, ale poměr, v jakém máte právo na jejich směnu zpět za ETH, časem poroste. Po určité době tedy za vaše tokeny aETHc dostanete více ETH, než dříve.

Podobných variant pro staking ETH existuje větší množství, např. Rocket Pool (uživatel výměnou dostane token rETH a prvotní vklad je pouze 0,01 ETH) nebo Stakewise.io. Na tyto zmíněné protokoly ještě jednou navážeme v následující podkapitole o stakingu Etherea.

Posledním příkladem on-chain stakingu je staking CAKE na své nativní decentralizované burze PancakeSwap. Zde ale žádné podobnosti se stakingem skrze mechanismus Proof of Stake nehledejte.

Do stakingu CAKE se můžete dostat přes záložku Syrup Pools. První možností je stakovat CAKE v jeho vlastním poolu a dostávat tak odměny ve formě dalších tokenů CAKE, PancakeSwap tímto mechanismem elegantním a více či méně férovým způsobem distribuuje své governance tokeny mezi své uživatele. Druhou možností je jeho staking v poolech dalších a získávání odměn v tokenech daného poolu. Na obrázku výše tedy např. v tokenech PSTAKE a PEEL.

Jaká jsou rizika stakingu?

Můžeme zde aplikovat běžné pravidlo platné u více či méně všech investic – čím více je investice riziková, tím vyšší zhodnocení nám může přinést. Crypto staking není výjimka. V článku jsme si uvedli několik příkladů zhodnocení – běžně se pohybujeme kolem 5 – 15 %, v některých případech můžeme dosáhnout i 20 – 50 % a v extrémech klidně 100 %. Jak je to možné?

Neudržitelnost vysokých odměn

U kryptoměn s vysokým procentuálním zhodnocením je nutné si uvědomit, že se výše odměn s časem bude měnit. Proto velmi vysoké odměny v řádech kolem 100 % nejsou trvale udržitelné.

Snížení likvidity

Další riziko je snížení likvidity v nějakých způsobech stakingu. Pokud si např. na Binance uzamknete mince kryptoměny na 1 nebo 2 měsíce, nebudete s nimi během této doby moci nijak manipulovat, což může být problém při změnách cen na trhu.

V případě centralizovaného stakingu svěřujete své kryptoměny do rukou burzy

U decentralizovaného crypto stakingu přesně víte, jak je s vašimi kryptoměnami nakládáno. Jsou buď vloženy do smart kontraktu, který má jasně daná pravidla, nebo do PoS protokolu. U burz či centralizovaných asset managerů (např. Celsius) tuto jistotu nemáte. Společnosti si v obchodních podmínkách běžně vyhrazují právo nakládat s takto poskytnutými kryptoměnami dle svého uvážení.

Podle svých různých strategií kryptoměny z části vkládají do PoS protoklů tam, kde je to možné, část dále půjčují za další úroky, část přilévají do likvidity na trhu, a část mohou využít pro různé yield farming strategie v DeFi. Nikdo vám nezaručí, že to, jak s prostředky společnost nakládá, není příliš rizikové.

Bezpečnostní hrozby – rugpully

U malých projektů s vysokým APY existuje také hrozba tzv. rugpullu, neboli krádeže vývojářským týmem daného projektu. U velkých projektů stakovaných na centralizovaných burzách se s tímto problémem pravděpodobně nikdy nesetkáte, v DeFi se ale jedná o zásadní záležitost.

Každý projekt, do kterého investujete (ať už za účelem stakingu, poskytování likvidity nebo pouze nákupu) je nutné si pořádně prověřit.

Jedním z produktů Binance je DeFi staking. Se smart kontrakty protokolů neinteragujete tedy přímo vy, ale kryptoměnové peněženky burzy (na kterých jsou uložené vaše finance). I když burza do této kategorie vybírá jen prvotřídní projekty, nemůže nést odpovědnost za bezpečnost týkající se čistě struktury smart kontraktů nebo kryptoměnového protokolu a proto na tuto informaci své zákazníky upozorňuje.

Takto se Binance snaží elegantně řešit problém odpovědnosti za možná selhání menších rizikových projektů. Nabízí staking skrze decentralizované protokoly Venus a AAVE.

Nejčastější dotazy – FAQ