Britská ekonomka Frances Coppola, dlouholetá kritička Bitcoinu, prohlásila, že „Bitcoin je kult“ a toto její prohlášení rozpoutalo velmi bouřlivou diskusi, ve které se mnoho zastánců BTC cítilo touto její deklarací uraženo.

Bitcoin je podle Francesky kult a žádný kultista nenese příliš dobře, když je to, co má rád, označováno za kult. Nálepku kultu lze považovat za pejorativní, ale pokusíme se v tomto článku vysvětlit, že se vlastně jedná o naprosto rozumný a správný popis Bitcoinu.

Bitcoin je kult, peníze náboženství

Kult je jen náboženství s omezeným členstvím a společenským přijetím. Hudebník Frank Zappa kdysi pronesl, že “jediným rozdílem mezi náboženstvím a kultem je množství nemovitostí, které vlastní”. Takže pokud je Bitcoin kultem, fiat peníze jsou náboženství.

K demonstraci tohoto tvrzení jsme si vypůjčili výše uvedený obrázek, protože lidé si podvědomě uvědomují náboženskou povahu peněz. Skutečnost, že americké papírové peníze obsahují velkými písmeny frázi „In God We Trust“, potvrzuje toto jejich povědomí. Pouze díky víře se kus papíru změní v nějakou hodnotnou věc. V moderní době je to víra tak pevná a neotřesitelná, že vedle ní vypadá Ježíš jako druhořadé božstvo.

Skuteční věřící a jejich pravda

Jakmile se ideologická víra zcela zmocní jednotlivce, už si není vědom toho, že věří. Skuteční věřící nevidí svou ideologii jako ideologii a božská fakta jsou jen fakta. Nepraktikují náboženství, praktikují pravdu. Nebo jak by řekl Marx o někom, kdo je pod vlivem mocné ideologie: “Neví to. Ale dělají to.” (on v tomto výroku mluvil o kapitalismu).

Díky této ideologické optice jsou lidé schopni označit Bitcoin jako kult. Je to podobné, jako kdyby katolík prohlásil mormonismus za kult. Této nevědomosti lze dosáhnout pouze tehdy, pokud jste byli ideologicky kompromitováni, abyste přijali svou vlastní ideologii jako čistou pravdu. A bitcoinoví kultisté trpí stejným syndromem, když odmítají kultovní status Bitcoinu, ale zároveň se na sociálních sítí účastní emocemi nabitých útoků proti kacířům.

Není žádným překvapením, že mnozí z lidí jsou k vnitřnímu spojení peněz a víry skeptičtí. Když platíme účet za elektřinu nebo kupujeme nějaké jídlo v obchodě, nepociťujeme žádné zvláštní spojení s božstvím, ani nemáme pocit, že praktikujeme nějakou náboženskou činnost. Ale přesto jsou základy našeho ekonomického života směrovány objektem, který existuje pouze v mysli. Přestože jsou fiat peníze jen kouskem papíru nebo číslicemi na počítači v bance, věnujeme se jim v každodenním životě. Nevíme to, ale děláme to. Do svých peněz vkládáme nesmírnou důvěru, aniž bychom o tom věděli.

Má náboženství a peníze stejný účinek?

Philip Goodchild ve své knize Theology of Money píše, že: “Veškeré náboženství v podstatě řídí a distribuuje čas, pozornost a oddanost. Náboženství obohacují život vytvářením vzorů pro život.“ Nemají ale peníze stejný účinek? Nejsou peníze metodou, kterou naše moderní kapitalistická společnost řídí a distribuuje čas, pozornost a oddanost? Pokud je to skutečně účel peněz, pak otázka, jaké by peníze měly být, je ze své podstaty morální, etická a politická. Odpověď na takovou otázku nelze nechat na ekonomech vydávajících se za vědce, protože odpověď, kterou hledáme, není vědecké povahy. Neměříme účinky fyzikálních jevů ani neprokazujeme matematickou větu. Nejsme pouhými automaty v systému, navrženém k optimalizaci HDP, počtu zaměstnanců a přebytku obchodu.

Definujeme-li peníze jako metodu, kterou společnost řídí a distribuuje čas, pozornost a oddanost, znamená to, že jakékoli pokusy o předefinování peněz jsou ve své podstatě politickou aktivitou. Vzhledem k tomu, jak radikálně se staví Bitcoin proti převládajícímu modernímu systému fiat peněz, neexistuje způsob, jak by Bitcoin mohl uspět bez skutečných věřících. Skuteční věřící budou v první linii boje proti inkvizitorům fiatového systému, kteří udělají vše pro to, aby jejich peníze byly vytisknutelné a cenzurovatelné. Tyto dvě vlastnosti fiatového systému jsou základními kameny moderní kapitalistické společnosti.

Bitcoin nejen že zpochybňuje převládající ideologii, ale také zpochybňuje zavedenou hierarchii a mocenskou strukturu, která byla kolem ní vybudována.

Technologie není základem zabezpečení – tím jsou lidé

Ti, kteří nevěří, že tento boj probíhá, buď nepochopili výše uvedenou skutečnost, nebo přeceňují, čeho může Bitcoin jako technologie dosáhnout. Jak píše Eric Voskuil: „Technologie nikdy není základem zabezpečení systému. Technologie je nástroj, který pomáhá lidem zabezpečit to, co si cení. Zabezpečení vyžaduje, aby jednali lidé”. A Bitcoin se v tomto nijak neliší – i BTC je zabezpečen hlavně lidmi.

Příležitostní uživatelé a ti, které pohání jen vidina rychlého zisku, nebudou vystaveni osobnímu riziku ochrany Bitcoinu. Jsou to “weak hands”, které zmizí při prvním náznaku potíží. Pouze skuteční věřící se vystavují osobnímu riziku. Když propaganda začne spamovat sociální média, budou se věřící bránit vzděláním. Až zákon zaklepe na dveře příbytků, skuteční věřící své bitcoiny skryjí. Když stát začne provádět 51 % útok, skuteční věřící se spojí a nasadí hashovací sílu, aby se bránili. A právě skuteční věřící jsou těmi, kdo neúnavně rozvíjí a posouvá Bitcoin kupředu bez ohledu na osobní profit.

Závěr

Teprve až Bitcoin zvítězí, zbaví se svého statusu kultu. Když se Bitcoin stane náboženstvím, jako je tomu dnes, už si nebudeme vědomi, že věříme. Jeden Bitcoin bude jednoduše jeden Bitcoin a jeden dolar bude pouhou vzpomínkou na irelevantní a zastaralou ideologii.