Rozhodnutí Donalda Trumpa nadále ženou chaos na burzách, ani velikonoční svátky situaci neuklidnily. Během předchozího víkendu se zdálo, že Trump zmírní napětí a vyjme některé klíčové čínské zboží z přísných celních opatření. K tomu sice došlo, ale Trump následně prohlásil, že jde pouze o dočasnou výjimku, dokud se výroba nepřesune zpět do USA.

Trhy si to vyložily tak, že Trump může kdykoli rozhodnutí změnit a výjimku zrušit s odůvodněním, že přesun výroby není dostatečně rychlý. Znovuzavedení cel má sloužit jako motivace k urychlení tohoto procesu.

Takové nevyzpytatelné kroky podkopávají důvěru investorů a zvyšují volatilitu globálních trhů. Tím však Trump jen prohlubuje nejistotu na trzích, neboť je stále zřejmější, že nemá záložní plán.

Vše vsází na jednu kartu – dosažení dohody, kterou sám označuje za „famózní deal“. V jeho pojetí neexistuje cesta zpět. Úhybné manévry, jako zavedení dočasných výjimek, mají pouze zmást protivníka a zvýšit tlak. Trhy však o této strategii silně pochybují, zejména proto, že Čína prokazuje odolnost vůči sankcím.

Čínští představitelé na Trumpovy útoky reagují s tím, že Čína prosperovala 5 000 let bez USA. Navíc podmiňují vyjednávání vzájemným respektem, což se v případě Trumpa či viceprezidenta J. D. Vance jeví jako nereálné.

Situaci dále zhoršilo zařazení čipů H20 od Nvidie a MI308 od AMD na seznam výrobků, které nelze exportovat do Číny. Tento krok signalizuje eskalaci technologického konfliktu, který může narušit globální dodavatelské řetězce.

Od obchodní války k technologické

Dopad amerických rozhodnutí na trhy byl okamžitý. Akcie Nvidie i AMD ztratily během jedné obchodní seance přes 5 %. Vedení Nvidie uvedlo, že rozhodnutí Bílého domu způsobí ztráty přes 5,5 miliardy dolarů. Společnost AMD odhadla své ztráty na 800 milionů dolarů. Nejde však pouze o tyto částky – ve hře je mnohem více. Krok USA má dalekosáhlé následky.

Prvním je rozšíření konfliktu na oblast technologií. Už nejde jen o ekonomickou válku prostřednictvím cel nebo měnové politiky, ale o technologické soupeření. USA již v roce 2022 zakázaly vývoz nejpokročilejších čipů pro vývoj umělé inteligence a kvantových počítačů.

Výrobci jako Nvidia a AMD reagovali vývojem čipů, které těmto sankcím nepodléhaly. Nyní jsou však i tyto čipy zakázány. Trump v podstatě pokračuje v kurzu Bidenovy administrativy. Rozšíření exportních omezení však riskuje odvetná opatření, která by mohla oslabit pozici amerických technologických firem na klíčových trzích.

Jak může Čína odpovědět USA?

Reakce trhů odráží obavy akcionářů, kteří se zaměřují na budoucí zisky. Trumpovo rozhodnutí o zařazení dalších čipů na seznam zakázaného exportu výhled na zisky zhoršuje. Čína může připravit odvetu, která se nemusí omezit na čipy pro umělou inteligenci. Mohla by například uvalit cla na klasické procesory, což by tvrdě zasáhlo firmy jako Intel a AMD.

Pravděpodobně by se nejednalo o plošná cla, ale o opatření zaměřená na procesory vyrobené mimo Čínu či Tchaj-wan. Čínská komunistická strana v souladu s doktrínou „jedné Číny“ považuje Tchaj-wan za své území, takže cla na tchajwanské výrobky by byla nepravděpodobná.

Výrobci procesorů tak čelí nejisté budoucnosti. Většinu patentů pro výrobu procesorů vlastní britská společnost ARM, a pokud by Čína upřednostnila domácí produkci, firmy jako Intel a AMD by mohly mít potíže obhájit své hospodářské výhledy. Přesun k soběstačnosti v čínském technologickém sektoru by mohl trvale omezit přístup amerických firem na druhý největší světový trh.

Čína je na obchodní válku lépe připravena než USA. Například od nového roku čínské vládní počítače nepoužívají operační systém Windows. Tržby Microsoftu z Číny tvoří pouze 1,8 % celkových příjmů, což představuje zhruba 3 miliardy dolarů ročně.

Těchto příkladů je více, ale závěr je stejný: výhledy amerických firem jsou nejisté. Prodej amerických akcií je proto pochopitelný.

Globální investoři hledají bezpečnější alternativy, přičemž rostoucí zájem o asijské trhy odráží jejich relativní odolnost. Otázka, kam investovat uvolněnou hotovost, je však složitá. Americký dolar slábne a vývoj výnosů desetiletých amerických dluhopisů připomíná horskou dráhu.

Jedinou jistotou zůstává zlato, jehož cena překročila psychologickou hranici 3500 dolarů za trojskou unci. Zda je tento růst opodstatněný, zůstává nejasné. Pokud však nejistota na trzích přetrvá, cena zlata poroste. A jelikož nic nenasvědčuje tomu, že by Donald Trump plánoval změnit svůj politický styl, zlato má oproti jiným aktivům velmi pozitivní vyhlídky.

Výsledková sezóna: Solidní čísla Goldman Sachs

Probíhající výsledková sezóna je neobvyklá tím, že investory nechává téměř lhostejné. Všichni vědí, že aktuálně zveřejněná čísla mají omezenou vypovídací hodnotu, protože odrážejí „starý svět“ před vypuknutím celních a ekonomických válek. Investoři proto bedlivě sledují především výhledy do budoucna, které jsou však velmi nejisté.

Výsledkovou sezónu otevírají americké banky, jejichž výsledky byly vesměs vynikající. To ukazuje, že americká ekonomika stále funguje dobře. Přestože banky navýšily rezervy na nesplacené dluhy, situace zůstává pod kontrolou a nepřináší žádná překvapení.

Investory dočasně potěšilo, že banky zatím nesnižují odhady výsledků pro další čtvrtletí. Silné výsledky bank signalizují setrvačnost americké ekonomiky, avšak rostoucí geopolitická rizika zůstávají v popředí.

Díky setrvačnosti bude americká ekonomika fungovat ještě několik měsíců. Ti, kdo předpovídají, že Donald Trump přivede USA k recesi připomínající krizi z roku 1929, budou muset počkat. Pokud k ní dojde, pravděpodobně až ve druhé polovině roku.

Konkrétním příkladem je banka Goldman Sachs, která minulý týden zveřejnila své hospodářské výsledky. Tržby dosáhly 15,06 miliardy dolarů oproti očekávaným 14,98 miliardám.

Zisk na akcii překonal odhady o 1,81 dolaru a činil 14,12 dolaru. Při podrobnějším rozboru zjistíme, že nejrychleji rostla tradingová divize, a to meziročním tempem přes 27 %.

Zatímco drobní investoři se volatility na trzích obávají, pro zkušené tradery Goldman Sachs je to příležitost k nadprůměrnému zhodnocení. Zjednodušeně řečeno, nelze automaticky tvrdit, že pokles burz v důsledku Trumpových rozhodnutí Wall Street znepokojuje. Investiční banky jako Goldman Sachs na zvýšené volatilitě vydělávají.

Akciové indexy: Asie odolává negativnímu sentimentu

Druhý týden po sobě světové trhy potvrzují, že investoři věří v Asii více než v USA v kontextu obchodní války. Nejde o přesvědčení, že USA válku prohrály, ale o uvědomění, že valuace amerických akcií je vzhledem k rizikům příliš vysoká.

Naproti tomu asijské akcie, zejména čínské, jsou dlouhodobě podhodnoceny. Investoři, kteří se chtějí pojistit proti nejistotám v USA, se zaměřují na čínské akcie.

Šanghajská burza přidala 0,8 %. Hongkongský index Hang Seng zůstal v zelených číslech s mírným růstem o 0,35 %. Japonský Nikkei však ztrácel a klesl o 0,11 %. Přetrvávající důvěra v asijské trhy odráží jejich atraktivní valuace, zatímco americké akcie čelí rostoucímu tlaku kvůli politické nejistotě.

Evropské trhy se naopak propadly pod vlivem špatné nálady. Německý DAX ztratil přes 0,55 %, francouzský CAC 40 odepsal 1,23 %. Za slabým výkonem francouzské burzy stály především neuspokojivé výsledky lídra v sektoru luxusního zboží LVMH.

Problémy v Číně přetrvávají a nic nenaznačuje obrat. Společnost se navíc bude muset vypořádat s cly na americkém trhu, který je pro ni klíčový. Nejlépe odolávala londýnská burza, jež si připsala zisk 0,55 %.

Americké trhy se propadly. Důvodem nebyly jen nové zákazy exportu čipů, ale také Trumpovy kritické výroky vůči guvernérovi Fedu Jeromu Powellovi. Vztahy mezi těmito dvěma osobnostmi jsou dlouhodobě napjaté.

Trump tlačí na Fed, aby co nejrychleji snížil úrokové sazby. Otázkou zůstává, zda je tento tlak oprávněný, protože centrální banka by měla rozhodovat nezávisle na politice. Tato situace finančním trhům vadí. Index S&P 500 oslabil o 4,42 %, průmyslový Dow Jones ztratil přes 5,45 % a technologický Nasdaq klesl o více než 5,66 %.

Kryptoměny: Bitcoin si jde svou cestou

Bitcoin potvrzuje trend z minulého týdne, kdy se jeho cena stává nezávislejší na technologických titulech. Zatímco akcie firem jako Nvidia či AMD zažívaly propad, bitcoin a další kryptoměny rostly.

V době psaní článku dosahovala cena bitcoinu přes 93 000 dolarů, což představuje slušný týdenní zisk. Pro některé krypto investory může takový růst za týden působit skromně, ale v kontextu poklesu amerických trhů o více než 5 %, je to pozoruhodný výsledek.

Tak vysokou cenu bitcoinu jsme naposled viděli 7. března. Jeho odolnost se často vysvětluje tím, že investoři ho považují za „digitální zlato“. Růst ceny fyzického zlata tento trend podporuje. To však nevysvětluje, proč rostou i jiné kryptoměny, například Solana, která přidala přes 4,46 %.

Kryptoměny si tak udržují stabilitu navzdory špatné náladě na trzích. Rostoucí zájem o kryptoměny naznačuje, že investoři hledají alternativy k tradičním aktivům v době geopolitické nestability. Domnívám se, že investoři očekávají brzké uvolnění měnové politiky, z čehož budou kryptoměny profitovat nejvíce.

Závěr: Trump, makrodata a výsledková sezóna

Bylo by překvapivé, kdyby v nadcházejícím týdnu finanční trhy nečelily dalšímu otřesu z dílny Donalda Trumpa. Z makrodat bude klíčový údaj o prodejích domů v USA. Investoři v současné nejistotě hledají pevné body, ale dopady Trumpových rozhodnutí na růst HDP či inflaci zatím nelze přesně vyčíslit.

Proto je užitečné sledovat nemovitostní trh, který žije svým vlastním životem a na Trumpova opatření reaguje minimálně. Americký nemovitostní trh si i přes vysoké úrokové sazby vede podle oficiálních čísel dobře.

Pokud by se však začal hroutit, byla by to známka blížící se recese. Jak Trumpova politika přetváří globální ekonomiku, nemovitostní trh může sloužit jako časný indikátor hlubších problémů.

Tento týden investoři netrpělivě očekávají výsledky firem jako Tesla, Verizon, Lockheed Martin, IBM, Google, Pepsi, Merck či AbbVie. Bude na co se dívat.