V prvním dílu tohoto seriálu jsem mluvil o přednostech kryptoměn. Jak jsem již ale naznačil v závěru 1. části, nic na tomto světě není úplně ideální. A tak i kryptoměny mají svá úskalí a bolavá místa. A právě jim bude patřit dnešní téma.
Zneužití anonymity
Ano, anonymita byla uvedena v minulé části jako nesporná výhoda kryptoměn. Ovšem mávnutím kouzelného proutku se může rázem změnit v jejich nevýhodu. Častým argumentem některých bank, vlád či jiných institucí bývá, že kryptoměny slouží především pro financování nelegálních aktivit, jako je nákup zbraní, obchodování s drogami či dokonce podpora terorismu. Jak se říká: „Na každém šprochu, pravdy trochu.“ A toto pořekadlo platí i pro kryptoměny. Proto některé vlády či jiné instituce volají po regulaci kryptoměn nebo chcete-li po jejich úpravě a nastavení pravidel. A já si osobně myslím, že proti tomu nelze nic namítat a jsem přesvědčen, že ani široká kryptokomunita proti tomuto kroku nic zásadního nemá. Nicméně na druhou stranu je třeba připomenout, že za zbraně či drogy se platí především v hotovosti. A já si kladu zásadní otázku: „Volá někdo z tohoto důvodu po zákazu dolaru?“
Krádeže kryptoměn
Mezi největší rizika kryptoměn patří v současné době útoky hackerů, kteří dokáží „vyluxovat“ nejednu kryptoburzu. Stačí se jen podívat na několik příkladů z minulosti. Například v únoru roku 2014 přišla japonská burza MtGox o 850 000 Bitcoinů. Dále si můžeme připomenout leden 2018, kdy další japonská burza Coincheck přišla po útoku hackerů o 532 milionů USD v kryptoměně NEM (XEM). Všechny tyto události samozřejmě silně poškozují důvěryhodnost celého odvětví virtuálních měn.
Více se dočtete třeba zde: Coincheck – největší krádež historie
Vysoká volatilita
Dalším z rizik, kterým musí uživatelé čelit, je vysoká volatilita nebo chcete-li jejich nestabilní hodnota. Právě tato skutečnost pravděpodobně brání tomu, aby se kryptoměny začaly ve velkém používat pro svůj původní účel, a to rychlé a levné platby přes internet. Pokud se zaměříme na nejpopulárnější kryptoměnu Bitcoin, zjistíme, že jeho hodnota na počátku roku 2013 byla 10 USD, počátkem roku 2015 to bylo 315 USD a na konci roku 2017 dosáhla jeho hodnota téměř 20 000 USD. V současné době se pohybujeme na hranici 8 200 USD/1 BTC. K těmto výkyvům ovšem nemusí docházet pouze v horizontu let, ale i v rozmezí měsíců, týdnů či dokonce dnů.
Na druhou stranu prudké výkyvy kurzu kryptoměn potěší tradery, kteří mají zkušenosti a jsou na ně připraveni. Je zcela jasné, že tyto změny mohou leckterého obyčejného investora vyděsit. Pokud si ovšem zakoupíte Bitcoin či jinou kryptoměnu za účelem dalšího zhodnocení, není z dlouhodobého hlediska důvod k panice. Takovéto výkyvy kurzu jsou zcela běžné.
SCAM projekty
Den co den vznikají nové a nové projekty a kryptoměny, které přinášejí rozličné výhody, jako jsou rychlé platby – Ripple (XRP), chytré kontrakty – Ethereum (ETH) či anonymita – Zcash (ZEC). Uchytit se podaří ovšem jen zlomku z nich. A navíc – ne všechny projekty vznikají s dobrými úmysly. A tak existují falešné burzy, systémy těžby, pyramidová či tzv. ponzi schémata. Pozitivním zjištěním je, že v porovnání s roky minulými těchto projektů ubývá.
Technické nedostatky
Správné fungování sítí ohrožují některé technické nedostatky, jako je například centralizace těžebního výkonu, která může v konečné fázi vést k „51% útoku“ na danou kryptoměnu. Velmi často je rovněž poukazováno na energetickou náročnost těžby. Nejvýrazněji tato výtka zaznívá v souvislosti s Bitcoinem, kde odborníci varují, že celá komunita těžařů kolem této kryptoměny spotřebuje více energie než některé evropské státy.
Závěr
Přes všechny tyto nedostatky, které z valné části souvisí s „mládím“ tohoto odvětví, mají kryptoměny nesporné kvality, které si zaslouží naši pozornost. Takže pokud upřednostníte výhody před nevýhodami a rozhodnete se investovat např. do Bitcoinu nebo jiné kryptoměny, určitě neprohloupíte. Z dlouhodobého hlediska můžete totiž zaznamenat zhodnocení, o kterém si mohou leckteré akcie nechat pouze zdát.
Za článek děkujeme novému autorovi Radkovi P.
Ještě doplním jednu základní vlastnost, která dle mě stojí za zmínku. A to z celospolečenského hlediska jen těžko akceptovatelný způsob emise, který v podstatě není nic jiného než obdoba soukromé centrální banky. Většina lidí mimo kryptokomunitu prostě nezkousne představu, že by měli investovat do něčeho, co si někdo před x lety vytvořil “z ničeho”. To udělá pouze ten, komu chamtivost tento “smysl pro spravedlnost” přebije (jako třeba já 🙂