Kvantové počítače jsou fenoménem moderní doby. Reálná aplikace poznatků z kvantové mechaniky je jako číst sci-fi knihu. Realita, jak ji známe, se na kvantové úrovni mění v něco, co odporuje veškerému rozumu. Mnoho společností se snaží ovládnout tento prostor stavbou kvantového počítače a český vědec, Miloš Nesládek, udělal se svým týmem významný krok k tomu, aby se to povedlo.
Kvantové počítače jsou příliš drahé
V jednom z předchozích článků jsme uvedli čtenáře do problematiky kvantových počítačů. Pokud tedy nevíte, co jsou to kvantové počítače, tak vřele doporučuji si přečíst tento úvod do problematiky. S vývojem kvantových počítačů je velké množství problémů, protože základem celého procesu je udržet qubit v superpozici, což není snadný úkol.
Více informací o kvantových počítačích: Všechno, co chcete vědět o kvantových počítačích
K tomu se momentálně využívá chlazení. Čipy kvantových počítačů se musí chladit na teplotu okolo –270 °C. To je samozřejmě problematické a brání to rychlejšímu rozvoji této technologie. Představa, že takovéto kvantové počítače budete mít někdy doma, je bláhová. Taková technologie je totiž mimo finanční možnosti domácností.
S tímto problémem se snažila řada vědců vyrovnat. Jako možné řešení se často zmiňovaly diamanty. Samozřejmě to nejsou diamanty, které se těží v dolech. Diamanty použité k výrobě kvantových počítačů se vytváří v laboratořích tak, aby měly přesně ty vlastnosti, které bude vědecký tým potřebovat.
Česká stopa
A právě tomu se věnuje Miloš Nesládek se svým týmem. Nesládek nedávno publikoval svůj vědecký článek na téma, jak postavit Qbit (základní jednotka kvantového počítače – podobně jako bit u počítače klasického) z diamantu. Takový Qbit má totiž jednu zásadní výhodu a tou je fakt, že s ním lze pracovat i při pokojové teplotě.
Zpravodajský web ČVUT o Nesládkově publikaci informoval následovně:
„Článek se zabývá novou metodou čtení spinových Qbitů založených na individuálních bodových defektech v krystalové mřížce diamantu. Specificky se jedna o tzv. N- V centrum, což je komplex dusíkové příměsi a vakance, které slouží jako zmíněná základní kvantová jednotka – Qbit. Výhoda těchto Qbitů je, že například od supravodivých Qbitů, které pracují při kryogenických teplotách menších než 1 K, diamantové Qubity pracují při pokojové teplotě. Konstrukce takového Qbitu a jeho elektrické čtení je hlavním obsahem publikovaného příspěvku.“
Kvantové počítače jsou velkým příslibem do budoucnosti, protože budou mít kategoricky jiné vlastnosti, než mají počítače stávající. Díky vlivu kvantově mechanických jevů se jedná o absolutně novou technologii. Kvantové počítače budou umět řešit např. matematické úlohy, na které nestačí ani dnešní super počítače. S tím se ovšem pojí nebezpečí pro kryptoměny.
Kryptoměny a kvantové počítače
Šifrovaní, na kterém jsou kryptoměny postaveny, bude prolomeno právě kvantovými počítači. Nicméně si nemusíte dělat starosti, protože na šifrovaní SHA256, které využívá Bitcoin, je postavena také většina dalších služeb na internetu, které vyžadují šifrování. Takže tomuto palčivému problému bude čelit velká část internetu.
Nebezpečí kvantových počítačů: IBM – Kvantové počítače mohou prolomit šifrování do pěti let
Kryptoměny jsou ovšem progresivním odvětvím, které počítá i se vznikem kvantových počítačů. Některé kryptoměny se již zajistily před kvantovým nebezpečím, a to tak, že budou využívat kvantově rezistentní šifrování. To je ohromné téma samo pro sebe a do jisté míry stále spekulativní, protože neexistuje dostatečně výkonný kvantový počítač, který by nade vši pochybnost prokázal, že takovéto šifrování doopravdy odolá.
IOTA se řadí mezi kvantově rezistentní kryptoměny, a to z důvodu, že používá tzv. Winternitz signatures. Velmi jednoduše řečeno se pro každou transakci musí generovat nové adresy, jinak bude šifrování prolomitelné. Stále ovšem nejde s jistotou říci, že je takové řešení dostatečné.
Pokrok ve vývoji kvantových počítačů je hlavně úžasnou zprávou. Díky jejich vlastnostem se radikálně promění oblasti jako např. medicína, fyzika či matematika. A díky pokroku Nesládkova týmu se budoucnost opět přiblížila. Kvantové počítače pracující při pokojové teplotě jsou opět blíže k realitě.
Ze vas hamba neliska. Prulom prichazi z Ceska?
Pan profesor pusobi na Belgicke univerzite a cely projekt funguje jen diky kooperaci 3 vedcu – studentu, kteri na nem odvedli sloni podil prace.
Prestante si lecit svoje velke mindraky z maleho češství, protoze tohle nema s Ceskem nic spolecneho. Cesko panu profesorovi neposkytlo vhodne prilezitosti k uskutecneni tohoto projektu, proto pusobi v Belgii.
Vy máte teda zásadní problém pane.
Průlom přichází z česka je obecný název. Něco jako – německá kachna přiletěla z česka.
Spíš bych napsal “Průlom přichází od Čecha.”