Blockchain má za sebou od začátku své existence poměrně dlouhou cestu. Tato specifická forma distribuované databáze umožnila život Bitcoinu a ostatním kryptoměnám. Nicméně Bitcoin byl často označován za něco, co používali zločinci, a proto bylo na blockchain pohlíženo jako na něco, co tento stav podporuje.
Blockchainová síť se rychle posunula vpřed z pouhé technologie, která spojuje kryptoměny, na něco víc komplexního a účelného. Přijetí blockchainu bylo obrovské. Využití se mu dostalo ve velkých finančních firmách, jako je JPMorgan Chase, či u technologických gigantů, jako je Microsoft. Dokonce i některé země, např. Čína, pověřily tuto technologii k provádění řady funkcí, jako je i vlastní tvorba kryptoměny.
Za 10 let své existence se blockchain uchýlil k ochraně osobních údajů, čímž poskytuje absolutní anonymitu pro jakoukoli transakci nebo akci, která probíhá přes síť. I když tuto myšlenku většina z nás považuje za skutečnou, nemusí to být úplně pravda.
Potenciál této technologie je nepochybně obrovský. Fanoušci krypta a investoři se ale nyní obávají skutečnosti, že v některých oblastech, včetně soukromí, blockchain zaostává. Kryptoměny se staly hnací silou ve světě financí kvůli mnoha věcem a jednou z nich je úplné soukromí. Odstranění třetích stran a ústředního kontrolního orgánu také hraje zásadní roli při přijímání kryptoměn, což zdůrazňuje skutečnost, že mnoho lidí ve finanční sféře touží po soukromí.
Od anonymity k pseudonymitě
Blockchain ve skutečnosti poskytuje pouze tzv. pseudonymitu a ne úplnou anonymitu. Mnoho odborníků se domnívá, že blockchain nenabízí to, co si myslíme, a u většiny kryptoměn se pravděpodobně dají vysledovat jejich transakce.
V roce 2012 vyvstala otázka, týkající se blockchainu a jeho údajného soukromí, poté, co uniklo varování ze zprávy FBI, jež údajně upozorňuje bezpečnostní služby, na kryptoměny, které poskytují „nástroje pro generování, převod, praní a odcizení nezákonných prostředků s určitou anonymitou“. Což znamenalo, že mnoho kryptoměn, postavených na veřejných blockchainech, nenabízí úplnou anonymitu, ale pouze pseudonymitu. Později bylo zjištěno, že je-li odhalen vlastník klíče soukromé transakce, lze k této osobě vysledovat všechny následné nebo předchozí transakce.
Policie stopující transakce
Pavlo Radchuk, hlavní vývojář významné společnosti, zabývající se bezpečností blockchainu, uvedl, že veřejné blockchainy nebyly vytvořeny pro soukromí a že samotná možnost pseudonymity nestačí k zakrytí a ochraně identity. Dále tvrdil, že uživatelé Bitcoinu a Etherea by mohli být sledováni pomocí údajů, uložených na stránkách, které navštívili, včetně IP adresy, jejich jmen a fyzické adresy.
Teorie kolem anonymity a pseudonymity na blockchainové síti začala nabírat na síle poté, co policie úspěšně sledovala bitcoinové transakce. Vyvrcholením bylo zatčení majitele dark webu „Silk Road“. Tento web představoval online tržiště, na kterém bylo možné nakoupit cokoli nelegálního – drogy, zbraně či dokonce nájemnou vraždu. FBI byla schopna vysledovat přes 700 000 BTC z toho webu do privátních peněženek prostřednictvím četných transakcí.
Závěr
Koncept anonymity blockchainu je nejspíš příliš úžasný na to, aby byl pravdivý. Problém s ochranou soukromí by mohly vyřešit tzv. private coiny, typu Monero a ZCash, kterým se budeme věnovat podrobněji v některém z dalších článků.
